V Brně zřízena byla universita. Masarykova
o čtyrech fakultách, státní Vysoká
škola zvěrolékařská a samostatná
Vysoká škola zemědělská s odborem
hospodářským a lesnickým. Školy
tyto zřízeny byly v prostředí, které
sice skytá všechny podmínky jejich zdárného
vývoje, nicméně však postrádá
pro počátek jakýchkoli zdrojů podpor
a pomoci pro studující nemajetné.
Všechna podpůrná akce vysokoškolského
studentstva v Brně datuje se od nedávného
založení české vysoké školy
technické a byla až doposud velmi skrovně obstarávána
Kaunicovými studentskými kolejemi, stipendiemi zemskými,
několika nadacemi soukromými, podpůrnými
spolky a obětavostí jednotlivců. Jest přirozeno,
že posavadní podpůrná akce posluchačů
vysokých škol v Brně bude za nových
poměrů naprosto nedostatečná a nevyhovující.
Než nová doba upraví sociální
poměry vysokoškolského studentstva, to jest,
než bude možno, aby vláda provedla reorganisaci
stipendijnictví na jednotném základě
rovnoměrně pro všechny vysoké školy,
jak jí bylo resolucí Národního shromáždění
ze dne 9. října 1919 uloženo, a než bude
možno, aby školská správa, přihlížejíc
k těžkým poměrům a překážkám
doby, uvedla v život všechny podpůrné
podniky jako akademické útulky, internáty,
mensy a j., na které v běžném rozpočtu
jest již pamatováno, je svrchovaně nutno, by
bezodkladným zřízením potřebného
počtu státních stipendií bylo hned
na počátku postaráno pro přechodnou
dobu o nemajetné posluchačstvo na nově zřízených
vysokých školách a odpomoženo jeho nejkrutějšímu
ne dostatku a strádání.
Studenstvo nových vysokých škol bylo by u srovnání
se studenstvem vysokých škol posavadních ve
velké nevýhodě, jelikož by postrádalo
všech výhod, podpor a nadací, kterými
trvající vysoké školy byly v minulosti
již nadány. Zřízení státních
stipendií pro nově zřízené
vysoké školy - třeba jen na krátkou
dobu přechodnou, než všeobecná úprava
stipendijnictví pro všechny vysoké školy
bude provedena - je tím naléhavější,
jelikož pražská universita jest posluchačstvu
z Moravy, Slezska a Slovenska pro přeplnění
na nedohlednou dobu zrovna tak uzavřena, jako všechny
vysoké školy pražské.
Výsledky zápisů, které té doby,
kdy zpráva tato pracována ještě nebyly
ukončeny, vykazují na universitě Masarykově
ve dvou ročnících právnické
fakulty 246 řádných a 14 mimořádných,
ve dvou ročnících lékařské
fakulty 256 řádných a 6 mimořádných,
ve dvou ročnících hospodářského
oddělení Vysoké školy zemědělské
182 řádných a 9 mimořádných,
a na vysoké škole zvěrolékařské
382 řádných a 6 mimořádných,
dohromady 1100 posluchačů. Připočteme-li
k tomu ještě 1149 posluchačů české
Vysoké školy technické, bude celkový
počet vysokoškolských posluchačů
v Brně činiti 2249 a po ukončeném
zápisu více.
Překotný vývoj města Brna po převratu
neposkytuje té doby nemajetným posluchačům
vysokých škol dostatečné možnosti
vedlejšího příjmu, hmotné a sociální
poměry vrstev, z nichž větší část
našich studentů přichází na vysoké
školy, nejsou takové, aby nehledíc ani k nynějším
mimořádným drahotním poměrům
mohly jim zabezpečiti klidné studium. Je proto nutno
by stát ve svém vlastním zájmu pomohl
co nejvydatněji.
Doporučuje se tedy, by pro studijní rok 191 920
pro každou aktivovanou fakultu university zřízeno
bylo nejméně patnáct, pro hospodářské
oddělení Vysoké školy zemědělské
taktéž nejméně patnáct
a pro Vysokou školu zvěrolékařskou
rovněž nejméně patnáct
státních stipendií s ročním
požitkem 800. K.
Poněvadž při československé universitě
v Bratislavě jsou obdobné poměry,
navrhuje se, aby pro lékařskou fakultu této
university zřízeno bylo taktéž nejméně
patnácte stipendií se stejným ročním
požitkem.
Pro případ, že by během studijního
roku 1919 - 20 nebyla provedena úprava stipendijnictví
na jednotném základě rovnoměrně
pro všechny vysoké školy, ukládá
se vládě, aby navržená stipendia prodloužila
na studijní rok 1920 - 21, případně
na další léta a pro každou další
fakultu university Masarykovy v Brně a Československé
university v Bratislavě zřídila nejméně
patnáct a pro lesnické oddělení Vysoké
školy zemědělské v Brně nejméně
deset státních stipendií s ročním
požitkem 800 K a příslušnou potřebu
zařadila do rozpočtu státního.
Na stipendia tato mají nárok nemajetní posluchači
těchto vysokých škol, kteří jsou
státními občany Československé
republiky a studují s prospěchem. Stipendia zadává
ministerstvo školství a národní osvěty
po návrhu akademického senátu nebo příslušných
sborů profesorských.
Kulturní výbor vycházeje z těchto
úvah jednomyslně schválil návrh subkomitétu,
v němž zasedali čl. N. S. prof. Dr. B. Němec,
prof. Dr. Srdínko a Dr. Budínský a čím
návrh:
Slavné Národní shromáždění
račiž schváliti připojenou resoluci.
I. Vládě se ukládá, aby pro
studijní rok 1919 - 20 bezohledně zřídila
pro Masarykovu universitu v Brně nejméně
třicet, pro Vysokou školu Zemědělskou
v Brně nejméně patnáct,
pro Vysokou školu zvěrolékařskou nejméně
patnáct a pro Československou universitu
Komenského v Bratislavě rovněž
nejméně patnáct státních stipendií
s ročním požitkem 800 K.
lI. Vládě se ukládá, aby v případě,
že by během studijního roku 1919 - 1920 nebyla
provedena reorganisace stipendijnictví po rozumu resoluce
přijaté Národním shromážděním
dne 9. října 1919, c. t. 1643 odst. 3. učinila
pro příští rok táž opatření
a případně, pro příští
léta, a pro každou další fakultu university
Masarykovy v Brně a československé
university Komenského v Bratislavě zřídila
nejméně patnáct a pro lesnické
oddělení Vysoké školy zemědělské
v Brně nejméně deset státních
stipendií s ročním požitkem 800 K a
příslušný peníz v čas
zařadila do státního rozpočtu.
III. Vládě se ukládá, aby také
na ostatní vysoké školy české
pamatovala přiměřeným počtem
státních stipendií.