Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Národní shromáždění račiž se usnésti:

Finanční správa může podle ustanovení tohoto zákona žádati a vymáhati zajištění dávky z majetku.

Úprava dávky z majetku, zejména co do osobní a věcné povinnosti k dávce, výše jmění dávky prostého a výše dávky vyhrazuje se zákonu pozdějšímu.

Je-li vybrání dávky z majetku, jež bude svého času předepsána, pravděpodobně ohroženo, může berní správa uložiti straně písemným, ihned proveditelným příkazem, aby dávku z majetku až do jejího zapravení zajistila do částky uvedené v příkazu.

Zajišťovací částka budiž stanovena při čistém jmění podle stavu dne 1. března 1919

čistého jmění.

Čistým jměním rozumí se hodnoto předmětů majetkových, podrobených soupisu podle zákona ze dne 25. února 1919, čís. 84 sb. z. a n., a ze dne 27. června 1919. cís. 369 sb. z. a n., a příslušných nařízení, po srážce dluhů a břemen, podle stavu dne 1. března 1919.

Sraziti se smějí jen dluhy a břemena, která jsou s majetkem soupisu podrobeným v hospodářské souvislosti. Způsob zajištění bude vládním nařízením blíže označen.

Výše požadované jistoty není pro budoucí uložení dávky samé nijak závazná.

Zajišťovací příkaz může býti proveden řízením správním nebo - pokud toho jest potřebí - soudním; průkazu nebezpečí není třeba. K návrhu berní správy povolí exekuční soud na základě příkazu co do částky v něm uvedené exekuci zajišťovací až do zapravení dávky z majetku.

Výši čistého jmění zjistí zatímně berní správy buď na základě pomůcek úředních, nebo výslechem aspoň dvou znaleckých důvěrníků. Není-li se, obávati zvláštního nebezpečí, budiž dána straně krátká lhůta aby prokázala čisté jmění.

Vydati zajišťovací příkaz jest příslušno berní správa, v jejímž obvodě strana má bydliště (sídlo) nebo se zdržuje, nebo má domovské právo (§ 176., odst. 3., zák. o os. daních), jinak berní správa, v jejímž obvodě se nalézá majetek, nebo největší část majetku.

Proti zajišťovacímu příkazu může vyzvaný podati do 30 dnů rekurs k zemskému finančnímu ředitelství, na Slovensku ke generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě, v Podkarpatské Rusi k finančnímu oddělení civilní správy v Užhorodě.

Podání rekursu neodnímá zajišťovacímu pří kazu účinnosti.

Nerozhodne-li odvolací úřad o rekursu do 3 měsíců, ztratí jistota na základě zajišťovacího příkazu poskytnutá či vymožená platnost.

K dobrovolnému zrušení společnosti nebo ku přeměně její v jinou právní formu (na př. změna společnosti s obmezeným ručením v akciovou společnost, nebo naopak) jest zapotřebí svolení berní správy, příslušné k vyměření dávky. Do odepření jmenovaného svolení možno si stěžovati do 8 dnů k zemskému finančnímu úřadu.

Nabyl-li někdo podniku po vyhlášení tohoto zákona, ručí do 15% nabývací ceny za dávku z majetku, která bude dřívějšímu majetníku předepsána potud pokud jest vydobytí dávky převodem podniku u posavadního majetníka ohroženo.

Práva a povinnosti, které tento zákon ukládá berním správám, konají na Slovensku a v Podkarpatské Rusi finanční ředitelství.

Provésti zákon, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ukládá se ministru financí a ministru spravedlnosti.

Resoluce dra Fáčka, schválená rozpočtovým výborem:

Vládě se ukládá, aby prováděcí nařízení k tomuto zákonu (podle § 3. odst. 5.) před vydáním předložila rozpočtovému výboru k vyjádření.

Zákon o zajišťování dávky z majetku stává se dnes tím neodkladnějším, kdyžtě po uveřejnění vládního návrhu zákona o dávce z majetku a z přírůstku na jmění jeví se zvýšená snaha nepoctivých poplatníků, vyhnouti se nějákým způsobem této dávce. Ministerstvo financí docházejí stále naléhavější prosby berních správ, aby učiněno bylo nějaké opatření, jímž by dána byla berním správám možnost, ještě před vydáním zákona o dávce z majetku a z přírůstku na jmění zabezpečiti v případech, kde by vybrání dávky mohlo býti ohroženo, tuto dávku vybráním zajišťovací částky.

Proti vládnímu návrhu tohoto zákona byly předneseny různé námitky. Tak podán byl ve výboru rozpočtovém návrh dra Rašína, aby se návrh projednával současně s návrhem zákona o dávce z majetku a přírůstku na jmění. návrh tento byl zamítnut většinou hlasů. podle vyjádření ministerstva financí uplyne delší doba, než zákon o dávce z majetku po uzákonění bude moci býti prakticky prováděn. Na tuto okolnost upozornilo ministerstvo financí již v odůvodnění vládního návrhu. Dále podán byl návrh, aby projednávání osnovy bylo odloženo, až ministerstvo financí předloží rozpočtovému výboru prováděcí nařízení, o němž se mluví v § 3. odst. 5. Tento návrh byl zamítnut, ale přijata byla resoluce dra Fáčka, kterou se ministerstvu financí ukládá, aby toto prováděcí nařízení před vydáním předložilo rozpočtovému výboru k vyjádření. Resoluce tato byla podána z obavy, v rozpravě o vládním návrhu velmi důtklivě projevované, aby berní správy nepoužívaly zákona o zajištění dávky z majetku příliš drakonicky, zejména pak způsobem, jenž by ohroziti mohl podnikání. Zástupce ministerstva financí však ujistil, že zákon je namířen proti nepoctivým poplatníkům a že pro prováděcí nařízení bude vzorem obdobné opatření pro daň z válečných zisků (čl. 44. prov. nař. z 8. srpna 1916, č. 247 ř. z.). Toto prováděcí nařízení vztahuje se na takové případy, kdy poplatník chce se vystěhovati do ciziny, utrácí-li lehkomyslně nebo rozdává-li nápadně své jmění, dále je-li podezření, že naloží svým jměním způsobem, kterým je učiní orgánům státním nepřípustným a pod.

V příčině způsobu zajištění bude ve vládním nařízení podle sdělení vlády bráno v úvahu zajištění doklady o hodnotách zadržených státem při soupisu majetku, záručním prohlášením peněžního ústavu, složením cenných papírů, zajištění knihování, při exekutivním vymáhání zajištění také zabavení a uschování movitostí, po případě vnucená správa nemovitostí, jejíž výnos by se složil do úschovy u exekučního soudu.

Kromě stylistických změn provedl výbor rozpočtový ve vládním návrhu dvě podstatné změny. V § 7. vypustil poslední odstavec, kterým se nepřipouští stížnost k nejv. správnímu soudu proti rozhodnutí odvolacího úřadu. Ustanovení toto bylo potíráno jako příliš tvrdé, nesrovnatelné s právními řády a dávající finanční orgánům možnost uplatňovat po případě svou libovůli. Vláda na tomto ustanovení netrvala, namítala pouze, že budou úřady připuštěním stížností k nejv. správnímu soudu ještě více přetíženy. Do § 8. odst. 2. vloženého ustanovení, že nový nabyvatel podniku ručí za dávku z majetku, do 15% nabývací ceny. Tohoto doplňku vládní osnovy bylo podle názoru výboru třeba, aby dosah tohoto ručení byl nějak blíže vymezen.

Co se týče sazby zajišťovacích částek, obsažené v § 3., upozorňuje rozpočtový výbor, že místo této jen provisorní sazby nastoupí po vyhlášení zákona o dávce z majetku přirozeně dotyčné ustanovení zákona o dávce z majetku. Této otázky týká se § 59. osnovy zákona o dávce z majetku.

Rozpočtový výbor doporučuje Národnímu shromáždění, aby tuto osnovu zákona schválilo spolu s připojenou resolucí dra Fáčka.