Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Instituce okresních hospodářských záložen zakládá se na patentu ze dne 9. června 1788, jímž nabyl zákonné formy ústav (kontribučenské obilní sýpky), tehdy již na mnohých panství v Čechách a na Moravě zařízený, jehož úkolem bylo, aby střádaly se pro poddané zásoby obilí, z nichž se jim v době nouze poskytovaly půjčky naturální.

Instituce patentem tím zavedená byla povahy veřejnoprávní, bylať poddaným bez výjimky uložena povinnost k účelu tomu přispívati a účastníci neměli jiného práva, nežli že mohli žádati za výpomoc ze sýpky.

Později byly tyto kontribučenské obilní fondy přeměněny na kapitály peněžné, roku 1864 byly z nich zřízeny v Čechách kontribučenské záložny, jež zákonem zemským z 22. března 1882, čís. 26 sloučeny po okresech zastupitelských a organisovány v okresní hospodářské záložny, pro něž nyní platí zákon z 30. června 1896, č. z. z. 56 s novelami z 26. dubna 1900, č. z. z. 32 a z 13. března 1903, č. z. z. 61.

Tou dobou působí v Čechách 166 okresních hospodářských záložen v tolikéž okresích a to velice blahodárně.

Záložny ty vzrostly od svého zřízení ze skromných počátků namnoze v silné ústavy peněžní, jež skoro vesměs přijímají vklady a poskytujíce levný úvěr zemědělcům, obcím, hospodářským družstvům i okresům, velice se osvědčily. Kmenové jmění všech okresních hospodářských záložen činí koncem roku 1917 17,906.114 K (největší kmenové jmění okresní hospodářské záložny v Brandýse n/Labem 484.050 K, nejmenší v Polné 16.670K) průměrně činí kmenové jmění jedné okresní hospodářské záložny roku 1917 107.222 K, reservní a jiné fondy všech okresních hospodářských záložen koncem r. 1917 12,904.994 K a vklady jim svěřené dosáhly roku 1917 výše 480,839.052 K (roku 1918 podle nedohotovené statistiky již přes 700,000.000 K). Celá řada zastupitelských okresů vzala na se dobrovolně záruku za vklady uložené u okresní hospodářské záložny v jejich obvodu.

Kdežto v Čechách byly tedy zřízeny z kontribučenských obilních ústavů šťastnou organisací ústavy, jež se utěšeně a na prospěch všeho obyvatelstva okresu a především ovšem zemědělstva stále bohatěji rozvíjejí, zůstal na Moravě a ve Slezsku stav, jaký byl v Čechách roku 1864. Také na Moravě a v moravských obvodech Slezska byly sice z kontribučenských obilních fondů zřízeny kontribučenské záložny, tyto však nespojeny již ve větší ústavy, takže dnes působí 418 těchto malých kontribučenských záložen, které arci většinou pro nedostatečné prostředky nemohou vyhověti úkolům, které v nynější době nutno klásti na řádné ústavy peněžní. Přes to jmění kontribučenských záložen těch jest v celku tak značné (činí as 26,153.139 K), že přímo vybízí k tomu, aby tu bylo postupováno podle vzoru českého a aby rozšířením sítě okresních hospodářských záložen na Moravu a Slezsko položen byl základ k organisaci zemědělského úvěru, jaké by nebylo hned tak rovně. Že nynější stav volá již hlasitě po nové úpravě, ukázal návrh člena Národního shromáždění Šamalíka a soudr. - tisk 1866 -, v němž arciť omylem se mluví o spořitelnách a žádá se v něm za zřízení jediného velkého ústavu úvěrního. Zřízením ústavu takového odcizily by se však kapitály, o něž tu jde, svému původnímu účelu i kruhům, jež je založily a také bylo by těžko v ústavě tom zachovati jejich veřejnoprávní povahu.

Spolehlivých statistických dat o kontribučenských záložnách na Moravě, o stavu kontribučenských obilních fondů na záložny takové dosud nepřetvořených na ten čas není. Přes to opatřen byl jakýsi přehled kontribučenských záložen na Moravě a v moravských obvodech (enklávách) Slezska a podle přehledu toho byl sestaven výkaz, v němž seskupeny záložny ty podle okresů soudních Výkaz ten prokazuje, že kontribučenské záložny lze přetvořiti v života schopné okresní hospodářské záložny a to tím více, že k nim mají se připojiti také kontribučenské obilní fondy v záložny dosud nepřešlé, jakož i kontribučenské fondy peněžní, které povstaly původně z přeplatků daňových bývalých poddaných a při nichž účastenství, stejně jako při fondech obilních, spojeno je nerozlučně s držením půdy. Tyto posléze uvedené fondy lze nyní v Čechách spojovati dobrovolně s kmenovým jměním okresních hospodářských záložen, v osnově však nového zákona o okresních hospodářských záložnách, kterou předložil zemský výbor království Českého sněmu království Českého již roku 1908, navrhuje se již nucené jich spojení s kmenovým jměním okresních hospodářských záložen.

Kontribučenské záložny, které na Moravě a v moravských obvodech Slezska byly utvořeny podle zákonů zemských ze dne 23. března 1873, č. 30 a 31 z kontribučenských obilních fondů, dále kontribučenské fondy obilní (Kontributionsgetreidekörnerfonde) na záložny nepřetvořené a k jiným účelům podle zákona dosud nepoužité, rovněž pak i kontribučenské fondy peněžní (Steuergeldfonde) spojí se nejdéle do roka od vydání tohoto zákona v okresní hospodářské záložny.

V každém soudním okresu zřídí se zpravidla jedna okresní hospodářská záložna a to se sídlem v místě okresního soudu. Výjimkou může první valná hromada delegátů stanoviti za sídlo záložny jiné místo, ležící v obvodu okresního soudu.

Účastníci kontribučenských záložen, kontribučenských obilních fondův a peněžních fondů z obvodu každého okresního soudu jsou účastníky okresní hospodářské záložny, jež v obvodu tom byla utvořena a to s dosavadními svými podíly.

Má-li kontribučenská záložna, kontribučenský obilní nebo peněžní fond účastníky z obvodu několika okresních soudů, buďtež podíly přikázány okresním hospodářským záložnám podle toho, ve kterém okresu leží berní předměty, na nichž se zakládá právo účastenství.

Souhrn veškerých přikázaných podílů činí kmenové jmění okresní hospodářské záložny, jež jest povahy veřejnoprávní a nesmí být ani zrušeno ani děleno.

Mají-li kontribučenské záložny, jež se mají spojiti, vedle podílův účastníků (kmenové jmění), reservní a jiné fondy, sloučí se také tyto v reservní a jiné fondy okresní hospodářské záložny.

Zemskému výboru náleží rozhodnouti, mají-li a pokud reservní a jiné fondy přiraziti se ke jmění kmenovému.

Na okresní hospodářskou záložnu přecházejí zcela nebo poměrně (§ 3. odst. 2.) veškerá práva i závazky dosavadních kontribučenských záložen i fondů, z nichž.byla utvořena.

Kdyby jmění, jež má býti sloučeno v jednu okresní hospodářskou záložnu, nestačilo k tomu, by zřízen byl ústav potřebě vyhovující, přikáže zemský výbor takové jmění, vyslechna zúčastněné záložny a výbory fondů, k některé ze sousedních okresních záložen hospodářských, nebo rozhodne, zda-li kontribučenské fondy v záložny kontribučenské dosud nepřetvořené a kontribučenské fondy peněžní mohou býti nadále spravovány způsobem dosavadním.

Účastníci všech kontribučenských záložen a fondů, jež mají býti sloučeny v jednu okresní hospodářskou záložnu, zvolí ze sebe poměrnou většinou hlasů na tři léta delegáty pro valnou hromadu záložny.

Volby delegátů vypíše nejpozději v 60 dnech po onom dni, kdy zákon tento nabude platnosti zemský výbor a to tak, že účastníci každé kontribučenské záložny a každého fondu, jež byly jedné okresní hospodářské záložně přikázány, vykonají volbu zvláště.

Na každých 1600 K, jimiž některá kontribučenská záložna nebo kontribučenský obilní a peněžní fond zúčastněny budou v okresní hospodářské záložně a na každý zbytek, činící nejméně 800 K, připadne jeden delegát; každá kontribučenská záložna i kontribučenský fond obilní nebo peněžní má býti zastoupen na valné hromadě nejméně jedním delegátem.

Plnomocenství jsou při volbách delegátů vyloučena.

Při volbě má hlas každý účastník, jehož podíl činí nejméně 40 K. Na podíly po 80 K připadají dva hlasy a tak dále od 40 K k 40 K vždy o hlas více, avšak žádný účastník nemůže míti více hlasů nežli deset. Těm, kteří mají podíly menší 40 K, připadá společně tolik hlasů, kolikrát číslo 40 je v sumě podílů jejich obsaženo. Za tyto hlasují ti, kdo z účastníků s menším podílem než 40 K mají podíly největší, a hlasuje jich po jednom hlase tolik, kolik na součet těchto podílů připadá; při stejné výši podílu rozhoduje los.

Volba delegátů děje se lístky a má každý účastník tolik hlasovacích lístků odevzdati, kolik má hlasů.

Volbu řídí zástupce, zemským výborem ustanovený, o stížnostech rozhoduje zemský výbor.

Jakmile byli delegáti zvoleni, svolá zemský výbor valnou hromadu delegátů, kterou řídí jeho zástupce, jejž ustanoví. Valná hromada zvolí 12tičlenné ředitelství okresní hospodářské záložny na 3 roky, dále tříčlenný výbor revidující, rozhodne, je-li potřeba, o sídle záložny (§ 2.), o tom, jaké má mít úředníky a zřízence a s jakými požitky, při čemž hleděti jest především k úředníkům dosavadním kontribučenských záložen a kontribučenských fondů, dále jaké odměny náležejí funkcionářům záložny, jaké zápůjčky okresní hospodářská záložna hodlá poskytovat a které obchody provozovat, a má-li záložna přijímati peněžité vklady a do které výše.

Valná hromada usnáší se nadpoloviční většinou hlasův o sídle záložny většinou ³/₄ odevzdaných hlasův, o zmocnění ředitelstva ku přijímání vkladů však většinou ²/₃ odevzdaných hlasův a jest mimo to k platnosti obou usnesení potřebí schválení výboru zemského v dohodě se zemskou správou politickou.

Zřízení okresní záložny hospodářské uvede ve skutek ředitelstvo zvolené valnou hromadou. Zemský výbor dohodna se s ředitelstvím, ustanoví, kdy mají se uzavřít účty jednotlivých kontribučenských záložen a fondův, a kdy a kde jmění spolu s účty a doklady, listinami a výkazy mají se odevzdati ředitelství okresní hospodářské záložny. Odevzdání toho účastní se zemský výbor svým zástupcem, a jest o něm sepsati zevrubný protokol v trojím stejnopisu, z nichž jeden vydá se správě dosavadní kontribučenské záložny nebo fondu, jeden zůstane okresní hospodářské záložně a jeden uloží se u zemského výboru.

Ředitelství okresní hospodářské záložny má bez průtahu zkoušeti účty, učiněné odstouplými správami, a zaříditi, čeho třeba, by schodky a náhrady snad vzešlé byly zjištěny a vymoženy.

O všech závadách a stížnostech, které by se při zřizování okresních hospodářských záložen vyskytly, rozhoduje zemský výbor.

Jakmile ředitelstvo okresní hospodářské záložny bylo zvoleno a jmění záložně odevzdáno, platí pro každou okresní hospodářskou záložnu, na základě tohoto zákona zřízenou, zákony vydané pro okresní hospodářské záložny v Čechách s tou modifikací, že práva a povinnosti zákony těmi okresnímu výboru přiřčená, náležejí zemskému výboru (zemskému správnímu výboru, zemské správní komisi) moravskému, pokud se týče slezskému.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministru vnitra se ukládá, aby zákon tento provedl v dohodě s ministrem zemědělství.

Ve směru formálním se navrhuje, aby návrh tento přikázán byl výboru zemědělskému.