Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2377.

Odpověď

ministrů: veřejných prací, obchodu, sociální péče a železnic na dotaz člena Národního shromáždění V. Rebše a soudr. (tisk č. 1958)

o katastrofálních poměrech výrobních v jabloneckém průmyslu sklářském, zaviněných nedostatkem uhlí.

Sídlo domácího průmyslu sklářského je v severních a severovýchodních Čechách, a jeho střediska jsou Jablonec n./Nisou, Bor, Kamenný Šanov, Turnov, Železný Brod a Semily. Podle povahy surovin pracuje podomácký průmysl podstatně dvěma směry:

I. Z ušlechťováním předmětů ze skla dutého a litého t. zv. rafinováním. Tento druh výroby vyžaduje většinou nákladných zařízení a koná se přímo ve zvláštních odděleních sklárny (rafinerie), nebo výrobky dohotovují samostatné tovární podniky a jen malá část přebytků bývá odevzdána ke zušlechťování domáckému dělnictvu sklářskému. Rafinování předmětů souvisí se živností pasířskou a galvanisérskou, avšak příslušné dělnictvo domácké dostane opět jen přebytek, které speciální tovární práce nemůže zastati.

2. Zpracováním tyčového, prutového a rourkového skla, tavením, broušením a malováním na kroužky, korále, knoflíky, perle, umělé kameny, prach atd., - a zde je těžiště podomácké výroby, neboť k naznačeným úkonům postačí zcela primitivní zařízení, naproti tomu žádný tovární podnik by nemohl pojmout onoho množství dělnictva, kterého je potřeba ke zpracování polotovarův a proto práce se koná v drobných živnostenských závodech a domácnostech.

Výroba, uvedená pod čís. 2., činí převážnou část domáckého průmyslu sklářského na Jablonecku. Rozsah, ba též existence této průmyslové výroby jest závislou na tom, zda-li a v jakém rozsahu jsou v činnosti ony sklárny, od nichž domácký průmysl potřebný materiál jako sklo rourkové, tyčínkové atd. odebírá. Je-li těmto sklárnám umožněna výroba, je tím zajištěno také dodávání potřebného materiálu pro průmysl domácký. Tak jako v jiných odvětvích bylo i průmyslu sklářskému zápasiti v různých obdobích s nedostatkem jednak pomocných výrobních prostředků (sody a potaše) jednak s nedostatkem uhlí. V obojím směru snažila se vláda zjednati nápravu a tomuto úsilí se podařilo, že jak průmysl sklářský vůbec, tak i domácký průmysl na Jablonecku výrobu, byť i prozatím jen v obmezeném rozsahu mohl zahájit a udržeti. Výnosem ze dne 5. července 1919, číslo 24.970 zřídilo ministerstvo obchodu stálý poradní sbor pro průmysl sklářský, skládající se ze zaměstnavatelův a dělníků, který má podávati ministerstvu obchodu různá dobrá zdání ke zlepšení poválečné situace průmyslu sklářského a pečovati též o zajištění uhlí a sody pro sklárny.

Nejdůležitější otázkou, na níž v nynější době závisí udržení průmyslu sklářského na Jablonecku, jest ovšem otázka zásobování uhlím.

Pravidelné zásobování našeho průmyslu uhlím naráží stále ještě na veliké obtíže. Těžba uhlí zdvihá se pouze zvolna. Naproti tomu potřeba průmyslu velmi silně stoupá. Tím rozpětí mezi potřebou a úhradou se zvětšuje, což má za následek četné poruchy ve stejnoměrném a dostatečném zásobování uhlím.

Přes to je snahou ministerstva veřejných prací zásobit alespoň nejdůležitější náš průmysl - také sklářský - přiměřeně potřebným palivem a jabloneckému průmyslu sklářskému věnuje se zvláštní péče.

Tak bylo na měsíc prosinec jabloneckým průmyslem požadováno:

6970 tun hnědého uhlí

1618 tun kamenného uhlí

540 tun horno a dolnoslezského uhlí

Celkem 9128 tun uhlí a 725 tun koksu.

Na toto požadované množství bylo přiděleno:

5200 tun uhlí hnědého

850 tun kamenného uhlí

420 tun horno a dolnoslezského uhlí

Celkem 6470 tun uhlí a 420 tun koksu, čili 70.5% požadovaného množství.

Uváží-li se dnešní velmi svízelná celková situace uhelného zásobování, bylo vykonáno pro jablonecký průmysl vše, co vůbec bylo možno.

Nedostatek vagonů v posledních měsících řepné kampaně, měl ovšem za následek, že nemohlo býti všechno přikázané uhlí drahami odvezeno.

V interpelaci činí se také zmínka o tom, že část uhlí zabírá ministerstvo železnic pro své účely. V tomto směru dlužno však poznamenati, že zabavování soukromého uhlí pro účely železniční bylo již výnosem ministerstva železnic dne 18. prosince 1919 zastaveno.

Zabavování soukromého uhlí dělo se tudíž toliko v nejkrajnějších případech, a jen v takovém rozsahu, aby provoz železniční mohl býti vůbec udržen. Při tom hledělo se podle možnosti k tomu, aby určeně uhlí pro podniky veřejně prospěšné, průmyslové, zejména pro průmysl sklářský a pod., bylo ze zabavování vůbec vyňato. Ovšem došlo někde i k zabavování uhlí tohoto určení; to však bylo zaviněno tím, že z nákladního listu nebylo vidno, že zásilka uhlí jest určena pro účel naznačený. Ministerstvo železnic stará se usilovně o příděl potřebného množství uhlí pro provoz drah, jakož i pro utvoření nějakých zásob, aby v případě poruch v dovozu nebo v těžbě uhlí - jako nedávno za stávky na Ostravsku - nemusily vlaky býti odříkávány nebo soukromé uhlí zabavováno.

Lze očekávati na základě toho, že podaří se v budoucnosti potřebu uhlí státních drah aspoň do té míry krýti, že se nebude zabavování soukromého uhlí vůbec opakovati.

Železniční úřady byly výnosem ministerstva železnic z 23. ledna t. r. poznovu upozorněny, aby zmíněný zákaz o zabavování uhlí co nejpřísněji dodržovaly.

Pokud však přes všechny snahy dráhy, směřující k opatření pomocných prostředků výrobních a zajištění potřebného uhlí, přece musilo dojíti ve sklářském průmyslu k částečnému zastavení provozu, bylo o nezaměstnané dělnictvo pečováno na základě zákona o podpoře nezaměstnaných ze dne 10. prosince 1918, čís. 63 sb. zák. a nař. Od počátku platnosti tohoto zákona byly dělnictvu v okresu železnobrodském, semilském a turnovském vypláceny podpory v nezaměstnanosti, ačkoli pro jiné kategorie pracovní v těchto okresích bylo vyplácení podpor v nezaměstnanosti již omezeno. V soudním okrese jabloneckém byly sice podpory v nezaměstnanosti tlačitelům a brusičům skla dnem 16. října m. r. zastaveny k návrhu příslušného kontrolního orgánu, jelikož oné doby v dotyčných výrobních odvětvích se pracovalo v neztenčeném rozsahu a podpor v nezaměstnanosti bylo zneužíváno, avšak jakmile by byl podán příslušnými činiteli návrh na opětné vyplácení těchto podpor v okresu tomto, bylo by mu bez závady vyhověno v tom směru, že by okresní správa politická byla zmocněna vypláceti podpory skutečně potřebným osobám, jejichž výživa by jinak zjištěné byla ohrožena.

Ze všeho toho jest patrno, že vláda, jíž jsou poměry v jabloneckém průmyslu dobře známy, všemožně snaží se, aby závady, jež ohrožují sklářský průmysl a ubírají pracovní příležitost domáckým dělníkům, byly, pokud jest to za nynějších svízelných poměrů možné, odstraněny neb aspoň zmírněny.

Ministerstvo obchodu jsouc si vědomo velkého národohospodářského významu průmyslu sklářského vůbec, bude i na dále všemi prostředky zvláště domácí průmysl sklářský na Jablonecku a Železnobrodsku usilovně podporovati. V prvé řadě starati se bude, tak jako dosud, o zvýšení výroby ve sklárnách, dodávajících materiál pro průmysl domácký. V druhé řadě zamýšlí ministerstvo obchodu podporovati zakládání nákupních a vývozních družstev domáckého průmyslu sklářského na Jablonecku a Železnobrodsku, jež by domáckým výrobcům zajistila různé výhody při nákupu surovin a při prodeji hotových výrobků.

V Praze dne 4. února 1920.

Ministr železnic:
Ministr veřejných prací:
Dr. Franke, v. r.
A. Hampl, v. r.

Ministr sociální péče:
Ministr obchodu:
Winter, v. r.
Dr. Heidler, v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP