Podle žaloby učinil pan Ferdinand Jirásek na
velkém táboru 9. září 1919
v Lidovém domě v Praze výrok, že v cukrovaru
Kohn a Adler ve Vršovicích je cukr zdaněný
a nezdaněný oddělen malou přehradou,
čímž umožněno jest okrádání
státu. Dále řekl: Mohli bychom ještě
uvésti celou řadu případů,
které dokazují, jak laxně jest o potírání
lichvy a švindl producentů postaráno.
Pan Ferdinand Jirásek k těmto výrokům
se přiznává, ale prohlašuje:
V červnu 1919 byla vykonána ve zmíněném
závodě revise z nařízení ministerstva
pro zásobování lidu, odděl. IX. Revise
se zúčastnili: Zástupce ministerstva zásobování
Dr. Schmied a úředníci úřadu
pro potírání lichvy pp. Gebauer a Polák.
Tito zjistili na místě, že v cukrovaru panuje
veliký nepořádek a že cukr zdaněný
a nezdaněný je blíže sebe, tudíž
je možno šiditi stát, pokud se týče
daní. Přítomný zřízenec
finanční kontroly, byv upozorněn na místě
na tento nešvar, prohlásil, že je to věcí
jeho a nikoliv revise ministerstva zásobování.
Záležitost celá byla také vyšetřována
československou komisí cukerní a ministerstvem
financí. Sdělení pp. Gebauera i Poláka
jest pravdivé a pokládal jsem za svoji povinnost
při příležitosti upozorniti veřejnost
na toto podivné jednání rafinerie. Imunitní
výbor Národního shromáždění
doporučuje Národnímu shromáždění,
aby pan Ferdinand Jirásek soudu vydán nebyl.