Asi 100 příslušníků československé
republiky, kteří před válkou žili
v zemích, kde bojovala později vojska bývalého
Rakousko-Uherska, Německa a jeho spojenců, jako
nájemci velkostatků, převážně
pak jako techničtí, hospodářští
nebo celní úředníci atd., bylo válkou
připraveno o veškeren majetek tím, že
jednak dobytek a různé plodiny byly jim násilně
zrekvirovány bez náhrady, jednak tím, že
z protičeské nenávisti bylo jim i domácí
zařízení a bohaté příslušenství
zlomyslně ničeno. Mimo to byli pronásledováni
jako politicky podezřelí úřady, zatýkáni,
internováni a všelijak týráni zejména
Němci a Maďary.
Ochrany nikde nenalezli, ač se jí domáhali.
Právě proto, že byli příslušníky
české národnosti, dělalo se jim všemožné
příkoří, odpírala se jim i
různá práva na náhrady a podpory,
jež byly poskytovány příslušníkům
jiných národností, zejména Polákům.
Následkem válečných hrůz osiřelo
také několik rodin, kterým z důvodů
národnostních nedostalo se žádné
podpory, jakou dostávali všichni uprchlíci
z válečného pásma, zejména
uprchlíci z Haliče a z území jižního
bojiště. Všechny tyto rodiny protloukaly se po
5 let za nejtěžších životních
podmínek, osvědčovaly vždy a všude
věrnou příchylnost k svému národu.
V přítomné době nalézají
se na území československé republiky
a chtějí upřímně spolupracovati
k jejímu zdaru a rozkvětu.
Ačkoliv jednotlivci již několikráte
učinili pokusy, domoci se náhrady škod, jež
jim byly způsobeny, nevyšlo se jim nikde vstříc,
a sliby, jež jim v tom směru byly dány, upadly
v zapomenutí. Rodiny tyto jsou bez domovů, bez domácího
zařízení a nutného prádla,
jež při nynějších drahotních
poměrech, jsouce úplně bez prostředků,
nemohou si poříditi. A přece měli
svého času slušný majetek.
Stejným způsobem vedlo se i příslušníkům
naší republiky na území, které
Němci po převratu považovali za zabrané
pro německé Rakousko, kdež v mnohých
případech byli žalářováni
a usilováno dokonce též o jejich bezživotí.
Jelikož zakročení jednotlivců zůstalo
bohužel bez výsledku, sdružili se tito poškození
za tím účelem, aby jednotným postupem
upozornili vládu na své požadavky, aby se postarala,
by při likvidaci Rakouska byla jim utrpěná
škoda nahrazena.
Podepsaní žádají důtklivě,
aby vláda nenechala těchto lidí na pospas
a libovůli vládám cizím, jejichž
poddaní mají velký podíl na jejich
úplném zničení, jednak aby přikročila
konečně k obhájení jejich zájmů.
Táží se proto podepsaní:
Jest ministru vnitra a ministru zahraničních záležitostí
znám osud těchto nešťastných obětí
války?
Co hodlají páni ministři podniknouti, aby
se těmto poškozeným dostalo náhrady
za utrpené škody z likvidace Rakouska?
Jsou ochotni sděliti Národnímu shromáždění,
co ve věci této až dosud podnikli a ještě
podniknouti hodlají?