Pro nové stavby nájemních domů, s
jichž stavbou bylo neb bude započato v roce 1920 neb
1921, a které budou nejdéle do konce roku 1921 dokončeny,
může býti za podmínek tímto zákonem
stanovených poskytnuta státní subvence nejvýše
do 35o/o rozpočteného stavebního nákladu
(§ 3. č. 3.), z níž polovice vyplatí
se po zakrytí budovy, druhá pak po udělení
povolení k obývání budovy podle ustanovení
stavebních řádů.
Při těchto nových stavbách může
býti užito stavebních úlev, které
platí pro obecně prospěšné obytné
domy podle zákonů o stavebních úlevách.
Přístavby a nástavby obytných do ů,
odpovídají-li byty v nich zřizované
podmínkám §u 3. tohoto zákona, pokládají
se za nové stavby po rozumu odstavce 1.
Výhody v § 1. uvedené, povoluje ministerstvo
veřejných prací v dohodě s ministerstvem
financí, prohlásí-li ministerstvo sociální
péče, že v dotyčném místě
jest trvalá nouze o byty, které nelze odpomoci činností
obecně prospěšných stavebních
sdružení neb obcí.
Podmínky, za nichž výhody v § 1. uvedené
se poskytují, jsou:
1. nová stavba jest v městě s více
než 15.000 obyvateli neb v místě průmyslovém
neb jinak důležitém,
2. nová stavba musí obsahovati aspoň 4 nájemné
byty a plocha obývaných místností
jednotlivých bytů (pokojů a kuchyně)
nesmí přesahovati 110 m2. Výměra
plochy obchodních a živnostenských místností
v těchto budovách nesmí býti větší
30% celkové podlahové plochy domů. Pro budovy
přepychové se výhody neposkytují.
3. Rozpočty a plány nových staveb musí
býti státním technikem posouzeny a ministerstvem
veřejných prací schváleny.
4. Na provedené nové stavbě bude zajištěno
předkupní právo ve prospěch československé
republiky.
Podrobná ustanovení budou vydána vládním
nařízením.
Do státních rozpočtů na léta
1920 a 1921 zařadí se celkem 250 milionů
korun, ze kterých budou udíleny státní
subvence v § 1. uvedené.
Vláda vydá, vyslechnouc zájemníky
nařízení o způsobu, jak stanoviti
na určité stavební období mzdy a ceny
stavebních hmot pro stavební podnikání.
Úlevy daňové (včetně přirážek)
pokud převyšují výhody podle stávajících
ustanovení, určuje zvláštní zákon.
Zákon tento vstupuje v účinnost dva měsíce
po vyhlášení.
Provedení tohoto zákona ukládá se
ministrům veřejných prací, financí,
sociální péče a obchodu.
Před válkou byla iniciativa v budování
činžovních domů téměř
výhradně v rukou soukromého podnikání
a počet staveb obytných, prováděný
stavebními družstvy byl proti počtu staveb
prováděných soukromými podnikateli,
nepatrný.
Za války však činnost soukromého stavebnictví
zanikla, téměř úplně a po válce
zmohla se pouze činnost stavebních družstev
a obcí následkem vydatné podpory státní.
Stavební činnost družstev ke zdolání
nouze bytové sama o sobě nestačí a
je nezbytně třeba uvésti zase v život
stavební podnikání soukromé a stavbu
domů s byty pro větší počet rodin.
Pro nynější vysoké náklady stavební
jest však jakékoliv soukromé podnikání
stavební, v němž ministerstvo veřejných
prací shledává nejdůležitější
složku vývoje stavebního, téměř
úplně znemožněno.
Aby soukromý ruch stavební mohl aspoň částečně
se vzkřísiti, jest třeba docíliti
jednak snížení nákladu stavebního,
čemuž sloužiti má sleva daní, zvláštním
zákonem navržená, poskytnutí státní
subvence a povolení stavebních úlev (§
1 osnovy) jednak stabilisace mezd a cen hmot stavebních.
(§ 5).
Podnikání soukromé s výjimkou řídkých
případů předpokládá,
že stavitel, resp. stavebník může přiměřeně
zúročiti kapitál do stavby vložený
tak, aby výnos domů kryl výdaje na daně,
výlohy s udržováním domů spojené,
zúrokování a umoření hypotečních
dluhů a zúročení do stavby vloženého
kapitálu.
Bez splnění této podmínky jest podnikání
soukromé nemožné. Poněvadž dnes
jsou náklady stavební 7-8krát i vícekráte
vyšší než před válkou, nelze
i při velmi značném zvýšení
činží předpokládati, že
by dům zbudovaný za dnešních stavebních
poměrů vynášel aspoň normální
úrok. Tento poměr by se ještě zhoršil,
kdyby v budoucnosti hodnota staveb a tím též
nájemné kleslo. Z této úvahy vyplývá,
že bez pomoci státní není soukromý
ruch stavební možný.
Podpora státní nemůže však jíti
tak daleko, aby prostě zaručila staviteli plné
zúročení stavebního nákladu.
Nehledě k sumám, jež by to vyžadovalo,
měl by tento způsob subvencování za
následek, že by ani podnikatel, ani dodavatelé,
ani dělníci neměli zájmu na tom, aby
se stavělo úsporně a lacino, a následek
by byl další stoupání všech cen
a mezd.
Podpora státu jest tedy možna jen určitým
maximálním obnosem, jak v návrhu zákona
v §u 1. uvedeno, a za předpokladů a obmezení,
uvedených v § 3., které ukládají
podnikateli velkou část risika a nutí ho
stavěti úsporně a lacino s intensivním
vynaložením vlastní práce a energie
a s užitím všech vymožeností technických
a konkurenčních.
Ustanovením §u 1. hodlá se docíliti
zmenšení stavebního nákladu bez újmy
solidnosti stavby.
Posledním odstavcem §u 1. rozšiřuje se
poskytnutí podpor též na přístavbu
pater neb křídel ku postaveným již budovám,
poněvadž ve větších městech
mají přístavby tyto velký význam.
Obmezené prostředky finanční nutí
poskytovati státní stavební podpory jen tam,
kde ke zvýšení stavebního ruchu nutí
též nouze bytová a kde činnost stavebních
družstev a obcí nestačí na úkoly
k řešení bytové nouze. Proto obmezeno
jest povolování podpor na místa větší
aneb hospodářsky významná. Z udílení
stavebních podpor jsou přirozeně vyloučeny
stavby přepychové.
Zajištění předkupního práva
ve prospěch státu vylučuje možnost,
aby stavby státem subvencované staly se v budoucnosti
předmětem podnikatelské spekulace.
Celková suma podpor, stanovená v §u 4. návrhu
zákona 250 miliony korun, representujíc 35% stavebního
nákladu, umožnila by provedení soukromých
staveb v obnosu 700 milionů korun. To znamenalo by ve spojení
se stavbami družstevními vydatnou podporu stavebnictví
bytového a to v celkovém nákladu as 1 miliardy
a 40 milionů korun. Tímto obnosem byla by kryta
as 1/3 až 1/2
celého stavebního nákladu pro celý
stát k účelům bytovým potřebného.
§ 5. sleduje účel umožniti podnikateli
přesnou kalkulaci stavebního nákladu, stabilisováním
cen hmot stavebních a mezd pracovních.
Stále stoupající mzdy a ceny hmot jsou na
překážku této kalkulace, a dlužno
tudíž v budoucnosti umožniti opatření,
jimiž by v dohodě mezi podnikateli i zaměstnanci
nastala v těchto směrech potřebná
stabilita, která by zajisté byla jednou z hlavních
vzpruh stavebního podnikání.
Ve formálním směru navrhuje se, aby osnova
přikázána byla rozpočtovému
a technickému výboru ku podání
zprávy ve lhůtě 3 denní.