Obec Lobzy a město Plzeň sousedí svými
katastry a de facto obě obce již splynuly, neboť,
kde přestávají plzeňské dílny
státních drah, tam začínají
obytná stavení lobezská.
Podobně je tomu u Českého akciového
pivovaru, kde budovy plzeňské od lobezských
odděleny jsou pouze okresní silnicí. Jsouť
Lobzy předměstím Plzně jako Škvrňany,
již zařaděné do vyšší
kategorie. Lobzy stanou se v dohledné době částí
Velké Plzně, k čemu dnes již směřuje
akce vlády, pojímajíc Lobzy do plzeňského
obvodu státní policie.
V Lobzích, kde žije dnes 6200 obyvatelů ve
246 domech, jsou tytéž drahotní poměry
a táž bytová nouze jako v Plzni, o čemž
podává důkaz i ta okolnost, že řada
úředníkův a učitelů
musí bydleti v Plzni, nenalézajíc v Lobzích
vůbec bytů.
Mravní prospěch, který ze žádané
úpravy místních přídavků
úřednictvu všech kategorií a učitelstva
vyplyne, bude veliký, protože úřednictvo
a učitelstvo za svou námahu bude náležitě
a spravedlivě odměněno a bude se cítiti
spokojeným v Lobzích a tím větší
láskou pak přilnou ke svému povolání.
Navrhují proto podepsaní, aby Lobzy místním
přídavkem podle zákona ze dne 7. října
1919, č. 51, zařaděny byly do téže
třídy, jako město Plzeň.
Po stránce formální, budiž návrh
přikázán výboru státně-zřízeneckému
a rozpočtovému.