Soustavná elektrisace českých zemí
a rozvoj průmyslu, který lze očekávati,
způsobí v nejbližší době
potřebu absolventův elektrotechnických škol
mistrovských. Jediná česká průmyslová
škola elektrotechnická na Smíchově nestačí
již dnes potřebám průmyslu v uvedeném
směru, což je zřejmo již z toho, že
veliký počet míst elektrotechnických
jest obsazen absolventy škol strojnických.
Absolventi mistrovských škol jsou v elektrotechnické
praksi činni ponejvíce při elektr. centrálách
a sítích jako správci, dozorci, montéři
a samostatní instalatéři, potom v elektrotechnických
továrnách jako techničtí úředníci
pro dílnu a konstrukci nebo jako mistři a vrchní
montéři, v jiném průmyslu pak jako
správci závodních elektráren a elektrikáři
a konečně ve státní službě
jako dozorci a montéři při stavbě
telegrafův a telefonů. Počet těchto
českých elektrotechniků možno odhadovati
nejméně. na tři sta i více.
Rokem 1919 má se započíti se soustavnou elektrisací
všech českých zemí a podle různých
odhadův a projektů má býti tato elektrisace
provedena během 15 až 20 let. To vyžaduje, aby
se ročně zelektrisovalo 500 až 600 obcí
v českých a slovenských krajinách.
Tyto ročně zelektrisované obce zaměstnají
trvale aspoň 40 absolventů mistrovské školy
jako správce sítí, dozorce, montéry
a samostatné instalatéry.
České elektrotechnické továrny v Praze
a v Brně, které zaměstnávají
dnes aspoň 50 absolventů mistrovských škol,
budou nuceny v krátké době svůj personál
při nejmenším ztrojnásobit, aby byly
s to, by elektrisaci prováděly (před válkou
elektrisovaly ročně nejvýš 100 obcí).
Rovněž jiné podniky průmyslové,
jako železárny, doly, strojnické a chemické
továrny, zaměstnají při svých
elektrických za řízeních velký
počet absolventů. Také při velkých
stavbách telegrafův a telefonů, k nimž
ministerstvo pošt koná přípravy, nalezne
mnoho absolventů výhodné zaměstnání.
Konečně je třeba nahražovati přirozený
úbytek celkového stavu elektrotechniků z
mistrovských škol.
Celkovou roční potřebu pro nejbližší
dobu je tedy možno podle předcházejících
výkladův odhadnout aspoň na 80 až 100
absolventův elektrotechnických škol mistrovských.
Je tedy nanejvýš nutno hned zříditi
druhou českou elektrotechnickou školu mistrovskou.
V Brně jsou pro tuto školu nejpříznivější
podmínky: Morava, Slezsko i Slovensko nemají dosud
žádné takové školy, a je tedy přirozeno,
by založena byla v největším městě
těchto území. V Brně je veliký
počet strojnických továren a dvě továrny
elektrotechnické, je zde tedy dorost, který mistrovskou
školu elektrotechnickou hledá, a část
absolventů najde tam vždy zaměstnání.
V Brně je možno mistrovskou školu elektrotechnickou
výhodně připojiti k průmyslové
škole strojnické (s oddělením mistrovským
a vyšším) a k vyšší škole
elektrotechnické, jejíž III. ročník
bude na podzim t. r. otevřen. Na průmyslové
škole v Brně jsou dílny strojnické a
sbírky, jakož i knihovna, a zřizují
se právě dílny elektrotechnické a
laboratoře; na škole působí již
jako odborní profesoři 3 elektrotechničtí
inženýři. Nevyžadovalo by tedy zřízení
mistrovské školy elektrotechnické jiného
nákladu, než asi 4 nových profesorů,
za to však by se lépe využitkovala všecka
zařízení tohoto ústavu i jeho personálu.
Po zamýšleném přeložení
oddělení stavitelského z budovy průmyslové
školy v Brně do Králova Pole bylo by v budově
dosti místa pro novou školu elektrotechnickou a celá
škola by pak byla úplně homogenní, obsahujíc
strojnickou školu vyšší a mistrovskou školu
a elektrotechnickou vyšší a mistrovskou, což
by bylo ústavu jen ku prospěchu. Nebo bylo by lze
školu tuto umístiti vhodně i jinde (zemská
vychovatelna).
Do mistrovské školy strojnické v Brně
hlásí se každoročně 100 i více
žáků; tento počet se ještě
zvýší, ježto strojnické továrny,
které za války měly mnoho práce, ale
nedostatek dělníků, přijímaly
mnoho učňů. Ze žadatelů za přijetí
do mistrovské školy je vždy veliké procento
elektrotechniků, kteří touží
po vzdělání odborném, a do školy
strojnické hlásí se jen proto, že zde
není školy elektrotechnické. Ve školním
roce 1918 - 19 jest při I. ročníku strojnické
školy mistrovské zřízena paralelka,
ale skutečné potřebě by mnohem lépe
vyhovovalo, kdyby se místo ní otevřel I.
ročník mistrovské školy elektrotechnické.
Konečně na Moravě bylo již před
válkou úspěšně započato
s elektrifikací země a zdar i rychlý postup
této práce jest zajisté podmíněn
tím, aby ku provádění a k udržování
podniků bylo postaráno o dostatek kvalifikovaných
sil.
Pro učebnou osnovu nové školy by mohla za vzor
sloužit osnova průmyslové školy mistrovské
na Smíchově.
Kulturní výbor dospěl proto k jedno myslnému
přesvědčení, že této školy
jest skutečná naléhavá potřeba
a proto činí návrh:
Slavné Národní shromáždění
račiž se usnésti:
Vládě se ukládá, by při státní
průmyslové škole v Brně s veškerým
urychlením zřídila mistrovskou školu
elektrotechnickou.