Až dosud požívaly rafinerie lihu, cukru, minerálních
olejů a podobné podniky dlouhodobé úvěry
daňové, kterými stát chránil
výrobce před možnou ztrátou úroků
ze zapravené daně.
Poněvadž se dnes poměry změnily do té
míry, že prodej lihu, cukru a minerálních
olejů děje se za hotové při placení
předem, a výrobce dostává příslušnou
spotřební daň při odeslání
zdaněného zboží, nastává
proto potřeba zkrácení lhůty ověřovací,
stanovené v §u 79. zákona o dani z lihu, jakož
i v §u 40. zákona o dani z cukru, a v §u 24.
zákona o spotřební dani minerálních
olejů. - Vláda navrhuje zkrácení této
lhůty na dva měsíce z toho důvodu,
že placení daní bude se díti rychleji,
čímž dosáhne se hned v prvních
měsících značnějších
příjmů. -
Výrobcům likérů, kteří
odebírají zdaněný líh k výrobě
jemných likérů, vyžadujících
alespoň tříměsíčního
uskladnění, dává se možnost prodloužení
uvěřovací lhůty na 4 měsíce.
Podle §u 2. navrženého zákona nelze nadále
poskytovati diskonto z dávky lihové, jakož
i z dávky z lisovaného droždí, jež
byla hotově zaplacena při ohlášce zdanitelného
vývozu lihu. - Mezi dobou zapravení daně
a vyvezení zdaněného lihu není totiž
značnějšího časového rozdílu
a spotřební dávka jest splatna beze všech
srážek, dříve než zdaněný
líh přejde do volného oběhu.
Rozpočtový výbor rokoval o předloženém
zákoně a navrhuje, aby připojený vládní
návrh zákona i se změnou, týkající
se nově zařazeného §u 4. o zkrácení
lhůty o dani z cukru, předložen byl k ústavnímu
schválení Národního shromážděni
s platností od 1. března 1920.
K zaplacení dávek z lihu a lisovaného droždí,
které počínajíc dnem 1. ledna 1920
budou uvěřeny, zkracují se lhůty,
v §u 79. zákona o dani z lihu ze dne 20. června
1888, čís. 95 ř. z., změněného
cís. nař. ze dne 17. července 1899, čís.
120. ř. z., čtyřmi až dvanácti
měsíci stanovené, na dva měsíce
a to tak, že dovoleno jest uvěřené částky
dávky, předepsané v jednom měsíci,
zaplatit až posledního dne druhého měsíce
po uplynutí onoho, ve kterém dávka byla předepsána.
Výrobcům likérů může býti
zmíněná uvěřovací lhůta
prodloužena z dvou na čtyři měsíce,
pokud lihu, z něhož daň byla uvěřena,
bude prokázatelně užito k výrobě
jemných likérů, vyžadujících
aspoň tříměsíčního
uskladnění.
Ze spotřební dávky z lihu, jakož i z
lisovaného droždí předem hotově
zapravené neposkytuje se více diskonto, zmíněné
v §u 79. předp. odst. zákona o dani z lihu
ze dne 20. června 1888, čís. 95 ř.
z., změněného cís. nař. ze
dne 17. července 1899, čís. 120 ř.
z.
K zaplacení spotřební daně z minerálních
olejů, uvěřené v době od 1.
ledna 1920 počínajíc, zkracuje se lhůta,
v §u 24. zákona o spotřební dani z minerálního
oleje ze dne 26. května 1882, čís. 55. ř.
z., šesti měsíci vymezená, na dva měsíce.
Uvěřenou daň možno zapravit až
posledního dne druhého měsíce, jenž
následuje po onom, ve kterém daň byla předepsána.
K zaplacení spotřební daně z cukru,
která počínajíc dnem 1. března
1920 bude uvěřena, zkracuje se lhůta, vytčená
v třetím odstavci §u 40. zákona ze dne
20. června 1888, č. 97 ř. z., o dani z cukru
a vymezená v §u 6. zákona ze dne 31. ledna
1903, č. 26 ř. z., z šesti měsíců
na dva měsíce.
Zákon tento nabývá účinnosti
pro celé území republiky československé
dnem 1. března 1920 a provedením jeho pověřuje
se ministr financí.