Národní shromáždění československé 1918 – 1920

O státní regulační komisi pro hlavní město Prahu s okolím a přehledném plánu regulačním a zastavovacím.

Aby zaručen byl jednotný stavební rozvoj Prahy a okolí se zřetelem na potřeby hospodářské a s hlediska uměleckého i zdravotního, zřizuje se pro opatření přehledného plánu regulačního a zastavovacího obcí jmenovaných v § 3. na dobu v § 18. uvedenou společný odborný orgán, který se nazývá: Státní regulační komise pro Prahu a okolí.

Úkolem státní regulační komise jest připraviti a opatřiti přehledný plán regulační a zastavovací pro území v § 3. označené v měřítku z pravidla 1:5000, v němž budou rozřešeny základní podmínky stavebního rozvoje Prahy s okolím, provésti o něm řízení v tomto zákoně předepsané a spolupůsobiti při vypracování nového stavebního řádu.

Obce, pro které státní regulační komise se zřizuje, jsou:

Praha (I. až VIII. a fortifikační obvod).

Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hlubočepy (Klukovice-Zlíchov), Horoměřice, Chaby, Jinonice (Butovice), Kamýk, Kněževes, Kněživka, Kopanina Přední, Košíře, Liboc Dolní (Horní), Lichoceves, Lysoleje, Motoly, Nebušice, Přílepy Velké (Černý vůl), Radlice, Roztoky, Ruzíň, Řeporyje (Ohrada Velká a Malá), Řepy, Selc, Smíchov, Statenice, Stodůlky (Lužina), Střešovice, Sukdol, Třebonice, Tuchoměřice, Úholičky, Únětice, Veleslavín, Vokovice, Zlejčín a Žalov (Podmoráň).

Chuchle (Malá a Velká), Lahovice (Lahovičky), Lipany, Lipenec (Báně), Lochkov, Modřany, Radotín, Slivenec (Holín), Tučná (Komořany), Záběhlice, Zbraslav a Žabovřesky.

Hostivice a Sobín.

Břežany Dolní, Cholupice, Lhota (Jarov) a Písnice.

Braník, Hodkovičky, Krč Dolní a Horní, Kundratice (Bábenice-Betáň), Lhotka, Libuš, Michle, Nusle a Podolí (Dvorce).

Král. Vinohrady.

Hostivař (Háje-Miličov), Chodov (Litochleby), Šeberov, Vršovice a Záběhlice (Práče-Roztyly).

Měcholupy Dolní, Měcholupy Horní, Petrovice a Újezd (Kateřina-Český Miličov).

Hrdlořezy, Malešice, Strašnice, Štěrboholy a Žižkov.

Bohnice, Bořenovice (Pahoměřice), Bruky, Březnoves, Čahovice Velké, Čimice, Ďáblice, Hloubětín, Hostavice, Husinec (Klecánky-Řezí), Chabry Dolní (Horní), Chvaly, Karlín, Kbely, Klecany (Zdibsko), Kobylisy, Kyje (Aloisov), Letňany, Myškovice, Počernice Dolní, Prosek, Přemyšlení, Satalice, Sedlec, Stříškov, Troja (Podhoř), Třeboradice, Vinoř, Vysočany a Zdiby (Veltěže).

Vyžadují-li toho důležité zájmy veřejné, mohou další obce po návrhu státní regulační komise býti pojaty do oblasti jejího působení nařízením vlády.

Státní regulační komise pro Prahu a okolí skládá se z předsedy a osmi členů, kteří volí ze sebe místopředsedu. Funkční doba její trvá tři roky. Předsedu komise jmenuje ministerská rada, členy její ministr veřejných prací, v dohodě se zúčastněnými ministry, vyžádaje si na jmenování jednoho člena návrh zemského správního výboru a na jmenování tří členů návrh městské rady pražské. Členy mohou býti jen odborníci, tři čtvrtiny členů musí býti architekti a inženýři. Předsedu sprošťuje úřadu ministerská rada, členy ministr veřejných prací.

Státní regulační komise má právo ve všech odborných otázkách podle volného uvážení přibrati ku poradám zvláštní znalce neb komise s hlasem poradním, nebo vyžádati si jejich písemné dobré zdání. V otázkách železničních jest povinna dohodnouti se předem s ministerstvem železnic.

Předseda a členové státní regulační komise budou ve své funkci vzati do přísahy jako veřejní úředníci. Předseda a je-li zaneprázdněn, místopředseda zastupuje státní regulační komisi na venek, svolává a řídí její porady a dává její usnesení prováděti. Ministerstvo veřejných prací vyslechnuvši státní regulační komisi, vydá její stanovy a jednací řád.

Technické práce, jichž bude třeba pro státní regulační komisi provedou kancelář regulační hlavního města Prahy, studijní kancelář Pražské nádražní komise, státem zřízená kancelář pro úpravu řeky Vltavy a jejich přítoků v oblasti Prahy a okolí, po př. jiné kanceláře, které z popudu státní regulační komise se schválením ministerstva veřejných prací budou zřízeny. Jejich vybudování a poměr navzájem a k státní regulační komisi bude upraven stanovami a jednacím řádem (§ 5.).

Státní regulační komise jest oprávněna opatřiti práce spojené s vypracováním přehledného regulačního a zastavovacího plánu podle potřeby veřejnou soutěží anebo objednávkou z volné ruky.

Předseda a členové státní regulační komise jsou z přímého i nepřímého účastenství na pracích soutěží neb z volné ruky zadávaných vyloučeni.

Všechny úřady státní i samosprávné v obcích v §u 3. jmenovaných jsou povinny, aby v mezích své působnosti státní regulační komisi podporovaly, zejména, aby jí poskytly pomůcky, které mají po ruce a podávaly jí žádaná vysvětlení.

Výlohy státní regulační komise, zejména honorář předsedy, místopředsedy a členů, platy úředních sil a zřízenců, ceny na projekty soutěžné neb z volné ruky objednané a odměny znalcům ponese stát. Dozor nad hospodařením státní regulační komise bude míti ministerstvo veřejných prací a ministerstvo financí, kterým náleží schvalovati v dohodě její rozpočty.

Místnosti úřední s potřebným nábytkem, osvětlením a topivem, pak věcné potřeby kancelářské dodá obec Pražská, která vykonává nad těmito místnostmi a věcnými potřebami dozor. Náklad s tím spojený ponesou obce v § 3. jmenované společně v poměru přímých daní jim předepsaných. Výlohy s udržováním městské kanceláře regulační ponese obec Pražská sama.

Než se přikročí k vypracování přehledného zastavovacího plánu podle §u 2., budou obce v §u 3. jmenované vyzvány, aby přání a připomínky své i obyvatelstva ku přehlednému plánu zastavovacímu předložily státní regulační komisi ve lhůtě osmi neděl.

Vypracovaný přehledný plán regulační a zastavovací vyloží státní regulační komise v celku nebo v části podle potřeby ve svém ústředním úřadě jakož i v příslušných obcích v §u 3. jmenovaných, pokud se jich plán týče, po dobu čtyř týdnů, aby obce, úřady i jednotlivci, mohli v něj nahlédnouti a v této době podati své námitky a připomínky u státní regulační komise, načež tato o nich i o plánu učiní usnesení. Plán takto projednaný potvrzuje ministr veřejných prací.

Bude-li shledána potřeba, aby potvrzený přehledný plán regulační a zastavovací byl změněn, provede se obdobné řízení podle § 9. a 10. Lhůta stanovená v § 9. zkracuje se však na 4 týdny.

Všechny již potvrzené plány regulační (plány polohy) podle znění dosud platných stavebních řádů povolená rozdělení pozemků na stavební místa, úpravy terénu, a vydaná již povolení k stavbám podle řádu stavebního, podle předpisů o stavbě silnic, cest, mostů podle zákona horního neb vodního, neb povolení ke zřízení provozoven živnostenských (§ 25. řádu živnostenského), zejména i ku provozovnám kamenných lomů, hlinišť, pískových jam a jam štěrkových v obvodu obcí v § 3. jmenovaných, pokud nebyly již ve skutek uvedeny anebo neprošla lhůta, ve které měly býti provedeny, pozbývají dočasně platnosti a nesmějí býti nadále ve skutek uváděny, pokud s nimi státní regulační komise nevysloví souhlas. To platí zejména o potvrzených regulacích a povolených rozděleních pozemků na stavební místa, s jichž prováděním se sice již začalo, jež však nebyly dosud tak uskutečněny, aby nedovolovaly změnu. a které, je-li provedení změn po soudu státní regulační komise nutno, se posuzují podle § 13., odst. 1.

Mají-li v době řízení podle částky II. tohoto zákona schváliti se plány regulační (plán polohy podle znění nynějších stavebních řádů), anebo vydati povolení k rozdělení pozemků na stavební místa k úpravám terénu, povolení ke stavbám a podnikům podle předchozího odstavce, jsou příslušní úřadové povinni, aby prvé než se tak stane, nejen provedli řízení pro ten případ předepsané, nýbrž také si opatřiti souhlas státní regulační komise.

Tato může souhlas odepříti, má-li za to, že by věc byla překážkou účelnému zastavení a regulování dotyčného území podle § 1.

Schválené projekty uvedené v prvním odstavci předešlého §u buďtež příslušnými úřady dodány státní regulační komisi ku přehlídce (do čtyř neděl po prošlé lhůtě v §u 9. zmíněné). Státní regulační komise vysloví se o projektech regulačních, parcelačních, silničních, cestných, mostních, horních a vodních nejdéle ve lhůtě šestiměsíční, o ostatních nejdéle ve lhůtě jednoho měsíce, může ale ve výjimečných případech zvláštní důležitosti své konečné rozhodnutí vyhraditi době, kdy přehledný plán regulační a zastavovací bude potvrzen (§ 16.).

Doba, která uplyne ode dne, kdy schválené projekty státní regulační komisi ku přehlídce se dodaly, až do dne, kdy její souhlas oprávněnému se oznámí, nepočítá se do lhůty, ve které projekt měl býti proveden.

Příslušní úřadové jsou povinni nové projekty podle odstavce druhého § 12. dodávati státní regulační komisi k nahlédnutí zpravidla s plány ve dvou výkresech. Jeden z výkresů podrží státní regulační komise k úřední potřebě. O projektech regulačních, parcelačních, silničních, cestných, mostních, horních a vodních, vysloví se státní regulační komise ve lhůtě nejdéle tří měsíců, o ostatních ve lhůtě jednoho měsíce, může ale ve výjimečných případech zvláštní důležitosti své konečné rozhodnutí vyhraditi době, kdy přehledný plán regulační a zastavovací bude potvrzen (§ 16.).

Plány regulační (plány polohy podle znění nynějších stavebních řádů) podle § 4. stavebních řádů ze dne 10. dubna 1886, č. 40. z. z. a ze dne 8. ledna 1889, č. 5. z. z. musí býti státní regulační komisi před vyložením předloženy a má tato právo žádati, aby byly uvedeny v souhlas se zastavěním a regulací dotyčného obvodu (§ 1.). Dokud se tak nestalo, nesmí býti tyto plány vyloženy.

Státní regulační komise musí býti též přizvána k řízení ve všech záležitostech uvedených v druhém odstavci § 12. Prohlásí-li, že má na jich vyřízení zájem, musí býti veškeré návrhy vyřízení o těchto záležitostech před vydáním jí sděleny, i má právo žádati, aby byly změněny, pokud to v zájmu zastavění a regulace dotyčného obvodu jest třeba.

Opomenutí těchto předpisů má za následek zmatečnost řízení, kterou oprávněna je uplatniti pouze státní regulační komise ve lhůtě dvou měsíců od doby, kdy zvěděla o vyřízení vydaném bez jejího souhlasu.

Potvrzený přehledný plán regulační a zastavovací (§ 10.) bude základem všech pozdějších regulací. V něm stanovený způsob pro budoucí zastavění a úpravu terénu bude závazný pro všechny budoucí podrobné plány regulační, plány polohy (podle znění nynějších stavebních řádů) budoucí stavby a podniky podle odstavce prvního § 12., i budou příslušní úřadové při jejich povolování povinni k tomu přihlížeti, aby nebyly s ním v rozporu.

Jakmile bude přehledný plán regulační a zastavovací potvrzen, jest státní regulační komise povinna, aby - pokud tak se nestalo již průběhem řízení - konečně zjistila a příslušným úřadům do jednoho měsíce sdělila, které z projektů ve smyslu §u 13. a 14. předložených s přehledným plánem regulačním a zastavovacím nesouhlasí a tudíž neplatnými zůstávají. V příčině projektu takových budou míti příslušné obce, pokud se týče žadatelé povinnost, aby opatřili si ku projednání podle příslušných přepisů plány nově zhotovené na podkladě potvrzeného regulačního a zastavovacího plánu přehledného.

Pro obce, jež nových plánů regulačních si neopatřily, zůstane pokud tak neučiní, i po tom v platnosti ustanovení § 12. odst. 2. a § 14., pokud se na obce hodí, v plném rozsahu, pro ostatní úřady ale toliko ve příčině 2. a 3. odst. § 14., lhůty v odst. 1. tohoto §u budou v tomto případě konečné.

Z rozhodnutí státní regulační komise podle § 12., odst. 2., 13., 14. a § 16. (odst. 2.) lze podati ve lhůtě čtrnáctidenní stížnost k ministerstvu veřejných prací u úřadu, který rozhodnutí sdělil.

Ministerská rada rozpustí po návrhu ministra veřejných prací státní regulační komisi, jakmile tato provede úkol vznesený na ni tímto zákonem.

Radě hlavního města Prahy bude náležeti, aby potvrzený všeobecný plán zastavovací vedla v patrnosti a k tomu dozírala, by ustanovení jeho bylo šetřeno.

Vznikla-li právoplatným odepřením souhlasu státní regulační komise s uděleným povolením podle § 12. oprávněnému majetková újma, může tento žádati náhradu vzešlé škody, kterou hradí obec. Za ušlý zisk se náhrada nedává. Nedojde-li při tom k dohodě, rozhodne o nároku na náhradu a její výši příslušný soud podle zásad nesporného řízení. Náhrada škody takto stanovená musí býti oprávněnému do 4 neděl po doručení rozhodnutí soudního zaplacena.

Mají-li podle změněné regulace postoupeny býti od pozemku do veřejného statku jiné dílce pozemkové, než které postoupeny byly podle regulace dříve platné, musí vlastník pozemku splniti povinnost svou podle nové regulace v mezích předpisů stavebního řádu. Zároveň však má právo žádati na obci, aby jemu zpět odevzdala v době, kdy sám nové plochy od svého pozemku do veřejného statku fakticky i knihovně postupuje, pozemkové dílce, které podle nové regulace přestanou býti pozemky veřejnými, a to knihovně a bez závad a do stejné výměry s pozemky, které sám postupuje do veřejného statku, bez další náhrady, zbývající plochy pak za přiměřenou náhradu, která se určí podle předpisů platných stavebních řádů.

Překážky komunikační, zejména překážky v přístupu k stavebnímu objektu, zřízenému podle dřívější regulace, závady ohrožující hygienu nebo veřejnou bezpečnost, odstraní obec (nelze-li jim jinak odpomoci) vykoupením vadící nemovitosti (pozemku i stavebního objektu). Nedohodne-li se obec s vlastníkem nemovitosti takové o podmínkách nabytí smírem, náleží jí právo nemovitost vyvlastniti.

O vyvlastňovacím řízení platí předpisy stavebního řádu.

Stížnost do nálezu vyvlastňovacího první stolice nemá účinku odkládacího, složí-li obec u soudu cenu za vyvlastněnou nemovitost, odhadem určenou. Dnem složení této ceny, stává se obec neobmezeným držitelem a vlastníkem nemovitosti a může stavební objekt podle vlastního uznání zbořiti a pozemek tím získaný odprodati k zcelení sousedních pozemků. Obec je oprávněna neuhrazenou část nákladů výkupem nemovitostí vzešlých požadovati buď zcela nebo z části na vlastnících sousedních pozemků podle míry užitku, který jim vykoupením nemovitosti vzešel. O sporech z toho vzešlých rozhoduje zemská správa politická.

Vyžaduje-li změna regulace, aby povolení k rozdělení pozemku na stavební místa byla změněna, započte se zaplacená již dávka parcelační, vypadající na stavební místa dosud nezastavěná a neodprodaná do dávky nově vyměřené, a rozdíl doplatí vlastník pozemku podle předpisů platných té doby o dávce parcelační.

Starostové obecní, nebo jejich úřadující náměstkové jsou povinni toho dbáti, aby žádná stavba bez právoplatného úředního povolení se neprováděla a aby předpisů tohoto zákona bylo šetřeno, i jsou v té příčině osobně zodpovědni, a mohou pro zanedbání této své povinnosti býti úřadem politických obcí nadřízeným trestáni pokutou do deseti tisíc korun ve prospěch fondu Pražské všeobecné nemocnice a při nedobytnosti vězením do šesti měsíců, zbavením úřadu a ztrátou volitelnosti pro nejbližší volební období. Úřadové političtí jsou povinni, aby výkon příslušných obecních nařízení proti liknavým na požádání vynutili.

Tímto zákonem doplňují se a mění ustanovení zákona ze dne 10. dubna 1886, č. 40. z. z. a zákona ze dne 8. ledna 1889, č. 5. z. z., pokud vztahují se na obce v §u 3. jmenované a jsou v odporu s tímto zákonem.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ustanovení oddílu III. nabudou účinnosti dnem, který vyhlásí vláda ve sbírce zákonů a nařízení.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr veřejných prací v dohodě se zúčastněnými ministry.

Hned po říjnovém převratu bylo každému jasno, že město Praha stojí před nejvážnějším obratem ve svých dějinách. Doposud byla Praha odstrkávanou Popelkou, nemohla provozovati pro umělé rakouské překážky stavební politiku ve velkém slohu, byla rakouskými vládami všemi prostředky stlačována na město provinciální. Politicky překážkami proti sjednocení ve Velkou Prahu, hospodářsky macešskými šikanami, mezi tím co rozvoj Vídně podporován ohromnými peněžitými prostředky vedle umělé centralisace, jejíž rozsah a důsledky objevily se v plné nahotě v dnešním debaclu vídeňském.

Ba rakouské vlády zamezily ve své rafinované tendenci poškoditi co nejvíce rozvoj Prahy i všechny snahy naše, směřující k reformě našich předpotopních stavebních řádů; hlavně tím, že využily zájmového rozvratu našeho v úpadkové době předválečné v tomto směru, město Praha nemělo za starého řádu stavebního pražádných prostředků obranných proti chamtivosti předměstských parcelářů, kteří v obcích předměstských vybudovali na pozemkové lichvě svoji politickou moc.

Za daných poměrů město Praha nemělo také téměř žádných zbraní pro regulaci stavebního ruchu, zejména pokud se týče jeho omezování ve prospěch zájmů veřejných z důvodů esthetických, zdravotních atd. Důsledek toho byl, že v ohromné vlně konjukturální, která během padesáti let předválečných zmnohonásobila velká města středoevropská, neměli jsme v Praze vrcholových architektů a inženýrů. Vývoj stavební u nás dnes nesnese kritiky, nová města, jako Žižkov, ba i část Vinohrad žádají už dnes assanaci. Stavební poměry naše nesnesou vůbec porovnání s bavorskými i saskými, ačkoliv kulturně nejsme proti Bavorům pozadu.

Převrat rozbil především politické překážky. Rakouskem proti Velké Praze nakupené. Politická předloha o Velké Praze je hotova a připravena pro náš parlament. Ale důsledky této předlohy jsou neobyčejně vážné po stránce technické. Praha, zanedbané město provinciálního rázu, jejíž tradice byly vítězstvím Habsburgů před třemi sty léty přervány, stává se znovu hlavním městem důležitého středoevropského státu. Je zapotřebí transformovati Prahu na moderní velkoměsto, vybavené všemi technickými potřebami komunikačními a zdravotními, je zapotřebí stavěti spoustu nových budov veřejných, pro ministerstva a nové centrální úřady, pro vysoké školy, ústavy vědecké i vojenské, tisíce nových domů pro spousty nových lidí, kteří se z jakýchkoli příčin nahrnuli do Prahy.

A to vše v době úplné pauperisace střední Evropy, kdy hodnota peněz klesla pod 10% původní. Za této situace je pro Prahu přechod k modernímu velkoměstu mnohokrát svízelnější, než na př. byl pro Paříž v létech šedesátých minulého století za geniálního prefekta seinského barona Hausmana, který stvořil moderní Paříž. Operace Hausmanovy, pokud vztahovaly se jen na assanaci a regulaci, stály Paříž na miliardu franků ve zlatě. U nás s veřejnými budovami, dráhami, nádražími, novými domy činžovními nejedná se o obnos menší!

Vážnost okamžiku ihned vystihly naše technické kruhy, které začaly se již na začátku roku 1919 starati se o věc. Ze všech korporací docházely do parlamentu návrhy a memoranda, také příslušné úřady veřejné horlivě se staraly o věc. Záhy došlo k boji dvou principů při vytvoření orgánu, který tuto těžkou úlohu má řešiti, a to principu koncentračního proti principu zastoupení zájmového.

Předloha o zřízení »Státní regulační komise pro Velkou Prahu«, podaná drem. Šámalem v červenci 1919 v parlamentu, byla již kompromisní mezi těmito stanovisky. Projednáním této předlohy v četných schůzích technických, v anketě ministerstva veřejných prací, jakož i v komisích meziministerských předloha došla ještě tak četných změn, že povstala předloha téměř nová, přiléhající ještě lépe na obtíže situace a veřejné mínění, v níž princip koncentrační ještě více přišel ku platnosti. Podle konečné úpravy návrhu zákona po projednání v anketách ministerstva veřejných prací, v meziministerských konferencích, jakož i v parlamentním výboru pro Velkou Prahu a ve výboru technickém má komise regulační býti složena jen z odborníků obecné důvěry požívajících. Komise, jejíž úkol projektován na tři léta, je vybavena značnou výkonnou mocí a jest devítičlenná, čímž umožněno jednati uvnitř kolegiálně bez byrokratických potíží. Malým počtem členů je také zabráněno zbytečné immobilisaci našich předních sil technických, poněvadž členové komise konkurovati nesmí ani přímo, ani nepřímo.

Ohrožení stavebního ruchu je vyloučeno důmyslně uspořádaným paralelním chodem stavebních řízení podle starých platných zákonů a podle regulativu komise. (Mag. rada Knot.) Možno právem říci, že stavební ruch bude brzděn jen otázkou valutní, ne byrokratičností komise.

Komise má právo přibírati znalce, i sestavovati z nich sbory poradní. Tímto způsobem možno připraviti i návrh na nový zákon stavební pro říši i hlavní město, poněvadž by nejlepší regulační plán nebyl nic platen bez nového stavebního řádu.

K odstavci o úkolu a sestavení státní regulační komise je ještě nutno podotknouti, že obvod regulační je širší než rozsah politický Velké Prahy. Zejména pamatováno na teritoria při řece Vltavě, a na důležitých spojkách železničních, kde se stavební ruch dříve může vyvinouti než jinde. Další přibrání území do regulačního obvodu děje se jen vládním nařízením (bude-li se jednati o stavební ochranu na př. vědeckých ústavů mimo Prahu, sanatorií, přírodních parků atd.).

K druhému odstavci, týkajícímu se řízení, není co připomínati.

Za to pokud se týče třetího odstavce, kde jedná se o ustanoveních na dobu přechodnou, kdy nový regulační plán nebude ještě hotov, je třeba prohlásiti, že dočasná suspense starých regulačních čar je nutna, nemá-li býti celé dílo ohroženo.

Nesmíme zapomenouti, že v obvodu Prahy je dnes přes 2000 nezastavěných parcel v ulicích s hotovou sítí kanalisační, vodní atd. Ze stanoviska národohospodářského je zastavění těchto parcel nejlacinější optimum, ale i to přesahuje dnešní naší finanční sílu. Ovšem eventuelní zrušení starých čar regulačních a p. má za následek značný přesun poměrů majetkových; následkem toho má tento zákon ráz zákona záborového, a nutno postarati se o finanční důsledky zákona po této stránce (otázka náhrady).

V předloze postaráno je o způsob náhrady nákladu na tuto komisi samu (regulační přehledný plán). Odhaduji tento náklad na 1 mil. korun (ve zlatě). Avšak finanční důsledky provádění tohoto zákona žádají zvláštní finanční zákon, jde o sumu stamilionovou. Bude zapotřebí zříditi stavební fond (po způsobu regulace Vídně) a dotovati ho příděly, nejlépe z daně na přírůstu hodnot v obvodu Velké Prahy. Konjunkturální zisk majitelů pozemků a domů v obvodu Velké Prahy tím, že se stala Praha hlavním městem státu, je veličina téhož řádu.