Nařízení ministerstva financí ze dne
22. července 1919 čís. 13.992 pres. vydáno
bylo jakožto opatření zcela výjimečné
a byl v něm výslovně důraz položen
na to, že bankovky zadržené při okolkování
mohou býti uvolněny pouze osobám, jež
toho skutečně zasluhují, hledíc k
jejich majetkovým, výdělečným
a rodinným poměrům.
V prvé řadě mělo býti nařízením
tím pomoženo lidem malým, neštěstím
stiženým, invalidům a takovým, kteří
zadržením peněz ohroženi byli vážně
na existenci, tak že musili dokonce dovolávati se
veřejně dobročinných institucí,
aby uhájili existence.
Zákonný důvod zadržení poloviny
bankovek, k okolkování předložených,
nedovoluje zásadně vůbec, aby byly uvolňovány
zadržené bankovky též k investicím.
Byloť účelem zadržení těchto
bankovek, aby byl oběh peněz zmenšen a hospodářství
peněžní vrátilo se tak do zdravých
kolejí úvěrových.
Zejména ten, kdo chystal investice, měl býti
tím nucen, aby vyhledával úvěr, jako
dálo se v dobách normálních.
O výhodách hospodářství úvěrového
(zvýšení úrokové míry
z vkladů, zlevnění úvěru) a
následcích přebytečně velikého
oběhu peněz zajisté netřeba se zmiňovati.
Avšak nehledě k těmto důvodům,
spíše theoretickým a akademickým, bylo
nutno s hlediska fiskálního omeziti výplaty
zadržených peněz na míru nejmenší.
Ustanovením § 10. zákona ze dne 10. dubna 1919,
čís. 187 sb. z. a n. určena byla mez, nad
níž oběh čs. státovek nesmí
býti zvětšen.
Podle toho může obíhati pouze částka,
která se skládá:
1. z bankovek při původním okolkování
kolkem opatřených;
2. z bankovek vydaných do polovice převzatých
žírových účtů a pokladničních
poukázek Rakousko-uherské banky a
3. z bankovek jednoa dvoukorunových, které jsou
v oběhu na území československého
státu.
Bylo proto nutno vypláceti při okolkování
bankovek zadržené a podle uvedeného výnosu
uvolněné vklady z pohotových peněz
pokladních.
Jak velice byly tím zatíženy pokladny státní, vidno jest nejépe z toho, že dosud vyplaceno bylo takových malých vkladů zadržených při okolkování Kč 333,865.022 63 a očekává se ještě, že bude nutno vyplatiti na žádosti dosud podané a řádně odůvodněné...Kč 148,419.852.
celkem tedy Kč 472,284.974.63 t. j. okrouhle půl
miliardy!
Jsou to ponejvíce vklady institucí sociálních,
na které nutno zvláště hleděti.
Když výplaty počaly ohrožovati stav pokladen
státních, byl vydán výnos ze dne 10.
září 1919 čís. 72.225/19 v
dotazu citovaný.
Zemské finanční ředitelství
v Brně oznámilo tento výnos berním
správám na řízením ze dne 27.
září 1919 čís. 1104/103, doplnivši
jej o své ujmě tímto dodatkem:
»Podotýká se, že ve všech případech
uvolnění vkladů jedná se jen o výjimečné
opatření, jímž se má dostati
lidu hospodářsky slabému ve značné
finanční tísni částečné
úlevy tím, že se jim část zadržených
peněz uvolní. Nutnou potřebu musí
ovšem strana sama prokázati a jen do té míry
lze peníze uvolniti.
Naprosto nepřípustno jest vraceti vklady k účelům
investičním jako na nové stavby, na nákup
zboží, rozšíření živnosti
a pod.
Tak bylo pozorováno, že v žádostech z
kruhů rolnictva žádá se o uvolnění
téměř výhradně jen pro novostavby,
opravy budov a nákup dobytka, nářadí
a pod.
Rovněž i obchodníci a živnostníci
žádají vrácení peněz k
rozšíření živnosti; také
stereotypní důvody, že peněz jest potřeba
k opatření obuvi, topiva atd., vždy nestačí
a jest v každém případě pečlivě
zjistit, zdali strana vzhledem k majetkovým poměrům
a jinakým příjmům nemá k disposici
jiných peněz, aby si opatřila tyto věci.
Kde majetkové poměry stran nejsou berní správě
známy, třeba v každém případě
vyšetřiti, zdali a pokud jest žádost odůvodněna.
Když se ukáže potřeba, může
býti uvolněna pouze částka odpovídající
této potřebě ovšem jen do přípustné
výše.
Připomíná se však, že nejvyšší
přípustná hranice 1000 K resp. 2000 K má
býti jen výjimkou v případech zvláště
ohleduhodných.«
Třeba byl tento doplněk připojen k výnosu
citovanému bez vědomí ministerstva financí,
nelze z důvodů svrchu uvedených činiti
proti němu námitek a naříditi jeho
odvolání, neboť by mohly býti uvedeny
liberálnějším postupem při uvolňování
vkladů pokladny státní do citelných
nesnází.
Ministerstvo financí upozornilo však zemské
finanční ředitelství v Brně,
že jak ostatně jest uvedeno - již ve zdejším
výnosu ze dne 22. července 1919 čís.
13.992, pres. jest možno ve zcela výjimečných
případech (jde-li zejména o domkáře,
malé živnostníky nebo obchodníky a pod.,
kteří postiženi byli požárem, povodní
nebo jinými živelními pohromami, pádem
dobytka atd. (uvolniti zadržený peníz vždy,
po případě i nad míru jinak přípustnou
(1000 Kč. resp. 2.000 Kč.).
O uvolnění částek nad 1000 Kč.
resp. 2.000 Kč. rozhoduje však zemské finanční
ředitelství s konečnou platností.
Ministr financí: