Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo osnovu nového advokátního
řádu, jímž právní poměry
advokacie upravují se definitivně a pro celou republiku
jednotně. Za daných poměrů je však
více než nejisto, že by Národní
shromáždění ve zbývajícím
a již jen na krátko vyměřeném
čase činnosti své mohlo připravenou
osnovu advokátního řádu projednat
a přijmouti.
Nutno proto - stejně jako v jiných oborech - i v
advokacii, pokud nelze provésti celkovou a jednotnou zákonnou
její úpravu, se spokojiti s prozatímními
a přechodnými opatřeními, jimiž
aspoň částečně odpomoci lze
nedostatkům zvláště citelným.
Takovouto, zejména pro naše Slovensko naléhavou
potřebou jeví se rozmnožení počtu
advokátův a kandidátův advokacie na
Slovensku, kde valná část příslušníků
stavu advokátského samého i jeho dorostu
nesrostla s lidem naším a neprojevuje onoho smyslu
a porozumění pro nové poměry a potřeby
lidu, jak toho zájem státu a zájem obyvatelstva
nutně vyžadují.
Proto předložila vláda návrh zákona
na částečnou a prozatímnou úpravu
advokacie, kterým umožniti se má přesídlení
advokatův a přestup kandidátův advokacie
z obvodu platnosti rakouského advokátního
řádu do obvodu platnosti uherského advokátního
řádu a důsledně ovšem i naopak.
Právní výbor ve schůzích, dne
14. a 21. ledna 1920 konaných, schválil jednomyslně
návrh zákona, přičiniv k němu
dodatky, kterými jednak zdůrazněna býti
má prozatímní a přechodná povaha
zákona, jednak znemožněno býti má
obcházení zákona a využití výhod
jeho na úkor účelů zákonem
zamýšlených.
§ 2. vládní osnovy doplněn ustanovením,
že kandidát advokacie, přestoupivší
z obvodu platnosti jednoho advokátního řádu
do obvodu platnosti druhého, vždy jest povinen - vedle
ostatních náležitostí, stanovených
zákonem, vykázati nejméně šestiletou
právní praksi přípravnou.
§ 3. osnovy pozměněn stylisticky, aby zřejmo
bylo, že výjimečné oprávnění,
které zákon vyhrazuje ministru spravedlnosti a ministru
pro správu Slovenska při zápisu advokátů,
sídlivších dříve v cizině,
nemění ničeho ani co do zákonných
náležitostí, stanovených pro zápis
advokáta do seznamu advokátův, ani na dosavadní
praksi, prováděné při zápisu
do seznamu advokátů.
Posléze se právní výbor usnesl, aby
platnost zákona omezena byla na dobu jednoho roku, ježto
důvodně lze se nadíti, že nový
advokátní řád během jednoroční
doby může se státi zákonem, čímž
pak důvod prozatímného zákona, sledujícího
sblížení nejednotného dosud práva
advokátského, sám sebou odpadne.
Právní výbor navrhuje, aby Národní
shromáždění schválilo zákon
v tomto znění:
Advokáti, kteří mají domovské
právo v obci na území státu československého
a vykonávají advokátní praxi dne 28.
října 1918 na území nynějšího
státu československého, nebo byli sice zapsáni
zde do seznamu advokátů později, avšak
zkoušku advokátní vykonali před komisí
na území státu československého,
mohou přesídliti z té části
území, ve které platí řád
advokátní ze dne 6. července 1868, č.
96 ř. zák., do území československého
státu, v němž platí advokátní
řád uherský (zák. čl. XXXIV.
z r. 1874), nebo naopak.
Do seznamu kandidátův advokacie mohou býti
zapsáni na vzájem v obvodu, kde platí zákon
ze dne 6. července 1868, č. 96 ř. z. nebo
zák. čl. XXXIV. z r. 1874, ti, kdož mají
domovské právo v některé obci československého
státu a vyhověli požadavkům, ustanoveným
v tom neb onom obvodě.
Kandidátům, kteří takto přestoupili
z toho neb onoho obvodu do druhého, započítá
se doba praxe, vykonaná v obvodu dřívějším,
do praxe stanovené podle advokátního řádu,
platného v území, ve kterém se podrobí
advokátní zkoušce a požádají
o zápis do seznamu advokátů.
Advokátní zkouška, vykonaná v jednom
obvodě, má platnost i pro druhé území.
K zápisu kandidáta advokacie, který přestoupí
z obvodu platnosti jednoho advokátního řádu
do obvodu druhého, do seznamu advokátů vyžaduje
se výkaz o odbyté praxi šestileté (§
2. zák. ze 6. července 1868, ř. z. č.
98 a § 5 č. 2. zák. čl. XXXIV. z r.
1874).
Advokáti, kteří měli do počátku
působnosti tohoto zákona sídlo mimo území
státu československého, mohou býti
zapsáni do seznamu advokátů některé
zdejší komory jen, když kromě všech
náležitostí, zákonem nařízených,
vykáží též svolení ministra
spravedlnosti, který dohodne se dříve, pokud
půjde o území Slovenska, s ministrem s plnou
mocí pro Slovensko.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a pozbude platnosti uplynutím
jednoho roku po svém vyhlášení.
Provésti tento zákon ukládá se ministru
spravedlnosti a ministru s plnou mocí pro Slovensko.