Finanční stav všeobecných veřejných
nemocnic v Čechách (zákon ze dne 5. března
1888, č. 19 z. z.), který u valné části
všeobecných nemocnic v době před válkou
byl nepříznivý, stal se v době poválečné
téměř katastrofálním. Příčinou
toho jest jak ohromná drahota všech potřeb
nemocničních (viktualií, léčiv,
úprava mezd personálu a služného lékařův
i úředníků), tak i nedostatečné
příjmy nemocnic. Zákon z roku 1888 (§
6.) sice předpokládá různé
příjmy nemocničních fondů (vlastní
jmění, nadace, náhrady, výlohy ošetřovací
a příjmy jiné), vskutku však příjmy
nemocnic plynou toliko z náhrady výloh léčebních,
jež se vybírají ve způsobu ošetřovací
sazby.
Sazby tyto vzhledem k nedostatečným ostatním
příjmům nemocničním, má-li
býti udržena finanční rovnováha
nemocnic, ustavičně jsou zvyšovány;
počátkem letošního roku dostoupily té
výše, že již ohrožen vlastní
úkol nemocnic, jako ústavů humanitních
a u nemocenských pokladen, jež musí platiti
výlohy ošetřovací za své příslušníky,
nastávají poruchy v hospodářství.
Sazby nynější, jež proti mírovému
stavu jsou třikrát i čtyřikrát
vyšší (na př. Brod Německý
r. 1914 2.14 K, nyní 8 K, Brod Český 2.20
K, nyní 8 K, Chlumec n. Cidl. 1.90 K, nyní 7.50
K, Kostelec n. Č. Lesy 1.80 K, nyní 7.30 K, Liberec
2.40 K, nyní 8 K, Tábor 2.20 K, nyní 8.80
K. Vinohrady 2.50 K, nyní 11 K, Pražská všeobecná
nemocnice 2.60 K, nyní 9 K) nestačí ještě
podle údajů správních výborů
nemocničních k úplnému krytí
zvýšených nákladů nemocnic, čímž
nuceny jsou autonomní korporace, které mají
nemocnice ve správě, v podobě nezúročitelných
záloh přispívati na udržování
nemocnic. Tím vzniká značný rozpor
mezi okresy a obcemi, které nemocnice zřídily
a je spravují, a oněmi korporacemi, které
břemeno toto na sebe dobrovolně nevzaly. Nemá-li
dojíti k podlomení veškeré humanní
činnosti veřejných nemocnic a rozvrácení
hospodářských a finančních
poměrů nemocenských pokladen jest další
zvyšování ošetřovacích sazeb
vyloučeno. Finanční pomoc pro všeobecné
nemocnice nelze na dále odkládati, nýbrž
nutno přikročiti k ní hned a provésti
ji rychle a technicky jednoduše. Nezbývá nic
jiného, než hledati nové stálé
zdroje příjmů pro všeobecné nemocnice.
Vzorem mohla by býti sanace všeobecné nemocnice
pražské.
Všeobecná nemocnice pražská, jež
jako nemocnice fondovní jest ve správě státu,
má totiž vedle příjmů plynoucích
z ošetřovného ještě příjmy
jiné: participování na přirážkách
k poplatkům dědickým, dávku ze zábav,
výnos tak zvané zdravotní přirážky,
zavedené na základě cís. nařízení
ze dne 1. března 1917, č. 149 ř. z., nařízení
ministerstva vnitra a financí ze dne 13. března
1918, č. 124 ř. z.
Přirážka tato zavedena byla jako přirážka
k některým daním přímým.
Výměra její činí pro daně,
předepsané v Praze a v berních obcích
Karlíně a Smíchově, 8%, pro daně
v ostatních berních obcích obou jmenovaných
pol. okresů, v obcích pol. okresů vinohradského
a žižkovského a soudních okresů
berounského, brandýského n. L., kralupského
n. Vlt. 6%. Podle tohoto vzoru mohla by se přirážka
zdravotní zavésti, nebo rozšířiti
v přiměřené výši na všechny
ostatní obce v Čechách. Výnos této
přirážky byl by pak rozdělen ministerstvem
zdravotnictví a tělesné výchovy mezi
jednotlivé všeobecné nemocnice, hledíc
na počet ošetřovacích dní. Přirážka
tato jest tím více odůvodněna, ježto
by postihla též obce, resp. okresy, které nemocnic
ve své správě nemají, a byla by ulehčením
okresům, jež spravujíce nemocnice jsou stále
více a více zatěžovány pro nedostatečné
příjmy nemocnic.
Vzhledem k tomu navrhují podepsaní:
Národní shromáždění, račiž
se usnésti:
Vládě se ukládá, by podle vzoru sanace
pražské nemocnice všeobecné (cís.
nař. z 1. března 1917, č. 14. ř. z.
a nařízení ministerstva vnitra a financí
z 30. března 1918, č. 124. ř. z.) předložila
co nejdříve osnovu zákona, jímž
se zavádí pro celé území Čech
zdravotní přirážka k určitým
přímým daním v přiměřené
výši. Výnos této dávky tvořiti
má zvláštní dotaci, spravovanou ministerstvem
zdravotnictví a tělesné výchovy spolu
s ministerstvem financí, jež rozdělena bude
mezi všechny veřejné nemocnice v Čechách
jako pravidelný příjem fondů nemocničních
podle počtu ošetřovacích dnů.
V osnově zákona budiž vytčena povinnost
státního fondu na vrub této dotace poskytovati
záloh jednotlivým všeobecným nemocnicím
podle poměru, jaké části na ně
připadají.
Návrh přikazuje se výboru sociálně-politickému
a rozpočtovému.