Dopravní výbor navrhuje:
Slavné Národní shromáždění
račiž se usnésti na tomto zákoně:
Vláda se zmocňuje, aby provedla tyto železniční
stavby:
1. výstavbu druhé koleje na trati z Břeclavy
do Děvínské Nové Vsi,
2. stavbu dráhy z Vajan - Drahnova do Bánovců,
3. přestavbu trati místní dráhy z
Vajan do Užhorodu na trať hlavní dráhy.
Vláda se zmocňuje, aby k tomu účelu
vykoupila trať Kúty, zemská hranice a místní
dráhu Užhorod - Vajany - Drahnov.
Vláda se zmocňuje, aby si úvěrními
operacemi opatřila náklad nutný ku provedení
těchto staveb a k výkupu uvedených tratí
a to až do výše 90 milionů korun.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení. Provedením jeho pověřuje
se ministr železnic v dohodě s ministrem financí.
I. Stále stoupající doprava na Slovensko
a zejména do hlavního města jeho a do našeho
dunajského přístavu Bratislavy, jakož
i důvody strategické činí nezbytně
nutným, aby trať Břeclava - Bratislava byla
vybudována jako dvoukolejná trať prvého
řádu.
Tato trať jest jediným vhodným spojením
se Slovenskem, neboť druhé naše železniční
spojení, vedoucí přes Vlárský
průsmyk, je vzhledem k nepříznivému
terenu a na svoji výstavbu méně výkonné
a s ohledem na možnost častých poruch ne dosti
spolehlivé.
Po obsazení Slovenska byla učiněna jenom
nejnutnější opatření stavební,
aby trať Břeclava - Bratislava, jež byla částečně
vybudována jako dráha místní, vyhovovala
aspoň nejnaléhavějším požadavkům
dopravním, vyvinuvším se spojením Slovenska
s naší republikou. Důležitost tohoto spojení
a zároveň jeho nedostatečnost byla výmluvným
způsobem prokázána za vojenských operací,
vyvolaných vpádem Maďarů na Slovensko.
Potřebné výkonnosti této trati lze
dosíci jen okamžitou výstavbou druhé
koleje úseku z Břeclavy do Dědínské
Nové Vsi a jest tedy vybudovati stanice v průběhu
této trati se nalézající.
Vybudováním tratě této na dvoukolejnou
dosaženo bude význačné a výhodné
spojení pro jihozápadní zemědělskou
část Slovenska, zejména po eventuelním
vybudování spojky Halič (z Lučence)
- Krupina - Levice a již stávající trati
Levice - Nové Zámky na trať hlavní.
Případným vybudováním spojení
Zlatých - Moravců - Nitry - Galandy dosaženo
bude vydatnější napájení tratě
Bratislava - Břeclava i ze Zvoleňska.
Výstavba druhé koleje na trati v délce 68
km s nutnou přestavbou stanic a vyvlastnění
7.5 km dlouhé dílčí trati z Kút
k zemské hranici moravské, jež je ve vlastnictví
společnosti uherské sev.-záp. místní
dráhy, budou vyžadovati nákladu asi 55 milionů
korun.
II. Stejně nedostatečné jako je spojení
Moravy se Slovenskem, je i spojení Slovenska s Přikarpatskou
Rusí.
Železniční trať Michalány - Legina
- Nové Město pod Šiatorem - Čap - Beregszász
jest toho času jediným spojením Slovenska
s Přikarpatskou Rusí.
Dnešní cestování železnicemi po
Přikarpatské Rusi spojeno je s nevýslovnými
obtížemi. Trváť cesta 150 km tam i zpět
i 5 dní, vzhledem k tomu, že místa na severu
nebo ve středu tohoto cípu republiky ležící,
spojena jsou pouze dvěma tratěmi železničními
směru severozápadního na výše
uvedenou trať Michalány - Čap - Beregszász.
V budoucím investičním programu železničním
musí se pamatovati na další spojení
se středem Přikarpatské Rusi.
Ježto trať Michalány - Čap leží
bezprostředně u hranic zemských, jest i z
ohledů strategických naléhavě nutno
vybudovati příznivěji na sever položené
spojení, vedoucí do Karpatské Rusi.
Takového spojení lze docíliti výstavbou
dráhy, vedoucí z Bánovců do Vajan
- Drahňova a přestavbou místní dráhy
z Vajan - Drahňova do Užhorodu na dráhu hlavní.
Trasa železnice Bánovce - Vajany - Drahňov,
asi 20 km dlouhá, odbočuje ve stanici Bánovci
na trati státní dráhy Legina - Medzi - Laborcie,
blíží se na to obloukem k silnici, vedoucí
z Bánovce do Vajan, jejíž směr podržuje
celkem až do Drahňova, dotýkajíc se
obvodu obcí Dobroky, Budkovic a Drahňova. Od Drahňova
vede trať inundačním územím Laborce
a po překročení této řeky zaúsťuje
na západním konci stanice vajanské, místní
dráhy Užhorod - Vajany.
Náklad na stavbu dráhy Bánovce - Vajany s
výlohami za výkup a přestavbu asi 25 km dlouhé
a místní dráhy z Užhorodu do Vajan činí
35 milionů korun. Celkový náklad na svrchu
označené železniční stavby a
výkup privátních drah, jež jsou jak
z důvodů hospodářských, tak
i strategických nezbytně nutny, činí
celkem asi 90 milionů korun.