U okresních politických správ ukládaly
se za války peníze, stržené za zabavené
resp. propadlé obilí, společně s penězi,
strženými za všechny ostatní potraviny
a životní potřeby vůbec, které
byly prohlášeny propadlými, aniž se tvořily
zvláštní fondy pouze z peněz složených
za propadlé obilí; ovšem obilí a mouka
vzhledem ke státnímu hospodaření byly
nejčastěji v protiprávním obchodu
předmětem zabavení. Obilí bylo zabavováno
a propadlým prohlašováno podle příslušných
ustanovení nejen proto, že semíláno
bylo ve mlýnech buďto bez mlecích výkazů
vůbec, nebo na mlecí výkazy již prošlé,
nýbrž i proto, že nalezeno bylo u producentů
jako zatajené, nebo že bylo proti nařízením
získáno (koupí, směnou), resp. zcizeno,
nebo bez dopravního osvědčení zasíláno
železnicí, nebo neoprávněně zpracováváno
atd.
Co do způsobu užívání peněz
za propadlé obilí i jiné potraviny stanovily
příslušná zákonná ustanovení
všeobecnou zásadu, že jich má stát
užíti k zásobení lidu.
V Čechách nařídilo místodržitelství
již výnosem ze dne 7. května 1898 č.
1986/R 808 všem okresním politickým správám,
by o propadlých potravinách a pícninách,
i výtěžcích za ně, vedly věcné
a peněžní denníky, kam všechny
příjmy a výdaje ze zabavených věcí
měly zapisovati; propadlých věcí i
peněz za ně užívalo se předem
ve prospěch vlastního okresu. Výsledky měly
býti pod kontrolou veřejnosti tím, že
měly být občas uveřejňovány
v úředním listě, v místním
tisku a oznamovány okresní hospodářské
radě. Zejména byly zmocněny okresní
politické správy, by přidělovaly jak
propadlé naturalie, tak i výtěžky jejich
bezplatně všeobecně prospěšným
zásobovacím účelům, jako podpůrné
akci pro nemajetné, válečným anebo
lidovým kuchyním, nemocnicím, Červ.
kříži, Česk. srdci a pod.
Poněvadž se však objevila nutnost stejnoměrného
a jednotného upotřebení těchto výtěžků
v celé zemi a patřičné evidence nad
nimi, nařídilo ministerstvo pro zásobování
lidu okres. politickým správám v Čechách
v červnu 1919, aby všechny výtěžky
za propadlé potraviny a jiné životní
potřeby, koncem června 1919 u nich uložené
a ještě neužité, odvedly zemské
bance království Českého v Praze;
později nařídilo výnosem ze 17. září
1919 č. 75417/XI-4793, by řečené výtěžky
odváděly čtvrtletně ústřední
státní pokladně v Praze a řádně
je ministerstvu vyúčtovaly, ježto k ukládání
a súčtování státních
peněz určeny jsou státní pokladny.
Nařízeními těmi mají býti
tyto peníze zajištěny svému zákonnému
určení: zásobování lidu a stejnoměrnému
podporování všeobecně prospěšných
účelů v celé zemi.
Výtěžky, podle nařízení
těch až do konce prosince 1919 odvedené, činí
758.130 K 49 h a jsou uloženy v depositu ústřední
státní pokladny v Praze.
Peněz těch nyní ministerstvo pro zásobování
lidu hodlá užíti se souhlasem ministerské
rady ke všeobecně prospěšným účelům
zásobovacím v Čechách a jest ochotno
po provedeném rozdělení podati o něm
Národnímu shromáždění
podrobný výkaz.
Při ministerstvu zásobování samotném
nebylo peněz těch dosud nijak užito, s nimi
ještě vůbec nedisponovalo.
Na Moravě a ve Slezsku byla zemskými vládami
vydána podobná nařízení o upotřebení
propadlých potravin a pícnin, i výtěžků
za ně, jako v Čechách.
Na Moravě nařídilo místodržitelství
výnosem z 18. ledna 1918 č. 7 A/3, by okresní
politické správy při každém prohlášení
potravin a pícnin za propadlé vyžádaly
si pokynu jeho, jak se má s věcmi nebo výtěžky
naložit a učinily při tom příslušný
návrh. Výtěžkův užíváno
bylo k zásobování nemajetného obyvatelstva
toho kterého okresu. Výnosem ze 14. listopadu 1919
čís. 93756/XI-5396 nařídilo ministerstvo
pro zásobování lidu z téhož důvodu
jako v Čechách, zemské politické vládě
v Brně, by peníze neužité a uložené
u okresních politických správ (magistrátů),
odvedly zemské finanční pokladně v
Brně. Podle zprávy moravského místodržitelství
ze 6. prosince 1919 č. 28877 A/3 bude úhrn peněz
těch činiti 112.939 K 48 h, jež budou u jmenované
pokladny uloženy. Ministerstvo pro zásobování
lidu jich užije stejným způsobem, jak odvedených
výtěžků v Čechách, a jest
ochotno předložiti Národnímu shromáždění
o tom výkaz.
Zemská vláda slezská nařídila
výnosem ze 24. června 1918 č. Ag 32, že
výtěžků za propadlé potraviny
a pícniny se má užíti k výpomoci
pro výživu nejméně majetných
a že je mají okresní politické správy
odváděti zemské vládě a to
přímo do bývalé tehdy c. k. poštovní
spořitelny ve Vídni. Následkem toho má
jmenovaná zemská vláda podle zprávy
ze dne 26. září 1919 č. A b 2/68 ve
vídeňské poštovní spořitelně
uloženo 35.760 K 19 h. I zde učiní zdejší
ministerstvo opatření, by peněz těch
bylo užito k účelům všeobecně
prospěšným.
Podotýká se, že podle § 20. nového
zákona o trestání válečné
lichvy ze 17. října 1919, č. 568 sb. zák.
a nař., propadají výtěžky, stržené
za předměty potřeby, při odsouzení
vinníka ve prospěch státu bez dalšího
výslovného určení, k jakému
účelu má stát peněz těch
užíti. Rovněž tak připadají
státu pokuty a peněžité tresty uložené
podle tohoto zákona (§ 16) a dlužno zajisté
všech takových peněz užíti podle
povahy věci vzhledem ku přestoupení zásobovacích
ustanovení zejména k veřejně prospěšnému
zásobení lidu. Ve smyslu tom učiní
se příslušná opatření
i na Slovensku.