Vláda se zmocňuje provésti vybudování
a organisaci státní služby pro zvelebování
živností v republice československé.
Poměr státní služby (§ 1.) k mimostátní
službě pro zvelebování živností
a domácké výroby upraven bude vládním
nařízením.
Zákon tento nabude účinnosti dnem vyhlášení.
Provésti jej ukládá se ministrovi průmyslu,
obchodu a živností v dohodě se zúčastněnými
ministry.
V bývalém státu vedena byla služba pro
zvelebování živností v duchu centralistickém.
Při resortním ministerstvu zřízen
byl ústřední státní úřad
pro zvelebování živností, který
obstarával nejen živnostensko-zvelebovací agendu
správní a organisační, nýbrž
i agendu výkonnou pro celé Předlitaví.
Podobné byly poměry také v Zalitaví,
kde jako ústřední vládní orgán
živnostensko-zvelebovací působilo "Technologické-průmyslové
museum" v Pešti.
Centralismus ve zvelebování živnosti nevyhovoval
naprosto potřebám jednotlivých území
a proto zřizovány v Předlitaví, kde
byly poměry poměrně volnější,
"samosprávné ústavy pro zvelebování
živností" pro jednotlivé velké
obvody. Tak vznikly ústavy pro zvelebování
živností obchodních a živnostenských
komor v Praze, Liberci, Chebu, Plzni, Opavě a Hradci Král.,
jakož i zemský úřad pro zvelebování
živností při zemské radě živnostenské
v Brně. Vedle těchto ústavů spolupůsobila
při zvelebování živností též
krajinská musea. Ale celek této samosprávné
svépomocné služby pro zvelebování
živností zůstával úzce závislým
na vídeňském státním ústředí,
jelikož musilo býti při veškerém
počínání čítáno
se souhlasem a finanční podporou vídeňské
vlády.
Ministerstvo obchodu nehodlá napodobovati Vídeň
zřizováním zbytečného nového
velkého státního úřadu pro
zvelebování živností v Praze, nýbrž
chce účelně decentralisovati přeměnou
trvajících ústavů pro zvelebování
živností obchodní a živnostenské
komory v Praze a zemského úřadu pro zvelebování
živností v Brně na státní neb
státem pověřené obvodové ústavy
pro zvelebování živností a zřízením
státního úřadu pro zvelebování
živností na Slovensku.
Ústav pražský obstarával by výkonnou
státní službu živnostensko-zvelebovací
pro Čechy, ústav brněnský pro Moravu
a Slezsko a ústav na Slovensku pro Slovensko a Podkarpatskou
Rus. Samosprávné ústavy pro zvelebování
živností stály by k příslušnému
státnímu obvodovému ústavu v témže
poměru, jako dříve k ústředí
vídeňskému, a pracovaly by v dorozumění
a za účinné pomoci tohoto ústavu.
Ve střediskách specielního průmyslu,
nebo v sídlech obchodních a živnostenských
komor, kde není ústavu pro zvelebování
živností, hodlá ministerstvo obchodu zřizovat
expositury příslušného státního
obvodového ústavu pro zvelebování
živností. Rovněž budou úředníci
státní služby pro zvelebování
živností přidělováni nákladem
státu samosprávným ústavům
pro zvelebování živností.
Pro organisační a správní otázky
bylo by zřízeno ústředí v sídle
vlády. Agenda výkonná připadla by
však výlučně státním ústavům
obvodovým a ústavům samosprávným.
Státní obvodové ústavy obdržely
by poradní sbory a ústavy samosprávné
podržely by posavadní kuratoria. Ústředí
v sídle vlády svolávalo by podle potřeby
zástupce všech těchto oborů ke spojeným
poradám.
Živnostensko-zvelebovací výkonná agenda
obsahuje zvelebování veškeré živnostenské
a domácké výroby a člení se
v obory:
hospodářský (úvěr, veřejné
dodávky, nákup surovin a prodej výrobků,
průmyslové výstavy),
technicko-hospodářský (výrobní
postupy, nákup strojův a pomůcek a zkoušení
jejich, zkoušení surovin a polotovarů, výstavy
technického rázu),
didaktický (odborné kursy a přednášky,
kreslírny, studijní cesty a vycházky),
dorostový (podpora mistrovského učení,
výstavy prací učňů).
Jest jasno, že vláda ku provádění
tak obsáhlé agendy musí mít úřední
výkonné orgány. Pro přechodní
dobu stát užil s povděkem výpomoci samosprávných
ústavů pro zvelebování živností
a část výkonné služby obstaralo
11. oddělení ministerstva obchodu. Tento stav je
však neudržitelný, zvláště
při značném rozvoji živnostenského
družstevnictví a proto, že náklady celého
zvelebování živností přesunují
se pro změněné poměry stále
více na stát. Na eventuelně zřízené
státní ústavy pro zvelebování
živností a jejich exponované úřednictvo
přešla by též agenda bývalých
instruktorů živnostenských společenstev.
V oboru didaktického a technicko-hospodářského
zvelebování živností mohla by nastati
při jednotné správě účelná
a hospodárná specialisace ústavů nebo
jejich odboček.
Přijetím osnovy zmocňovacího zákona
o organisaci státní služby pro zvelebování
živností má býti vládě
dána možnost, aby vytýčen byl pevný
směr a zabezpečena byla veřejná služba
živnostensko-zvelebovací. Toto vytýčení
směru je v zájmu průmyslu, řemesel
i obchodu v republice československé a rovněž
i v zájmu dělnictva všech výrobních
oborů, na jehož odborné potřeby bude
brán hlavně po stránce didaktické
při provádění státní
akce živnostensko-zvelebovací nejpečlivější
zřetel.
Uzákonění osnovy umožní vládě
v prvé řadě postátnění
ústavu pro zvelebování živností
obchodní a živnostenské komory v Praze a bude
jim vyhověno též v návrhu člena
Národ. shromáždění Fischera a
soudr. č. t. 117, podanému v prosinci 1918 Národnímu
shromáždění.
V ohledu formálním činí se návrh,
by osnova přikázána byla živnostenskému
výboru k projednání a podání
zprávy do 3 dnů.