Poradní sbory jsou stálá kolegia, skládající
se buď úplně, nebo částečně
z laikův, a přičleněná určitému
úřadu za tím účelem,
aby podávaly vyjádření a návrhy
v příčině odborných otázek,
spadajících do jejich oboru působnosti.
Bližší ustanovení o jejich organisaci,
zejména o složení, působnosti, funkčním
období, svolávání, usnášení,
pak o tom, má-li vyslechnutí poradního sboru
být obligatorním nebo fakultativním, vydána
budou v rámci tohoto zákona pro každý
případ zvláště.
Členy poradních sborů jmenuje buď příslušný
ministr, anebo je volí zájmové korporace.
Poradní sbory, přičleněné úřadům
ústředním, nesmějí míti
více než 60 členů, jiné více
než 30 členů.
Předsedá buď přednosta příslušného
úřadu, kterému je sbor přičleněn,
nebo jeho náměstek; náměstek může
býti také volen členy poradního sboru.
Při poradních sborech, přičleněných
úřadům ústředním, může
býti presidentovi republiky vyhrazeno právo jmenovati
předsedu neb i členy poradních sborů.
Členství v poradním sboru jest úřadem
čestným.
Členům, jejichž bydliště leží
mimo sídlo poradního sboru, nebo v městech
se státními policejními úřady
mimo policejní obvod sídla může býti
přiznána náhrada cestovného i stravného
z pokladny státní, nemají-li práva
na podobné požitky z jiné veřejné
pokladny.
Náklady věcné a osobní hradí
stát; úhrada stravného a cestovného
může však být uložena veřejným
korporacím, kterým se přizná právo
vysílati do poradního sboru členy, pokud
se týče členů jimi vyslaných.
Vláda se zmocňuje, aby v rámci tohoto zákona
uváděla v život poradní sbory cestou
nařizovací a aby vydávala pro ně jednací
řády.
Dosavadní zákony a nařízení
o poradních sborech zůstávají nedotčeny.
Zákon tento nabývá hned účinnosti;
jeho provedení náleží vládě.
Poradní sbory nejsou institucemi původu teprve nejnovějšího.
Již absolutismus znal státní (tajné)
rady jako poradní sbory koruny s kompetencí universální,
ale též některé odborné poradní
sbory, na př. "stálou medicinální
komisi" v Rakousku. Z poradních sborů, jež
až doposud v Rakousku a podle dřívějších
rakouských norem u nás byly ustaveny, zřízena
byla jen menší část na podkladě
zákonném, a to jen v takových případech,
kde zákon sám, upravující celkově
některý obor správy, zřídil
pro obor ten zvláštní sbor poradní (na
př. nejvyšší zdravotní rada); ostatní
byly uvedeny v život výkonnou mocí buď
cestou nařizovací, často však jen interní
cestou (vyhláškou ve věstníku příslušného
ministerstva). Rovněž i sbory, které v naší
republice byly zřízeny, byly v život uváděny
pouze cestou nařizovací.
Hlavním účelem poradních sborů
jest umožniti ústředním úřadům
bezprostřední styk se širokými vrstvami,
který jim jinak chybí. Je-li však zřízením
takového sboru příslušnému úřadu
dána možnost, aby stále byl informován
o přáních a tužbách toho kterého
stavu - při čemž jest významnou právě
stálost informace na rozdíl od anket svolávaných
jen od případu k případu - je zajisté
také žádoucno, by zřízení
poradního sboru bylo uvedeno publikací ve Sbírce
zákonův a nařízení v širokou
známost nejen toho kterého stavu, nýbrž
všech vrstev bez rozdílu, aby každý občan
měl vědomí, že státní
úřady řeší své úkoly
po bedlivém uvážení a podle odborné
informace, získané před očima široké
veřejnosti.
Nelze dále přehlížet okolnosti, že
řádně sestavený a založený
poradní sbor může se podle zkušenosti
v budoucnosti domoci značného vlivu, takže
pak ve skutečnosti vybočuje z mezí, vytčených
jemu původním statutem, a není vlastně
již pouhým sborem poradním, nýbrž
de facto sborem iniciativním a při správě
spolupůsobícím. (Srov. poradní sbor
statistického úřadu práce ve Vídni.)
Aby po této stránce zaveden byl jednotný
postup, předkládá se návrh rámcového
zákona, podle kterého vláda se zmocňuje,
uváděti po radní sbory v život cestou
nařizovací a při tom stanoviti podrobnosti,
ke kterým by jinak z ústavních důvodů
bylo potřebí zákona, na př. právo
presidenta republiky ke jmenování předsedů
nebo členů (§ 4.), obligatorní spolupůsobení
poradních sborů při správě
veřejné (§ 2.), nárok členů
na stravné a cestovné z pokladny státní
(§ 5.), povinnost veřejných korporací
k úhradě stravného a cestovného (§
6.).
Pokud se týče tendence vlastní osnovy, bylo
by celkově vytknouti toto:
Jde o sbory výlučně poradní, které
nemají samostatné pravomoci rozhodovací a
nařizovací, jako sbory samosprávné,
aniž jsou tu laikové státním úřadům
večleněni (tak zv. smíšené úřady),
nýbrž jako zvláštní orgány
s poradní funkcí pouze přičleněny.
Dlužno připomenouti, že činnost sborů
nemusí býti vyčerpána jejich funkcí
čistě poradní, nýbrž zásadně
zahrnuje i právo iniciativy v rámci všeobecného
oboru jeho poradní kompetence. V tom zajisté nelze
spatřovati vměšování hledisk
zájmového zastoupení do správy, nýbrž
budou zajisté při vhodném složení
sboru úřadům popudy takové jen vítány,
a současně bude i chuť k práci poradního
sboru jen podporována.
Pokud se týče jmenování členův
a předsedy poradních sborů dlužno uvážiti:
Může zajisté při zřizování
některého poradního sboru obzvláštního
významu býti nutno, by právo jmenovati předsedu,
event. i členy sboru, bylo vyhraženo presidentovi
republiky. (Srovn. na příklad původní
návrh nařízení o zřízení
poradního sboru pro otázky hospodářské,
kde ve stanovách vyhražovala se presidentu podobná
práva.) Práva presidentu příslušící
jsou však přesně vypočtena ústavní
listinou, nebo stanovena zvláštními zákony;
mohou býti rozšířena opět jen
zákony. [Proto jest nutným pojmouti dotčené
ustanovení to do zákona samého (§ 4.).]
Pokud se týče věcných a osobních
nákladů, nutno především stanoviti,
že členství ve sboru bude úřadem
čestným, a že toliko přespolním
členům přiznána bude náhrada
cestovného a diety. (Praxe až dosud ve většině
případův obvyklá.) Náklady
tyto postihovati budou pokladny státní. Ovšem
je záhodno, aby dovolena byla též možnost,
přenésti část nákladů
na jiné činitele. Není tu zajisté
příčiny, když v četných
případech sbory poradní zřizovány
bývají na popud se strany té které
korporace, stavu či jiných zájemníků,
aby vyloučena byla možnost aspoň část
nákladů věcných či osobních,
přenésti na tyto činitele, kteří
často sami pořádají vlastním
nákladem rozličné společné
akce, sjezdy, ankety a pod., jež zřízením
poradního sboru stávají se jaksi oficielními.
Tím bude možno často finanční
effekt aspoň částečně přesunouti
s beder státu na interessenty (na př. obchodní
komory, nebo jiné zájmové korporace atd.).
K jednotlivým ustanovením připomíná
se ještě toto:
K § 3.: obmezení počtu členů
plyne ze snahy, zaručiti menším počtem
lepší výběr a zabrániti tomu,
aby z poradních sborů nevyvinuly se malé
parlamenty.
§ 7. fixuje vlastní rámcovou povahu zákona.
Po stránce formální se navrhuje, aby
předloha přikázána byla k projednání
výboru ústavnímu, a to, poněvadž
má býti ještě tímto Národním
shromážděním schválena, s
povinností, aby o ní podal zprávu plenu N.
S. do 5 dnů.