Zaměstnancům v hornictví (§ 131 ob.
hor. zák.), na něž vztahuje se zákon
o závodních a revírních radách
při hornictví, přísluší
právo zúčastniti se při správě
podniku a míti podíl na čistém zisku.
Spoluspráva podniků hornických zavádí
se pro podniky, pokud zaměstnávají trvale
více než 200 osob.
Zaměstnanci zúčastní se správy
podniků svými zástupci v podnikové
radě, která zřídí se u
každého podniku (§ 1. odst. 2.) ať jest
jeho právní forma jakákoli.
Podniková rada má právo:
1. Aby jí byly předkládány periodické
obchodní zprávy o provozu podniku,
2. aby jí byla předložena výroční
zpráva za předešlý rok obchodní,
3. aby jí byly předloženy bilance, účet
zisku a ztráty,
4. aby jí byla předložena zpráva o rozdělení
čistého zisku,
5. navrhovati podle poměrů podniku, jak veliký
má býti podíl zaměstnanců na
zisku v rámci tohoto zákona (§ 12.).
Podniková rada skládá se ze 6 členů
z nichž připadá po jednom dělnictvu
a po jednom zřízenectvu. Ostatní členy
jmenuje podnikatel.
Všechny závodní rady jednoho podniku volí
ze sebe přímou a tajnou volbou - a to dělníci
a zřízenci odděleně po jednom zástupci
a náhradníku do podnikové rady.
Volitelní do podnikové rady jsou pouze zaměstnanci
téhož podniku, pokud byli zaměstnáni
aspoň dvě léta na závodech podniku
a čtyři roky při hornictví v dotyčném
revíru, dokončili 30. rok věku svého
a nejsou vyloučeni z volebního práva do obcí,
nebo z volebního práva do podnikové rady
pro porušení povinné mlčenlivosti (§
11.).
Při cizozemcích rozhoduje zásada reciprocity.
Jest volno volbu do podnikové rady odmítnouti nebo
funkci v ní složiti.
Náhradník za každého voleného
člena (§ 5.) nastupuje při jeho odpadnutí.
Podniková rada volí ze sebe předsedu a místopředsedu.
Schůze konají se pravidelně čtvrtletně
a svolává je předseda.
Podniková rada je schopna usnášeti se, byli-li
všichni členové řádně
pozváni a jsou-li aspoň 2/3
jich přítomni.
Usnáší se prostou většinou, při
čemž předseda hlasuje sebou.
Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
O každé schůzi podnikové rady učiní
se zápis, který podepíší všichni
přítomní. Prvopis tohoto zápisu odevzdá
se majiteli podniku.
Funkční doba členů podnikové
rady, volených podle §u 5. trvá 2 léta.
Počíná se začátkem správního
období dotyčného podniku a končí
se:
1. vzdáním se,
2. úmrtím,
3. vystoupením ze zaměstnání u podniku,
4. ztrátou volitelnosti (§ 6.),
5. vyloučením podle § 11.
Členství v podnikové radě je funkcí
čestnou.
Všichni členové podnikové rady jsou
povinni, zachovávat úplnou mlčenlivost stran
sdělení o poměrech závodu, která
byla označena za důvěrná. Kdo poruší
tuto povinnost, ručí za to soukromoprávně
a mimo to bude vyloučen z podnikové rady a ztratí
volitelnost do ní pro příští
dvě funkční období.
Členům podnikové rady přísluší
jenom náhrada vlastních hotových výloh
a nevyhnutelně ušlého výdělku.
Každý hornický podnik na vyhrazené minerály
(§ 3. ob. hor. zák.) je povinnen vésti řádně
knihy (čl. 8. obch. zák.) a každoročně
sestaviti řádnou bilanci, jakož i účet
zisku a ztráty (IV. tit. obch. zák.).
Z čistého výtěžku podniku věnuje
se určitý podíl podle poměrů
podniku na všeobecně užitečné účely
zřízenců a dělníků.
Podíl tento stanoví se nejvýše deseti
procenty čistého výtěžku, který
se má rozděliti majitelům podniku.
Při smíšených podnicích, t. j.
zahrnujících vedle hornictví (§ů
3. a 131. ob. hor. zák.) ještě jiná
odvětví výrobní, stanoví se
podíl na zisku pro dělníky a zřízence
pouze podle bilančně prokázaného výtěžku
z hornictví.
U podniků hornických, pro něž nejsou
zřízeny podnikové rady, je majitel povinen
věnovati z čistého zisku částku
podle ustanovení předcházejících
na všeobecně užitečné účely
zaměstnanců podle dohody se závodní
radou.
O námitkách volených členů
podnikových rad. resp. závodní rady, proti
stanovení výše podílů zaměstnanců
na čistém zisku (§§ 3. al. 5., 12. odst.
5.) rozhodují konečně rozhodčí
soudy hornické (§ 2. al. o zák. o rozhodčích
soudech hornických.)
Stanovený podíl zaměstnanců na čistém
zisku přikáže se do 14 dnů po usnesení
revírní radě, nebo revírním
radám, revírů, v nichž jsou závody
hornické dotčeného podniku, podle poměru
jejich výtěžku na celkovém výsledku
hospodářském.
Ministr veřejných prací vydá v dohodě
s ministrem sociální péče, financí,
vnitra, obchodu a spravedlnosti prováděcí
nařízení k tomuto zákonu.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem, který stanoví ministr veřejných
prací nařízením v dohodě se
zúčastněnými ministry.
Zákon o účasti zaměstnanců
hornických na správě dolův a jejich
podílů na čistém zisku jest organickým
článkem již podaných návrhů
zákonných o závodních a revírních
radách při hornictví a o hornických
rozhodčích soudech.
Bez tohoto zákona byla by výtka organisací
hornických, že ony citované dva zákony
jsou vlastně novým vydáním zákona
o hornických společenstvech ze dne 14. srpna 1896
ř. z. č. 156, který dělníkům
úplně nevyhovoval, oprávněna.
Při sdělávání tohoto zákona
byla rozhodnou snaha, aby zaměstnancům veškerých
hornických podniků kterékoli formy
právní byla zabezpečena účast
při spolusprávě.
Z tohoto důvodu navrhuje se zřízení
zvláštního správního tělesa
u veškerých druhů podniků hornických
mimo zcela malé, jichž rozměry tohoto zřízení
nového tělesa nedoporučují, jehož
právomoc se neodchyluje podstatně od právomoci
správních rad u akciových společností
a dozorčích výborů při společnostech
s obmezeným ručením, resp. ředitelské
rady při těžařstvech.
Kompetence byla ovšem vymezena tak, aby obchodní vedení
hornických podniků neutrpělo škody.
Podáváním periodických zpráv
o finančních výsledcích hornických
podniků podnikovým radám je zabezpečen
nutný kontakt mezi zaměstnanci a podnikatelem. Řádným
informováním zástupců zaměstnancův
o finančním položení a hospodářských
výsledcích podnikův odstraní se dosavadní
nedůvěra zaměstnanectva k podnikatelům
a jest oprávněno očekávání,
že bude tím podporována chuť ku práci,
jejíž výsledky budou zaměstnancům
sdělovány.
Stanovení podílu na čistém zisku zákonem,
jest nařízení dalekosáhlé důležitosti,
neboť jím se odstraňuje dosavadní stav,
podle něhož záviselo úplně na
vůli podnikatele, chce-li věnovati nějaký
díl výtěžku svým zaměstnancům,
čili nic.
Ustanovení, že podíl na zisku, jenž byl
podle návrhu podnikatele vymezen 10 procenty, má
se věnovati na všeobecně prospěšné
účely zaměstnanectva při hornictví,
netřeba šíře zdůvodňovati.
Ježto zákon tento snaží se vyhověti
co nejdokonaleji zásadám sociální
spravedlnosti, bylo třeba, aby podíl na zisku byl
poskytován i při podnicích, při nichž
pro jejich obmezenost podnikové rady se nezavádějí.
I tyto podniky povinny jsou vésti řádné
obchodní knihy a učiniti řádné
bilance, jakož i účty zisku a ztráty.
Zákon tento vyplňuje dávné a naléhavé
přání dělnictva po kontrole a účasti
při provozu závodů, zachovávaje při
tom jednotnost obchodního řízení podnikův
a neobmezuje disposice podnikatelův ustanoveními,
jimiž by mohla býti podvázána podnikavost.
Návrh zákona budiž přikázán
výboru sociálně-politickému,
rozpočtovému a technickému s tím,
aby o něm podali zprávu ve lhůtě
osmidenní.