Podepsaní navrhují, aby město Příbor
bylo zařaděno do III. třídy místních
přídavků (80% pražských), a odůvodňují
svou žádost takto:
1. Okresní město Příbor, sídlo
státního reálného gymnasia, učitelského
ústavu a hospodářské školy, zařaděné
dosud do IV. třídy místních přídavků,
má podle posledního sčítání
z roku 1919 6.050 obyvatelů. S přímo přilehlými
obcemi Klokočovem a Veskou, s nimiž splývá
jak místně, tak i hospodářsky v jeden
celek, má podle téhož sčítání
9.100 obyvatelů a jest městem průmyslovým,
neboť má s Klokočovem 6 velkých továren
(tři na pletené zboží, jednu soukenickou,
jednu kloboučnickou a jednu vývozní kamnářskou),
které zaměstnávají průměrně
přes 2.000 dělníků.
2. Zeměpisně jest položeno toto město
na okraji uhelného a průmyslového revíru
mor. ostravského, takže na krátkou vzdálenost
jest obklopeno osadami s vyvinutým průmyslem, jako
jsou Drholec (2 km) s továrnou na nábytek z ohýbaného
dřeva, Kopřivnice (4 km) s vagonkou a továrnou
na hliněné zboží, Štramberk (5
km) s rozsáhlými kotoučskými lomy,
dvěma vápenkami, cementárnou a odbočkou
na pletené zboží, silně průmyslový
Nový Jičín (12 km), Bartošovice s lihovarem
(7 km), Studénka (11 km) s cukrovarem a vápenkami
a Butovice (12 km) s vagonkou. Tyto továrny zaměstnávají
přes 14.000 dělníků.
3. Tak silně vyvinutý průmysl způsobuje,
že okres sám o sobě chudý tím
spíše zemědělsky nedostačuje,
zvláště když pro nedostatek pracovních
sil v nejbližším okolí Příbora
převládá lukařství.
4. Nejtíživější však jest
blízkost uhelného revíru mor. ostravského
(29 km), který jest zásobován nejbohatšími
vesnicemi Příborska: Albrechtičkami, Bartošovicemi,
Kateřinicemi, Mošnovem, Rycharticemi a Sedlnicí,
takže k zásobování Příbora
zbývají chudičká vesnice Prchalov,
Skotnice a Všetřkovice, které jsou v nejbližším
jeho okolí. Avšak i po těchto vesnicích
již před válkou obcházeli překupníci,
nakupujíce máslo, tvaroh, vejce a drůbež
pro Mor. Ostravu. Obchodníci příborští
zásobovali se ovocem a zeleninou hlavně ve Vídni,
nemohouce je doma nakupovati. Tím vším utváří
se životní poměry v našem městě
daleko tísnivěji, než ve městech s větším
počtem obyvatelstva.
5. O hospodářské tísni města
svědčí jistě i to, že obecní
přirážky řadu let neklesly pod 200%,
dosáhše roku 1918 největší výše
275%.
6. Srovnáme-li Příbor s městy, která
byla v poslední době zařaděna do III.
tř. aktivních přídavků (Rožnov,
Vsetín, Uher. Brod, Vyškov) shledáme, že
poměry celkové jsou v Příboře
mnohem horší. Příbor leží
na státní silnici uprostřed mezi Místkem
a Novým Jičínem, které byly zařaděny
do III., resp. II. tř., tedy o třídu výše
než patřilo podle počtu jejich obyvatelstva.
Stalo se tak proto, že uznáván byl vliv tísnivých
poměrů životních vyvolaných blízkostí
Mor. Ostravy, zvláště však proto, že
města měla německou správu a byla
sídlem okresních hejtmanství, český
Příbor však byl se svou žádostí
oslyšen, ač poměry příborské
jsou, ne-li horší, tedy jistě takové
jako v obou uvedených městech.
Po stránce formální se navrhuje, aby návrh
tento byl k vyřízení přikázán
výboru státně-zřízeneckému.