Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Má-li býti zachován řádný chod zemědělské výroby, nestačí k tomu, aby zemědělská výroba uspokojila dostatečnou měrou jen výrobce, nýbrž jest nutno, aby se tak stalo i u pomocných sil. V jiných odborech pracovních, zvláště v průmyslu, kde dělnictvo pracuje soustředěně a kde počet zaměstnavatelů je také poměrně malý, domohlo se dělnictvo silou své odborové organisace dávno již toho, že pomocí této organisace uzavírá s organisací zaměstnavatelův oboustranně závazné kolektivní smlouvy. To chybí posud ve výrobě zemědělské, což jistě není ku prospěchu ni jedné ni druhé straně, neboť čím urovnanější jest pracovní poměr, tím větší zajištění i pro výrobu, což u zemědělství pro řádné zásobování zejména padá na váhu. V roce 1919 podařilo se při pomoci Zemského úřadu pro sprostředkování práce a za součinnosti organisace zemědělského dělnictva uzavříti závazné kolektivní smlouvy pro zaměstnance zemědělské, jejichž termín se končil dnem 31. prosince 1919. Jednání o obnovení těchto kolektivních smluv, jež zahájeno bylo v prosinci, nevedlo však k dohodě, ježto skupina velkostatkářův a nájemců dvorů postavila se proti jakékoli dohodě, čímž jednání - nikoliv vinou dělnictva - bylo zmařeno. Za tohoto stavu jdeme v letošním roce vstříc nejasným a neurovnaným poměrům pracovním v zemědělské výrobě. Lze očekávati, že dělnictvo, hájíc svých hospodářských požadavků, bude se snažiti dosíci jich třeba i stávkou. Poněvadž jde v zemědělské výrobě o poměrně veliký počet podniků, mohly by stávky takové vážně ohroziti zemědělskou výrobu a tím i stav zásobování. Předložená osnova zákona směřuje k tomu, aby byl zákonem upraven pracovní poměr zaměstnanců zemědělských, a tím zajištěn klidný chod zemědělské výroby a zásobování.

Po stránce formální navrhují podepsaní aby osnova přikázána byla výboru sociálně politickému a výboru zemědělskému, aby tam byla projednána.

Pro úpravu pracovního poměru zaměstnanců v zemědělství zřizuje se stálá komise.

1. Za členy stálé komise je povolati vždy na 3 léta:

a) 3 zástupce zaměstnanců,

b) 3 zástupce zaměstnavatelů,

c) 3 osoby nestranné, které nepatří k žádné z těchto skupin a mají potřebné znalosti a schopnosti posouditi poměry v zemědělství.

2. Zástupce zaměstnanců jmenuje ministerstvo sociální péče z osob, navržených zúčastněnými sdruženími zaměstnanců; zástupce zaměstnavatelů jmenuje ministerstvo zemědělství z osob, navržených zúčastněnými sdruženími zaměstnavatelů; po jedné osobě nestranné jmenuje ministr sociální péče, ministr zemědělství a předsednictvo Sociálního ústavu československé republiky.

3. Za členy každé skupiny je podle týchž zásad ustanoviti náhradníky. Náhradník nastoupí na místo člena, nemůže-li se člen zúčastniti schůze nebo zřekne-li se členství v komisi.

1. Ministr sociální péče jmenuje z nestranných osob předsedu a náměstka a vezme je do slibu.

2. Veškeří členové rozhodčí komise slíbí před zahájením jednání do rukou předsedy, že budou vykonávati úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a zachovají úřední tajemství. Vykonání slibu je zaznamenati zápisem.

3. Úřad člena (náhradníka) je čestný.

1. Ministr sociální péče může zbaviti úřadu člena nebo náhradníka, zanedbává-li člen nebo náhradník povinnosti, nebo ztratí-li volební právo do obecního zastupitelství.

2. Právo toto přísluší ministru zemědělství a předsedovi Zemského ústředního úřadu práce v Praze stran členů, jimi jmenovaných.

1. Rozhodčí komise je schopna usnášeti se, je-li přítomno všech 9 členů nebo jejich náhradníků.

2. Komise usnáší se prostou většinou hlasů; předseda hlasuje jen při rovnosti hlasů.

3. O průběhu a obsahu jednání, jakož i o výsledku hlasování jest sepsati zápis.

1. Schůze komise svolává předseda písemně.

2. Nedostaví-li se zástupci jedné skupiny zájemníků vůbec, ani jejich náhradníci bez omluvy, uznané předsedou za důvodnou, jednání se odročí a předseda svolá znovu komisi s upozorněním, že při novém jednání rozhodnou o sporné věci osoby nestranné spolu s předsedou nehledě na to, zdali ta nebo ona skupina k jednání se dostavila, čili nic. V tomto případě zdrží se hlasování zástupci dostavivší se skupiny.

3. Zástupci a náhradníci skupiny, jejichž bezdůvodnou nepřítomností jednání bylo zmařeno, jsou povinni nésti společně a nerozdílně náklady zmařeného jednání; mimo to může jim předseda uložiti pořádkovou pokutu, každému do výše 2.000 K.

Úkolem stálé komise je úprava pracovního poměru v zemědělství kolektivní smlouvou, nebo nálezem, jakož i urovnávání a rozhodování sporů, z této smlouvy vznikajících. Ujednání nebo nález stálé komise má po dobu své platnosti závaznou platnost pro obě strany.

1. Nepodaří-li se rozhodčí komisi smírně urovnati, vyslechne v ústním řízení strany (zástupce zúčastněných organisací) podle potřeby svědky a znalce, jež může vzíti do slibu.

2. Rozhodčí komise může svědky a znalce donucovati k přítomnosti pořádkovými pokutami až do výše 500 Kč.

1. O přípustném počtu zmocněnců, kteří strany zastupují, rozhodne komise, jež je také oprávněna zkoumati platnost jejich plné moci, mimo to musí strany oznámiti rozhodčí komisi v dané lhůtě osoby, jimž se má dodati nález. Neučiní-li tak strany, určí tyto osoby za strany komise sama.

2. Nedostaví-li se strana řádně obeslaná k jednání bez dostatečné omluvy, zřídí ji komise na její útraty opatrovníka a obešle stranu i jejího opatrovníka k novému jednání s pohrůžkou, že při něm bude ve věci vydán nález nehledě na to, zda strana nebo její opatrovník jednání se zúčastní.

3. Při jednání před komisí jest veřejnost vyloučena.

4. Pro řízení před komisí jest užíti obdobně ustanovení o řízení u živnostenských soudů.

1. Po provedeném řízení vydá rozhodčí komise nález, který předloží předseda ministerstvu sociální péče ke schválení. Schválení může býti odepřeno jenom tehdy, odporuje-li nález zákonným ustanovením.

2. Schválený nález vyhlásí rozhodčí komise veřejně; nález nabude účinnosti pro všechny zaměstnavatele a zřízence, na něž se vztahuje, za měsíc, co bylo dodáno jeho vyhotovení zástupcům stran, neobsahuje-li jiného ustanovení o počátku své působnosti. Vyhotovený nález musí obsahovati jména členů komise a zúčastněných stran, nebo jejich zástupců.

3. Ustanovení odstavce 1. a 2. platí také pro smír, jež strany snad sjednají.

Smír nebo nález nahrazuje služební smlouvu mezi zaměstnavateli a zřízenci, na něž se smír nebo nález vztahuje, pokud služební smlouva není pro zaměstnance příznivější.

Pokuty uložené podle tohoto zákona připadají státní pokladně na úkoly sociální péče; vymáhá je politický úřad I. stolice.

Všechna jednání a listiny, stran působnosti rozhodčí komise, jsou osvobozeny od kolkův a poplatků.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministru sociální péče se ukládá, aby jej provedl v dohodě se zúčastněnými ministry.