Snaha po úpravě mzdových a pracovních
poměrů, odůvodněná drahotními
poměry, uplatňuje se ve všech oborech práce.
O těch, kteří často nejvíce
trpí a jejichž životní postavení
neodpovídá minimu životních potřeb,
poněvadž jsou rozptýleni a nemají možnosti
pronikavě zasáhnouti ve svůj prospěch,
uvažuje se zpravidla naposled.
Tak také domovníci, kteří jako odbor
řadí se k ostatním zaměstnancům,
kteří jsou ve služebním poměru,
přicházejí se svými požadavky
a zvláště nyní, v době nouze
o byty, posíleno vědomí důležitosti
jejich povolání, i žádají, aby
zákonodárný sbor jejich požadavky jejich
upravil.
Podle jejich požadavků vypracovalo ministerstvo spravedlnosti
návrh zákona, v němž vytčeny
jsou povinnosti i práva domovníků. Zejména
jsou domovníci chráněni ustanovením
§ 10. podle něhož může býti
poměr domovnický zrušen pouze čtvrtletní
výpovědí, danou v obvyklých lhůtách
nájemních.
Mimo to stanovena v zákoně zásada, že
organisace domovníků, resp. domovníci sami
mají právo uzavírati smlouvy s vlastníky
domů. Podrobnější ustanovení
o poplatcích za otvírání domů,
za propůjčení klíče a jiné
podobné práce, určí se těmito
smlouvami, nebo domovním řádem schváleným
policejní správou.
Jsou v návrhu zákona také ustanovení
(§ 12. a 13.), podle nichž může býti
poměr mezi domovníkem a vlastníkem domu hned
zrušen, vyskytnou-li se případy, jež jsou
zvláště v těchto paragrafech vytknuty.
Výbor sociálně-politický jednal
o návrhu podrobně, a v celku nebylo činěno
námitek. Pouze bylo navrhováno, aby pro nával
prací ústavních projednání
tohoto návrhu bylo odročeno, avšak většina
rozhodla pro urychlené jednání, zvláště,
když deputace domovníků snažně
za to žádala.
Sociálně-politický výbor provedl tyto
změny:
V § 1. vypuštěna slova "ústní
nebo" a za slovo "Smlouvou" byla dána čárka,
aby bylo zřejmo, že ke kolektivní smlouvě
vztahuje se pouze prohlášení vlastníka
nebo jeho zástupce.
K § 5. připojena byla věta: "Domovník
je také povinen oznámiti majiteli domu, nebo jeho
zástupci, závady a stížnosti, přednesené
jemu nájemníky (přednostou domácnosti)".
V § 9. ve druhé větě odst. 1. vypuštěno
bylo slovo "svazem" a nahraženo slovem "organisacemi".
V poslední větě 1. odst. téhož
paragrafu za slovo "přímo" vsunuto bylo
slovo "domovníkovi". V prvé a třetí
větě posledního odstavce za slova "nájemcům
a nájemníkům" dáno bylo slovo
"podnájemníkům."
V § 8., aby bylo zřejmo, že slova "pokud
možno" vztahují se na byt o dvou místnostech,
upravena byla prvá věta tak, že bude zníti
takto: "Domovníku dlužno dáti vhodný,
světlý a k řádnému používání
způsobilý byt, pokud možno o dvou místnostech
(pokoj a kuchyň), blízko domovních dvéří."
V § 10. místo slov lhůty třídenní
položena lhůta osmidenní.
V § 12. ve 3. odst. za slova "vlastníku domů"
byla přidána slova "nebo jeho zástupci".
§ 17. doplní se citováním zákona
o nemocenském pojištění ze dne 20 března
1888 ř. z. č. 33 a ze dne 20. listopadu 1917 ř.
z. č. 57.
V § 18. nahraženo bylo slovo "svazy" slovem
"organisacemi."
Právní výbor jednal o návrhu
takto schváleném výborem sociálně-politickým
a učinil toto usnesení:
V § 1. v 1. odst. ponechají se slova "ústní
nebo", jak zní vládní návrh,
ježto občanský zákon připouští
také ústní smlouvy. Za slovo "založen"
řadí se slovo "buď". Slovo "nebo",
vztahující se k písemnému prohlášení,
změněno: "anebo".
K dodatku sociálně-politického výboru
v § 5. za slova "přednostou domácnosti"
připojena slova "anebo jeho zástupcem."
V § 7. ve druhé větě za slovo "útraty"
přidána byla slova: "a svou odpovědnost."
V § 8. ve druhé větě vypuštěna
byla slova: "o sobě zdravotně závadné
" a dále konec této věty "až
působených jemu nákladů"; místo
toho vsunuta byla do této věty tato slova: "stavebnímu
řádu, policejním a zdravotním nařízením
odporučující" a na konec do závorky
uveden (§ 14). Poslední věta § 8. škrtnuta.
V § 12. ve 3. odst. za slova: "k vlastníku domu"
vsunuto: "nebo jejich rodinám".
Jinak celá osnova zákona schválena byla po
těchto změnách tak, jak se na ní sociálně-politický
výbor usnesl.
Výbor sociálně-politický jednal
znovu o návrhu po usnesení právního
výboru a změny právním výborem
učiněné schválil.
I doporučuje výbor sociálně-politický
Národnímu shromáždění
k ústavnímu schválení návrh
zákona, jenž jest připojen.
II.
Právní výbor po učiněných
změnách ve svém sezení dne 21. ledna
souhlasí s návrhem zákona a žádá,
aby Národní shromáždění
zákon tento schválilo.
Pracovní poměr domovnický může
býti založen buď ústní nebo písemnou
smlouvou, anebo písemným prohlášením
vlastníka domu nebo jeho oprávněného
zástupce, vydaným na základě kolektivní
smlouvy a doručeným zaměstnanci.
Domovníky (správci domu, vrátnými)
po rozumu tohoto zákona jsou muži nebo ženy,
kterým bylo svěřeno vlastníkem domu
nebo jeho zástupcem, aby měli dohled na dům,
udržovali v něm čistotu a pořádek
a obstarávali jinaké práce, týkající
se správy domu.
O nich neplatí ustanovení čeledního
řádu.
Osoby, které vykonávají tyto práce
v budovách, určených výhradně
průmyslovým nebo živnostenským účelům,
podléhají ustanovením tohoto zákona
jen, pokud nejsou spoluzaměstnány jako dělníci
v podniku; v tomto případě podléhají
ustanovením živnostenského řádu.
Zákon nevztahuje se též na osoby, zaměstnané
takovými pracemi v budovách určených
výhradně pro veřejné úřady
a ústavy, jsou-li státními nebo veřejnými
zřízenci.
Zpravidla buď pro každý dům ustanoven
domovník. Vlastníku domu jest však dáno
na vůli, aby obstarával domovnické práce
sám, nebo je obstarávati dal svými služebnými.
Tito nepodléhají pak tomuto zákonu. Pro několik
domů může ustanoven býti jediný
domovník, je-li s to, aby ve všem dostál svým
povinnostem, a nevadí-li tomu policejní důvody.
Domovníku náleží, aby hájil bedlivě
a poctivě zájmů vlastníkových,
týkajících se domu jeho správě
svěřeného, oznámil ihned vlastníku
nebo jeho zástupci závady v domě, ze kterých
by mohla povstati újma na zdraví, životu nebo
majetku vlastníku domu, nebo jiným osobám,
a aby dbal, aby nebyl poškozován dům a jeho
místnosti i příslušenství. Za
škodu, povstalou jeho opominutím, jest zodpověden.
Příkazů vlastníka nebo jeho zmocněnce
(zástupce), co do správy domu a dohledu naň,
jest povinen poslechnouti. Domovník jest také povinen
oznámiti majiteli domu nebo jeho zástupci závady
a stížnosti, přednesené jemu nájemníky
(přednostou domácnosti anebo jeho zástupcem).
Zejména mu náleží také pečovati
o čistotu a osvětlování domu a to
na chodbách, schodištích a jiných místnostech,
přístupných vůbec nájemníkům
a jiným osobám, a dohlížeti na vodovod
a osvětlovací zařízení. Pokud
jest k tomu povinen vlastník, náleží
také domovníku čistit a za náledí
posypávati chodník před domem podle vydaných
nařízení. Jest dále povinen obstarávati
pochůzky potřebné pro správu domu
a s ní spojené, jakož i veškeré
práce, které se ukládají veřejnými
úřady v domech, jako doručování
upozornění, příkazův a pod.
Kromě takových prací, vyžadovaných
správou samou, nejsou povinni domovníci konati bezplatné
služby; konají-li jinaké služby, sluší
je odměňovati podle mzdy v místě obvyklé.
Není-li jinak ujednáno, může domovník
vykonávati jinaké své zaměstnání.
Je-li však zaměstnán po delší dobu
mimo dům nebo po nějakou dobu nepřítomen
ve vlastních věcech, náleží mu,
aby se na své útraty a svou odpovědnost postaral
o způsobilého zástupce v domovnických
pracích. Není-li jinak ujednáno, vyžaduje
se schválení vlastníka nebo jeho zástupce,
má-li býti domovník přes tři
dny mimo dům.
Domovníkovi dlužno dáti vhodný, světlý
a k řádnému používání
způsobilý byt, pokud možno o dvou místnostech
(pokoj a kuchyň) blízko domovních dveří.
Byly-li mu vykázány místnosti stavebnímu
řádu, policejním a zdravotním nařízením
odporující, může ihned domovnický
poměr zrušiti a žádati náhradu
škody (§ 14.).
Mimo byt a náhradu hotových výloh, spojených
se správou domu, přísluší domovníku
za konané práce od vlastníka odměna
smluvená nebo v místě obvyklá. Výše
její může stanovena býti v kolektivních
smlouvách učiněných mezi organisacemi
vlastníků domův a organisacemi domovníků,
a jest pak závazna v obvodu, pro který byla smlouva
učiněna. S nájemníky může
vlastník domu ujednati, aby tuto odměnu platili
přímo domovníkovi podle výše
nájemného.
Za každé otevření domovních dveří
v době, po kterou má býti dům podle
schváleného domovního řádu
uzamčen, zaplatí strana, otevření
žádající, poplatek domovníku.
Tento poplatek určí se domovním řádem,
schváleným pro celou obec policejní správou,
příslušnou pro obec.
Se svolením vlastníka domu může dáti
domovník nájemcům, podnájemníkům
klíč domovní za poplatek mezi nimi ujednaný.
Není-li ujednání, rozhoduje poplatek, určený
ve schváleném domovním řádě.
Dal-li klíč vlastník sám nájemníkům,
podnájemníkům, jest povinen odškodniti
domovníka podle tohoto ustanovení. Nájemníci
jsou pak zodpovědni za škodu, která povstala
opominutím jejich nebo jejich příslušníků.
Domovnický poměr může býti zrušen
oběma stranami výpovědí na čtvrt
roku předem v obvyklých lhůtách pro
nájmy, nebyla-li smluvena lhůta delší;
výpověď dána býti může
soudně u okresního soudu, v jehož obvodu jest
byt, nebo mimosoudně. Byla-li ujednána výpovědní
lhůta a není-li pro obě strany stejná
nebo zákonná, platí lhůta delší
nebo zákonná.
Proti výpovědi lze podati do osmi dnů námitky
u okresního soudu; o nich se jedná a rozhoduje podle
obdoby řízení ve věcech nájemních
se lhůtami tam určenými. To platí
též o výpovědi mimosoudně dané.
Z důležitých příčin může
zrušen býti domovnický poměr i bez výpovědi.
Zdali jsou příčiny důležitými,
posoudí, je-li o to rozepře, soud.
Takovými důležitými příčinami,
pro které může vlastník domu poměr
ihned zrušiti, jsou zejména:
1. dopustil-li se zaměstnaný zpronevěry,
krádeže nebo jiného činu, který
ho činí nehodným zaměstnavatelovy
důvěry;
2. byla-li jeho vinou způsobena značná škoda
pro dům nebo vlastníku domu, jeho zástupci
nebo nájemníkům;
3. chová-li se přes napomenutí neslušně,
urážlivě nebo hrubě k vlastníku
domu, jeho zástupci nebo jejich rodinám, nájemníkům
nebo členům jejich rodin anebo chovají-li
se tak osoby s ním bydlící;
4. není-li schopen konati převzaté práce
nebo zanedbává-li je, byv napomenut, po delší
dobu, nebo zdráhá-li se podrobiti se nařízením
daným pro správu domu;
5. vede-li zaměstnaný neb osoby s ním bydlící
nemravný nebo pohoršlivý život, neb oddává-li
se opilství.
Za důležitý důvod, ze kterého
může zaměstnaný před časem
zrušiti poměr, považuje se zejména:
1. je-li nebo stane-li se neschopným konati domovnické
práce nebo nemůže-li je zastati bez újmy
pro své zdraví;
2. dopustil-li se zaměstnavatel činů, porušujících
mravnost, nebo značných urážek proti
němu nebo jeho příslušníkům,
nebo nezabrání-li tomu svým lidem;
3. zadržuje-li mu bez důvodu mzdu, nebo ho v ní
zkracuje, poskytuje-li mu byt zdraví škodlivý,
neb obmezuje-li ho v jeho užívání;
4. porušuje-li zaměstnavatel jiná podstatná
ustanovení smlouvy, nebo zákon, nebo hledí-li
svésti domovníka k nezákonnostem.
O náhradě, jež přísluší
za bezdůvodné předčasné zrušení
poměru, o jejím promlčení a o vysvědčení
platí ustanovení ob. zákona občanského
o služební smlouvě.
Práva, jež příslušejí domovníku
podle §§ 6. odst. 2., 8., 10., 11. a 14., nemohou býti
ujednáním vyloučena ani obmezena. Ustanovení
§§ 6. odst. 1., pak 7. a 9. mohou býti změněna
písemnou smlouvou.
Veškery spory mezi vlastníkem domu a domovníkem
přísluší rozhodovati řádným
soudům podle zákona o soudní příslušnosti
povolaným.
Zákon o nemocenském pojištění
z 30. března 1888, ř. z. čís. 33,
ze dne 20. listopadu 1917, ř. z. č. 457 a ze dne
15. května 1919, č. 268 sb. zák. a nař.,
vztahuje se také na domovníky, pokud nevykonávají
domovnické práce jenom jako vedlejší
zaměstnání nebo příležitostně
(§ 1. uved. zák.).
Kolektivní smlouvy, ujednané v rámci tohoto
zákona mezi organisacemi majitelů domův a
mezi organisacemi domovníků, jsou závazny
pro obě strany, náležejí-li navzájem
k organisacím, které ujednaly smlouvu.
Tento zákon nabude účinnosti měsíc
po vyhlášení.
Jej provésti náleží ministru spravedlnosti,
sociální péče a vnitra.