Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Půdu přidělí úřad pozemkový co do místa, jakosti a množství tak, aby účelu přídělu bylo vyhověno co nejlépe, přihlížeje jednak k odůvodněným přáním uchazečů, jednak k tomu, aby nebyly zkráceny zájmy veřejné a oprávněné požadavky uchazečů jiných. Při tom řiď se pozemkový úřad zejména těmito zásadami:

1. Ke zřízení rolnických nedílů přiděliti je tolik půdy, aby byly utvořeny soběstačné usedlosti, jak jsou popsány v § 2., odst. 1. Za soběstačné pokládej pozemkový úřad při rolnických usedlostech zpravidla usedlosti o 6 až 10 po případě 15 ha podle jakosti půdy a poměrů krajinných.

Úřad pozemkový přihlédne tu k půdě, která je ve vlastnictví uchazečově nebo členů jeho rodiny žijících s ním ve společné domácnosti, jakož i ku půdě, na které uchazeč nebo tito členové rodiny hospodaří z jiného důvodu právního a bude dbáti toho, aby v těchto případech přídělem nebyly tvořeny hospodářské jednotky, které neodpovídají pojmu soběstačné usedlosti.

Při tom platí, že členové rodiny uchazečovy žijící s ním ve společné domácnosti nemají samostatného nároku na příděl půdy, že však lze při přídělu slušně přihlédnouti k počtu členů rodiny žijících ve společné domácnosti a společně hospodařících, a že toto ustanovení nikterak nevylučuje, aby se ucházeli samostatně o příděl zletilí členové domácnosti, kteří si hodlají zříditi samostatnou domácnost.

2. Sdružením uvedeným v § 1. pod č. 2 lze přiděliti nanejvýš tolik zemědělské půdy, aby na každého podílníka připadl takový podíl, jaký by podle zásad uvedených pod č. 1. naň byl připadl, kdyby se byl ucházel o půdu jako jednotlivec. Na svobodné podílníky počítati jest polovinu této výměry.

(1) Vyskytne-li se více žádostí za příděl téže půdy a není-li tolik zabrané k přídělu se hodící půdy, aby bylo možno vyhověti všem žádostem, budiž při rozhodování postupováno tak, aby se dostalo nejprve na účely všeobecně prospěšné, pokud jich nelze uspokojiti snáze a beze škody přídělem půdy v obvodu jiném.

(2) Jde-li o osoby jmenované v §u 1., budiž zvláště přihlíženo k osobám jmenovaným tamtéž pod č. 1, pokud domáhají se přídělu ke zřízení nebo rozšíření zemědělských podnikův a k osobám jmenovaným tamtéž pod č. 2.

(3) Soutěží-li však v témže obvodu žádosti jednotlivců za příděl půdy ke zřízení nebo rozšíření zemědělských podniků se žádostmi sdružení ke společnému provozování zemědělství budiž postupováno tak, aby přídělem půdy pro taková sdružení nebyl příliš zkracován příděl půdy pro způsobilé jednotlivce, hlavně pak ty, kteří se domáhají přídělu k rozšíření svých hospodářství na míru dostatečnou k obživě rodiny nebo převodu půdy spachtované do vlastnictví.

(4) Soutěží-li spolu v témž obvodu žádosti jednotlivců, kterým pro nedostatek půdy nelze úplně vyhověti, budiž vzat zvláštní zřetel k přihláškám těchto uchazečů:

1. legionářův a takových příslušníkův ozbrojené moci československé, kteří stáli jako takoví v boji s nepřítelem, zejména takových, kteří se osvědčili nebo kteří poraněním nebo útrapami válečnými utrpěli ztrátu na své výdělečné činnosti; pak pozůstalých po padlých legionářích a příslušnících ozbrojené moci československé. Padlým legionářům a padlým příslušníkům ozbrojené moci československé jsou postaveni na roveň takoví, kteří zahynuli útrapami válečnými nebo na kterých byl v zajetí vykonán rozsudek smrti pro jejich příslušenství k československým legiím.

Za legionáře se pokládají příslušníci zahraničních vojsk republiky československé, kteří nastoupili vojenskou službu v zahraničních sborech vojenských před 28. říjnem 1918. Pozůstalými po legionářích a příslušnících ozbrojené moci československé vyrozumívají se nerozvedené manželky a manželští potomci jakož i členové rodiny, o jejichž zaopatření oni byli podle zákona povinni pečovati;

2. válečných invalidův a pozůstalých po vojínech, kteří padli neb zemřeli následkem služby válečné:

3. dosavadních drobných pachtýřů zabrané půdy;

4. uchazečů, jejichž hospodářské budovy sousedí přímo s požadovaným pozemkem a to tak, že jedině požadovaným pozemkem lze uspokojiti naléhavou potřebu po rozšíření stavebního místa nebo po zřízení zahrádky, nebo že je požadovaného pozemku s jiného důvodu nutně zapotřebí, aby se usnadnilo užívání uchazečova pozemku nebo jeho budovy;

5. vracejících se vystěhovalců, kteří jsou zemědělci.

(5) Při tom budiž vzat zvláštní zřetel na uchazeče, kteří vykazují zvláštní způsobilost, odborné hospodářské vzdělání nebo odborný výcvik, pak k těm, kteří buď sami nebo jejichž předkové byli vlastníky požadovaného pozemku a vlastnictví beze své viny pozbyli; k těm, kteří v témž obvodu jsou usedlí nebo tamtéž hospodařili a k těm, kteří mají potřebné hospodářské zařízení. Přihlížeti jest také k zaopatření osob dosud zaměstnaných na zabrané půdě, jestliže příděl činí další jejich setrvání na půdě nemožným a jestliže o ně nebude postaráno jinak podle §u 9. odst 2. zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 sb. zák. a nař.

(6) Soutěží-li spolu o půdu uchazeči, kteří půdu již mají, budiž za stejných jinak okolností přihlédnuto k těm, kteří mají půdu špatnější. Za stejných podmínek budiž zvláště přihlíženo k uchazečům ženatým, zejména těm, kteří mají na starosti děti, jestliže oba manželé hodlají na půdě hospodařiti společně. Ucházejí-li se o příděl osoby žijící v manželství, budiž zvláště přihlíženo k takovým, kteří se domáhají, aby byla půda přidělena oběma manželům společně.

(7) Zásadami dosud uvedenými řiď se úřad pozemkový obdobně, soutěží-li spolu o příděl půdy sdružení uvedená v §u 1., pod č. 2.

(1) Pozemkový úřad vyhotoví pro jednotlivé objekty, ze kterých se žadatelé domáhají přídělu, povšechný pracovní plán, maje na zřeteli nejen příděly té doby důvodně požadované, nýbrž i možnost přídělů v době pozdější.

(2) Při sdělávání pracovního plánu jest hleděti k právu vlastníka zabrané půdy na propuštění části majetku ze záboru podle §u 11. zákona ze dne 16 dubna 1919, č. 215 sb. zák. a nař., jakož i k okolnostem, které podle téhož ustanovení činí důvodným propustiti vyšší výměru ze záboru a konečně k možnosti sáhnouti vyvlastněním na půdu nezabranou podle §u 14. téhož zákona.

(1) Plán, uvedený v §u 18., budiž vybudován takovým způsobem, aby bylo zajištěno řádné hospodaření jak na půdě přidělené, tak na půdě ze záboru propuštěné a ponechané dosavadnímu vlastníku.

(2) Aby bylo docíleno takového pořádku, bude péčí úřadu pozemkového, aby učinil také potřebná opatření k ochraně trvajících práv vodních, aby, bude-li toho potřebí nově upravil užívání vodních sil, zřídil služebnosti vodní i cestné a učinil vůbec vše, čeho vyžaduje řádné hospodaření v obvodu, o který jde.

Při sdělávání plánu přihlížej pozemkový úřad k tomu, aby přídělem nebyly rušeny krásy přírodní a ráz krajinný a aby nevzaly újmy památky přírodní, historické a umělecké. Pozemkový úřad může k tomu cíli svoliti, aby plochy, které jsou věnovány parkům, přírodním parkům, které slouží jinak k okrase krajiny nebo jejichž účelem jest zachovati ukázku původního rázu krajinného, nebo zajistiti a ochrániti historické památky a jejich okolí s nimi úzce související vlastníku byly ponechány vedle výměry půdy, která podle §u 11. zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215. sb. zák. a nař., může být propuštěna dosavadnímu vlastníku ze záboru, jestliže vlastník podrobí se podmínkám stanoveným pozemkovým úřadem v dohodě se zúčastněnými ministerstvy, pokud se týká přístupnosti oněch míst obecenstvu, pracovníkům vědeckým a uměleckým, nebo používání jejich k účelům lidumilným.

(1) Půda budiž přidělována způsobem co nejúčelnějším a budiž pokud možno docíleno zcelení půdy v obcích, ve kterých leží zabraný majetek. Pozemkový úřad může zejména také příděl učiniti závislým na tom, že uchazeč o příděl podrobí i svůj svobodný majetek zcelovacímu plánu, který úřad míní provésti.

(2) Pokud zcelení nebude provedeno současně přídělem půdy, zavazují se ti, kterým půda se přidělí, že nebudou činiti námitek proti pozdějšímu zcelení a zcelovacímu plánu a práva jim v té příčině náležející přecházejí na pozemkový úřad.

Podle povšechného pracovního plánu budiž vypracován podrobný rozvrh přídělů půdy, hledící k došlým přihláškám a možnosti přídělů dalších.

(1) Přiděluje půdu, určí úřad pozemkový, zdali nějak a jak právo získané přídělem půdy jest omezeno a zdali nějaké a jaké povinnosti vzejdou osobě, které se půda přiděluje, a ustanoví také o právních následcích spojených s oním omezením a s nedodržením uložených povinností.

(2) Při tom bude pozemkový úřad dbáti toho, aby zabezpečil, že přidělená půda nebude odcizena účelům, kterých příděl sleduje a přiděluje půdu do vlastnictví, bude se pokud toho vyžaduje povaha věci, říditi obdobou ustanovení daných v druhé části o rolnických nedílech.

(3) Jestliže omezení práva k přídělu vyslovené úřadem pozemkovým se hodí podle obecných ustanovení práva knihovního ke knihovnímu zápisu, budiž zapsáno do veřejných knih. Stane-li se tak, nemůže se nikdo dovolávati toho, že beze své viny o onom omezení nevěděl.

(1) Aby byla získána půda pro příděly i tam, kde zabrané půdy je, hledíc k poptávce po ní, nedostatek, jakož aby byla upravena držba pozemková (zaokrouhlením a zajištěním hranic, rozšířením zemědělských budov hospodářských a obytných a jejich příslušenství), může pozemkový úřad za přiměřenou část půdy zabrané dohodou s účastníky směniti půdu nezabranou a podle okolnosti celé podniky zemědělské, nebude-li tím zkrácena půda, které je potřebí pro účely obecně prospěšné a pro uchazeče uvedené v §u 1., č. 1 a 2.

(2) Ke směnám budiž užito v prvé řadě statků, které při přídělu vzniknou tím, že k řádnému využitkování budov zřízených při dosavadních hospodářských jednotkách ponechá se při budovách takových přiměřená výměra zabraných pozemků nebo že se k pozemkům odděleným od dosavadních hospodářských jednotek přikáží potřebné budovy (statky zbytkové).

(3) Za podmínek výše uvedených lze vytvořiti ze zabrané půdy vhodné nové směnné podniky zemědělské.

Pokud zbytkové statky nebo jiné větší podniky zemědělské, jejichž dělení z důvodu hospodářské výroby není vhodno, nebudou směněny po rozumu §u 24. a pokud nebudou přiděleny osobám jmenovaným v §u 1., pod č. 2, 4 až 6, budiž hleděno k tomu, aby byly přiděleny k vytvoření odborných hospodářství uchazečům jednotlivcům, zvláště způsobilým k vedení větších podniků zemědělských.

(1) Požaduje-li se příděl půdy k účelům obecně prospěšným, vyžádá si pozemkový úřad v pochybných případech dobré zdání příslušného ministerstva o tom, zdali účel, o který jde, lze pokládati za obecně prospěšný.

(2) Požaduje-li se příděl téhož pozemku současně k různým účelům obecně pro spěšným a nelze-li docíliti dohody mezi zúčastněnými ministerstvy, předloží pozemkový úřad věc vládě, aby o ní rozhodla.

Konečná rozhodnutí pozemkového úřadu a dohody opatřené jeho schvalovací doložkou, rovnají se listinám vkladným.

(1) Aby bylo pokud možno docíleno smírné dohody o žádostech za příděl půdy, které se týkají buď téhož zabraného objektu nebo zabrané půdy v některém místním obvodu, dále aby byla co do programu a postupu prací související s přídělem půdy podporována dohoda s místními činiteli, pokud se jich ona práva dotýkají, zřídí úřad pozemkový podle okolností místní výbory jako sbory poradní.

(2) Do těchto sborů buďtež povoláni zejména zástupci uchazečův o půdu neb sdružení zastupujících jejich zájmy, pak zástupci zúčastněných úřadů státních, místní samosprávy a odborných sdružení hospodářských.

(1) Chystané provádění přídělu půdy jest uvésti vhodným způsobem v obecnou známost a budiž také náležitě vyhlášeno, kdy a kam je podávati žádosti za příděl půdy.

(2) Bližší ustanovení o těchto věcech budou dána nařízeními.

(1) Rolnické nedíly vznikají:

1. přídělem celé usedlosti (§ 2., odst. 1.);

2. sloučením svobodného majetku pozemkového s přídělem (§ 2., odst. 2.);

3. tím, že svobodný majetek pozemkový bude podřízen řádu ustanovenému v této části.

(2) Bude-li přidělena celá usedlost, nemůže býti přidělena jinak, než jako nedíl. Jde-li o příděl půdy, kterým má býti zvětšen majetek drobných zemědělců na výměru soběstačné usedlosti, rozhoduje o tom, zda-li svobodný majetek má býti sloučen s přídělem v rolnický nedíl či-li nic, úřad pozemkový, a bude jeho péčí, aby přípustnými prostředky tohoto sloučení dosáhl, takže podle okolností může příděl odepříti, nebude-li svobodný majetek uchazečů podroben řádu nedílovému. Svobodný rolnický majetek podřizuje řádu ustanovenému v této části úřad pozemkový po žádosti vlastníkově.

Že usedlost je rolnickým nedílem, budiž vyznačeno v knihách veřejných v nadpisu listu podstaty statkové. Stane-li se tak, nemůže se nikdo dovolávati toho, že beze své viny nevěděl o omezeních, kterým je podrobeno právo nedílů.

(1) Na nedílech mohou mimo obyčejné služebnosti pozemkové a služebnost bytu váznouti jen dluhy rentové, počítajíc v to výměnek a to renty dočasné, věčné i umořitelné.

(2) Jde-li o sloučení svobodného majetku s přídělem nebo o podřízení svobodného majetku řádu ustanovenému v této části, je potřebí, aby jinaké závady váznoucí na svobodném majetku než ony, které jsou uvedeny v prvém odstavci, byly přeměněny (konvertovány) na takovéto závady. O této přeměně platí ustanovení obecná, ale úřad pozemkový bude tuto přeměnu podporovati cílevědomou činností a nedá svolení ke zřízení nedílů podle §u 30., č. 2 a 3, jestliže hledíc k závadám váznoucím na svobodném majetku nebyl by vytvořen hospodářský celek života schopný.

(1) Nebude-li náhrada za příděl zaplacena hotově, vázne v pořadí za veřejnými daněmi a dávkami a to ve formě buď věčné neb umořitelné renty, na přidělené půdě a jde-li o případ uvedený v §u 30., pod č. 2, na celé usedlosti vzniklé sloučením svobodného majetku s přídělem. Renta věčná může býti kdykoliv přeměněna na rentu umořitelnou, žádá-li za to vlastník.

(2) Rentový dluh náhradový jest zapsati do knih.

(3) Bližší ustanovení o rentových dluzích po rozumu tohoto zákona budou dána v zákoně o převzetí zabrané půdy a náhradě za ní, po případě v zákoně zvláštním.

Subjektem rolnického nedílu může býti osoba jediná nebo manželé pospolu mimo případy společenství, které se podávají z §§ů 48. a 49.

(1) Zavazení nedílů, pokud vůbec je dopuštěno (§ 32.), může se státi jen se svolením pozemkového úřadu. Rentový dluh, váznoucí na nedílu, může, pokud nejde o výměnek, býti zřízen jen pro veřejné ústavy úvěrní, které budou zvláště určeny úřadem pozemkovým.

(2) Bližší ustanovení o zřizování takových rentových dluhův a výjimky z odst. 1. ustanoví pozemkový úřad.

(3) Rentový dluh může býti zřízen jen za tím účelem, aby byly opatřeny prostředky:

1. k zaplacení náhrady za příděl nebo ke konversi závad váznoucích na svobodném majetku, který má býti sloučen s přídělem, nebo který má býti podřízen řádu nedílovému (§ 33);

2. ke zřízení nebo rozšíření budov hospodářských a obytných nebo k trvalému zlepšení usedlosti;

3. k opatření nebo doplnění hospodářského inventáře;

4. k výplatě dědických podílů nebo platův uložených posledním pořízením.

Na rolnické nedíly lze vésti exekuci jen vnucenou správou.

Rolnický nedíl nebo jeho část mohou býti zcizeny jen se svolením pozemkového úřadu a platí o tom tato ustanovení:

1. Nesvědčí-li proti tomu vážné důvody, přivolí úřad pozemkový vždycky ke zcizení celého nedílu, které má ráz anticipované posloupnosti, zejména postupuje-li se usedlost za výměnek.

(1) Mimo tyto případy přivolí pozemkový úřad ke zcizení celého nedílu v prvých deseti letech po přídělu jen z důvodů naléhavých;choroba vlastníkova, která mu činí hospodaření nemožným a t. p. a to jen tak, že docílená cena trhová, pokud přesahuje to, co bylo vloženo do nedílu vlastníkem, připadne státu. Při tom jest bráti slušný zřetel k vykonanému zlepšení a provedenému úmoru.

(2) Jakmile uplyne 10 let od přídělu, může pozemkový úřad přivoliti ke zcizení z důvodu vhodnosti, ale ustanovení o vydání přebytku z trhové ceny platí i zde.

(3) Nedíl lze zciziti jen osobě, která se zaváže, že bude sama na usedlosti hospodařiti, má k tomu potřebnou způsobilost (§ 3.) a nehospodaří jako vlastník nebo z jiného důvodu na půdě větší než činí polovina nedílu v té krajině obvyklého.

2. Úřad pozemkový svolí mimo důvody naléhavé ke zcizení podílu na rolnickém nedílu ve prospěch vlastníkova manžela (manželky).

3. K výměně pozemků nedílových za jiné přivolí pozemkový úřad, jen zlepší-li se tím hospodaření na usedlosti, a je-li pozemek vyměněný, přihlížejíc k jeho jakosti a výměře, vhodnou náhradou za pozemek směněný.

4. K rozdělení nedílů přivolí úřad pozemkový jen při nedílech uvedených v §u 30., pod č. 3, a jen tehdy, když nové celky s připočtením svobodného majetku osob, které se mají o nedíl poděliti, budou soběstačnými usedlostmi a budou podřízeny řádu nedílovému.

5. Ke zcizení části nedílu přivolí úřad pozemkový z vážných důvodův a nebude-li tím ohrožena soběstačnost nedílu.

O propachtování nedílu a jeho částí platí obdobně § 37., avšak propachtování jednotlivých pozemků nepřesahujících úhrnem jedné pětiny celé výměry na dobu nikoliv delší šesti let, pak částečný pronájem obytných, hospodářských a jiných budov, nevyžadují přivolení pozemkového úřadu. Pozemkový úřad může však smlouvy posléze uvedené zrušiti, nabude-li přesvědčení, že takovým pachtem nebo nájmem se poškozuje hospodaření na nedílu.

Rolnický nedíl může na případ smrti a to jak posloupností zákonnou, tak posloupností podle posledního pořízení připadnouti jen osobě jediné (přejímateli) mimo případy, na které míří § 37., č. 4, §§ 48., 49.

Dojde-li na posloupnost zákonnou, ustanoví se přejímatel podle práva a pořadu zákonné posloupnosti dědické, jak jest upravena v občanském zákonníku. Z několika dědiců nastupujících v pozůstalost povoláni jsou jednotliví, pokud se schválením úřadu pozemkového se nedohodnou jinak, k převzetí nedílu takto:

1. z pravidla náleží přednost mužským dědicům před ženskými a mezi dědici téhož pohlaví starším před mladším; při stejném stáří rozhoduje los. Příbuzní podle stupně bližší mají přednost před vzdálenějšími.

2. Děti pokrevné mají vždy přednost před dětmi adoptovanými, manželské před nemanželskými. Děti legitimované jsou na roveň postaveny dětem manželským.

3. Není-li tu potomků zůstavitelových, povolán buď za přejímatele statku pozůstalý manžel, pokud manželství nebylo soudně rozvedeno.

4. (1) Z převzetí nedílu jest z pravidla vyloučena osoba:

a) které bylo soudem odňato právo svobodné správy majetku,

b) která pro duševní nebo tělesné vady není způsobilá na usedlosti svobodně hospodařiti,

c) která je zjevně náchylna k marnotratnictví,

d) které povolání nedovoluje na usedlosti samé osobně hospodařiti,

e) která je alespoň po dvě léta nepřítomna a nedává o svém pobytu zprávy, jestliže její nepřítomnost jest spojena s takovými okolnostmi, které činí pochybným, zda-li se nepřítomný v přiměřené době vrátí.

(2) Nedostatečný věk není důvodem vylučujícím.

(3) Rozhodnouti o tom, jsou-li tu důvody vylučující z převzetí nedílu podle lit. b) až e) či-li nic, náleží úřadu pozemkovému.

5. (1) Je-li tu více spoludědiců, ustupuje osoba určená podle čísla 1 až 3, která v době nápadu dědictví je výhradným vlastníkem rolnické usedlosti rovnající se hodnotou polovině nedílu, o který jde, nebo usedlosti ještě větší a to nedílové nebo svobodné ostatním spoludědicům co do práva převzíti usedlost, a připadne tudíž nedíl osobě podle tohoto zákona nejbližší, leda, že by se onen rozhodl odevzdati vlastní usedlost nejblíže povolanému za cenu, vyšetřenou podle zásad §u 43.

(2) Nechce-li nikdo ze spoludědiců pře vzíti usedlost posléze uvedenou, pomíjí jejich právo požadovati, aby dědic povolaný ku převzetí podílu jim ustoupil.

(3) Má-li osoba určená podle č. 1 až 3 k některé usedlosti jmenované v odst. 1. tohoto čísla jiné právo než výhradné právo vlastnické, rozhodne o jejím právu a právu ostatních spolu dědiců na převzetí nedílu úřad pozemkový přihlížeje k tomu, aby zásada vyslovená v §u 16. byla porušena pokud možno nejméně.

6. Jestliže mezi spoludědici nejsou než osoby takové, při kterých jest podle výše daných ustanovení důvod vylučující, může býti přes to jedna z nich ustanovena za přejímatele nedílu, jestliže by úřad pozemkový neuznal vhodnějším usedlost vykoupiti podle zásad vyslovených v § 51. a nově ji přiděliti.

(1) Vlastník nedílu může o něm poříditi na případ smrti, ale jen tak, že za dědice povolá mimo případy, na které míří § 30. č. 4. osobu jedinou a to takovou, které nebrání některý z vylučujících důvodů § 40. č. 4. Rozhodnutí o tom, zdali jsou tu takové důvody vylučující, náleží úřadu pozemkovému.

(2) Ustanovil-li zůstavitel několik dědiců, vyvolí z nich přejímatele úřad pozemkový, nedohodnou-li se sami o způsobilém přejímateli.

(3) Ustanovil-li zůstavitel dědicem osobu nezpůsobilou, platí obdobně § 40. č. 6.

(1) S nedílem připadne přejímateli příslušenství usedlosti. Co je pokládati za příslušenství, ustanovuje všeobecný zákon občanský. Náleží k němu zejména také hospodářský inventář, pokud je ho potřebí k řádnému vzdělávání usedlosti. Jestliže by zúčastnění dědici se nemohli o tom shodnouti, budiž rozsah potřebného hospodářského inventáře ustanoven soudem po výslechu znalců.

(2) Scházelo-li by snad něco do potřebného hospodářského inventáře, nemůže proto býti vznesen nárok na náhradu ceny z ostatní pozůstalosti.