Národní shromáždění československé 1918 – 1920

K řečenému dotazu oznamuje se toto:

Příděly uhlí veřejným nemocnicím v Čechách dějí se v posledních měsících ve výši spotřeby jejich, hlášené jednotlivými zprávami nemocnic.

Všem veřejným nemocnicím v Čechách přiděleno bylo:

Že toto disponované množství nebylo plně dodáno, má svou příčinu ve známém nedostatku vagonů, jenž zaviňuje, že ani uhlí pro přednostní dodávky, mezi něž jsou veřejné nemocnice zařaděny, nemůže býti plně dodáno.

Další příčinou nedocházení přiděleného uhlí bylo i zabavování uhlí, z dolu odeslaného, drahami, kteréžto zabavení v některých případech postihlo náhodou i uhlí, určené pro veřejné nemocnice.

Z důvodů těch ovšem nebylo možno aby byly nemocnice vždy plně zásobovány, avšak ministerstvo veřejných prací učinilo v dohodě s ministerstvem železnic opatření, aby do budoucna pravidelné zásobení jejich uhlím nebylo rušeno.

Pokud se týče nemocnice benešovské, bylo jí přiděleno na listopad a prosinec 1919 po 30 tunách, na leden 1920 má zajištěno 50 tun uhlí.

V době největšího nedostatku uhlí této nemocnice zmocněn byl politický úřad, aby zabavil pro ni uhlí, což se také stalo.

Zásobování veřejných nemocnic potravinami děje se okresními aprovisacemi. Pražská všeobecná nemocnice je zásobována Státním obilním ústavem.

Okresní obilní ústavy mají od Státního obilního ústavu pokyn, aby při přídělech pamatovaly především na zásobení nemocnic. V jednotlivých případech poskytují se nemocnicím mimořádné příděly rýže, těstoviny a pod., pokud jsou potraviny takové po ruce.

Poněvadž ovšem většina potravin, dříve přidělovaných, byla uvolněna, (rýže, luštěniny, maso a pod.) a ministerstvo pro zásobování lidu jimi vůbec nedisponuje nebo má jen nepatrné zásoby po ruce na doplnění moučné dávky, nelze-li jí v plné výši vydávati, (kdežto dříve přidělovaly se v dostatečné míře vedle moučné dávky), je závislo zásobování nemocnic z větší části na volném nákupu takových potravin, ovšem za ceny vyšší, než-li při dřívějších úředních přídělech a je tedy zásobování jejich též otázkou finančního dotování nemocnic.

Vzhledem k tomu, že za takových poměrů moučná dávka pro nemocnice jeví se býti nedostatečnou, hodlá jí ministerstvo pro zásobování lidu zvýšiti na základě § 5. nařízení vlády republiky československé č. 394 ze dne 17. července 1919 a po dobrém zdání Státního obilního úřadu i ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, jež bylo již dotázáno.

Pokud se týče přídělu prádla a látek obvazových, dlužno uvésti, že lnářský odbor textilní komise přiděloval až do vyjití nařízení ze dne 7. listopadu 1919, č. 587 sb. z. a n. lněná tkaniva veřejným nemocnicím za kalkulační ceny.

Po uvolnění obchodu s lněnými tkanivy bude nutno, by veřejné nemocnice opatřovaly si lněná tkaniva pro svou potřebu dodávkovým řízením, a tu ovšem bude nejlíp obrátiti se vždy na lnářský odbor textilní komise, který udá firmu, jež zpracováním takových potřebných látek se zabývala. Podotknouti sluší ovšem, že z tuzemských surovin (asi 20 procent veškeré spotřeby) nelze krýti ani z části potřebu prádla, poněvadž bavlněných tkaniv pro nedostatek surovin také není. Bavlna surová se postupně dováží a zpracují se z ní především tkaniva, určená pro tuzemskou potřebu, a hlavně pro lidové ošacení. Kdyby veřejné nemocnice potřebovaly určitých typů bavlněných tkaniv, bylo by se jim obrátiti na bavlnářský syndikát, který by své členy požádal při přídělu příze, aby zpracovali jenom ony druhy zboží, nemocnicemi požadované.

Nyní vyjednává se s cizinou o dovoz surovin pro lnářský průmysl a lze očekávati, že po příchodu větších zásob vytřeného lnu bude moci průmysl lnářský více vlněných tkaniv vyrobiti. Stran léčiv dlužno přiznati že nedostatek léčiv je všeobecný, počítajíc v to také cizinu.

V naší republice československé se pociťuje tím více, že na jedné straně léčiva se u nás téměř nevyrábějí, na druhé straně pak byla způsobena jakási desorientace. Ta záležela v tom, že bývalá vláda koncentrovala v době válečné léčiva dílem do Vídně, dílem do Pešti, kterážto města byla již před válkou skoro výhradnými centry obchodu s léčivy pro země tvořící nyní republiku československou.

Nedostatek léčiv není však už takový, jaký byl před několika měsíci; celá řada léčiv tehdy nepřístupných objevila se opětně v obchodě. Poněvadž veřejné nemocnice, až na všeobecnou veřejnou nemocnici v Praze, opatřují si léčiva u veřejných lékáren, týká se dotaz nedostatku léčiv vůbec. Ministerstvo zdravotnictví, aby nedostatek tento zmírnilo, opatřilo od vojenské správy likvidační vše, čeho mohla tato, majíc tehdá poměrný nadbytek, postrádat, a rozdělila léčiva tato jednak jednotlivým veřejným nemocnicím, jednak přidělila k rozdělení gremiím lékárnickým i Svazu velkodrogistů. Vedle toho jednalo ministerstvo zdravotnictví o opatřování léčiv na četných poradách se zájemci a bylo též zastoupeno při jednání o návrhu člena Národního shromáždění Johanise, projednávaném v sociálně-politickém výboru a v podvýboru, zvoleném potom k účelu tomu. Ze všech těchto porad vyšlo na jevo, že nedostatek léčiv je výsledkem celkové situace hospodářské i politické naší republiky. Léčiva, jak dříve bylo řečeno, se u nás nevyrábějí až na mizivé případy, a jsme odkázáni na dovoz. Dovozu léčiv stavějí se pak v cestu všecky obtíže dovozu vůbec. Při povolování dovozu nečiní se sice jak dovozní a vývozní komisí, tak i chemickým syndikátem obtíže, dovoz je však velmi zdržován manipulací a prováděnou kontrolou. Podobně jest i při povolování valuty. Nepřekonatelné však přímo obtíže činí doprava. K ilustraci poměrů stačí stížnost Pražského svazu velkodrogistů, kteříž od srpna mají několik vagonů léčiv v Paříži objednáno a již i zaplaceno. Když pak po četných intervencích získali pro ona léčiva vagony, zůstaly vagony vězeti několik neděl na hranicích italských, poněvadž žádá republika francouzská záruku, že jí budou vagony vráceny a republika rakouská požaduje uhlí na provoz. Jiný člen Svazu obviňuje přímo sousedící státy, že provádějí sabotáž při zboží, určeném československé republice. Tak na př. poštovní balíček léčiv, objednaný z Mnichova a též ovšem napřed zaplacený, jest již několik měsíců na cestě a není možno zjistiti, kde uvázl. Aby dovoz léčiv byl usnadněn a urychlen, jednalo se již, s ministerstvem obchodu a financí a bylo dosaženo, že dovoz jest úplně uvolněn, jedná se toliko ještě, aby odpadla kontrola obou uvedených ministerstev.

Aby se dosáhlo nápravy, pokud se týče domácí výroby a dopravy, intervenuje v tom směru ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v konkretních případech vždy, kde toho potřeba káže, a má vždy nejintensivnější zájem o podniky, zřizované na výrobu léčiv.