Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2231.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne .......................... 1920,

jímž se zařaďují do úřednických tříd hodnostních a platových státní lesní a státní lesní příručí, příručí při správě statků státních a statkův a lesů, které jsou ve státní správě.

§ 1.

Platnost zákona ze dne 25. června 1919, čís. 374 sb. z. a nař., o zařadění okresních lesní a lesních příručí do úřednických tříd hodnostních a platových rozšiřuje se s výjimkou § 4. na státní lesní a státní lesní příručí při správě statkův a lesů státních a jsoucích ve státní správě (na Slovensku na "horary"), s podmínkou, že tito úředníci absolvovali některou nižší lesnickou školu a složili státní zkoušku pro technickou službu pomocnou a ochrannou.

Ve výminečných případech může být u staršího personálu upuštěno od podmínky absolvování nižší odborné školy.

§ 2.

Zařadění do příslušných stupnic platových, a to XI., až IX. hodnostní třídy, vykoná se podle stavu a s účinkem ode dne 1. července 1919.

§ 3.

V budoucnosti bude se s těmito úředníky (čekateli) nakládati podle ustanovení zákona ze dne 7. října 1919, č. 541 sb. z. a n.

§ 4.

Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

§ 5.

Provésti zákon ukládá se ministerstvu zemědělství a financí.

Důvody.

1. Zákonem ze dne 18. února 1919, čís. 89 sb. z. a nař., byli zařazeni do tří nejnižších tříd hodnostních (XI. až IX.) kancelářští vrchní oficianti, oficianti a oficiantky a kancelářští pomocníci a pomocnice u správy politické, soudní, finanční, poštovní a jiných státních ústavův a úřadů, pokud vyhovují podmínkám tohoto zákona.

2. Zákon ze dne 25. června 1919, čís. 374 sb. z. a nař., jedná o zařazení okresních lesních a lesních příručí do úřednických tříd hodnostních a platových.

3. Na celou kategorii zaměstnanců, kteří dosud nebyli zařazeni ani mezi zřízence uvedené pod 1. ani pod 2., a kteří se domáhají již více než 40 roků zařadění do statu státních úředníků, dosud pamatováno nebylo. Jsou to státní lesní a lesní příručí při správě statkův a lesů státních a jsoucích ve státní správě (na Slovensku "horaři").

4. Důvody, jež byly rozhodnými pro vydání zákona sub 2. uvedeného, platí plně i pro státní lesní a státní lesní příručí (horary) a bylo by se doporučovalo, aby do tohoto zákona byli bývali pojati zároveň i státní lesní a státní lesní příručí při správě statků.

5. Zaměstnanci tito absolvovali buď měšťanskou školu, nebo 3 až 4 třídy některé střední školy, 1. až 2letou lesnickou nižší školu a vykonali státní zkoušku pro technickou službu pomocnou a ochrannou.

Výminka § 1., odst. 2. o školském vzdělání musila býti do osnovy pojata, jelikož starším, dnes pro pense zralým lesním v Čechách nebyla vůbec dána možnost do lesnických škol nižšího druhu choditi, neboť jich prostě nebylo, a nemohli by proto, tito starší - jinak způsobilí lesní, být účastni dobrodinní tohoto zákona.

6. Finanční efekt této osnovy by znamenal zvýšený náklad přibližně o 325.000 K ročně, na nějž ve státním rozpočtu na rok 1920 sice pamatováno není, který však má plnou úhradu v běžných příjmech státních statkův a lesů.

7. Podotýká se, že instituce těchto zřízenců je zcela přechodné povahy, jelikož podle nových disposic tato kategorie zřízenců bude pro budoucnost odstraněna a nahražena absolventy středních lesnických škol, kteří budou eo ipso náležeti do skupiny C.

V ohledu formálním se navrhuje, aby osnova přikázána byla výboru státně-zřízeneckému a rozpočtovému s tím, aby o ní podaly zprávu ve lhůtě 4 dnů.

V Praze 9. ledna 1920.

Ministr zemědělství:
Prášek v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP