Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2224.

Návrh

člena Národního shromáždění Luďka Pika a soudruhů

na zřízení a aktivování okresního soudu pro město Radnice a přidělené okolní obce.

Obec Radnická (politický okres Rokycany), domáhala se již roku 1877 a 1878 zřízení nového okresního soudu se sídlem v Radnicích, pak roku 1884 žádost s okolními obcemi opakovala a usnesením zemského sněmu ze dne 6. října 1884 byla žádost přikázána zemskému výboru, aby vykonal příslušná šetření.

Na základě provedeného šetření usnesl se český sněm v sezení ze dne 26. ledna 1887 na tom, aby petice obce Radnické podaná 16. září 1884 č. 290 pet. za zřízení okresního soudu v Radnicích odevzdána byla podle § 2. zák. ze dne 11. června 1868 č. 59 ř. z. vládě s dobrým zdáním, že vyžadují toho přirozeně polohy a vzdálenosti, pak ohledy na poměry výdělkové obchodní a průmyslové, aby vyloučeny byly:

1. z okresního soudu Rokycanského obce: Bezděkov, Březina, Chomle, Kříše, Darová, Sv. Kříž, Moštice, Němčovice, Kamenec, Přívětice, Radnice, Sv. Barbora, Skomelno, Střapole, Horní a Dolní Stupno, Vranov, Volešná, Vranovice a Všenice.

2. Ze Zbirovského okres. soudu obce: Kladruby, Vojenice, Velké Lohovice, Svinná, Lohovičky, Prašný Újezd, Skoupý, Řešohlavy, Třímany, Vejvanov.

3. Ze soudního okresu Kralovického obce: Čivice, Jarov, Lhotka, Chockov, Liblín, Bujesily, a aby sloučeny byly ve zvláštní obvod okresního soudu s úředním sídlem v Radnicích.

Podle přípisu praesidia místodržitelství ze dne 21. prosince 1887, č. 10.044, nevyhovělo však ministerstvo spravedlnosti uvedenému návrhu zemského sněmu.

Přes tyto neúspěchy podala městská rada v Radnicích dne 2. srpna 1891 zemskému výboru novou žádost za zřízení okresního soudu v Radnicích a podobnou petici podalo obecní zastupitelstvo 5. července 1891 také vrch. zemskému soudu. O obou těchto peticích provedeno příslušné šetření, jehož výsledek jest podle protokolu sněmu českého z roku 1895 III. tisk. čís. 313, tento:

O celkovém výsledku šetření dospěl zemský výbor k přesvědčení, že zřízení nového soudního okresu se sídlem v Radnicích jeví se býti nutným a sice jednak z důvodů, ze kterýchž komise pro okresní a obecní záležitosti ve zprávě své ze dne 13. ledna 1887, č. 328 sn. odporučila zřízení tohoto nového okresního soudu, totiž, že nový okresní soud jest v zájmu správy soudní, že útvar nově projektovaný by byl finančně dosti silný, že by zřízení jeho bylo na prospěch četných obcí, které si toho výslovně přejí a že by nikterak nebylo na újmu další existenci dosavadních okresů, z nichž by měl býti utvořen a jednak z důvodů těchto:

Z 28 obcí, které sloučeny býti mají v obvod soudního okresu se sídlem v Radnicích, vyslovily se všechny, až na jedinou obec Lohovičky, pro přidělení jich k navrženému soudnímu okresu a sice hlavně proto, že obce ty leží zcela blízko od města Radnic a že mnohé z nich v každém ohledu tíhnou k tomuto městu.

Nelze tudíž pochybovati o tom, že, až na nepatrné výminky, jest přáním obcí, o něž tu jde, aby přiděleny byly k navrženému obvodu okresního soudu v Radnicích.

Mimo to uznává také justiční správa a sice vzhledem k zákonům, kterými zaveden byl nový civilní soudní řád, za potřebné, aby zřízen byl v Radnicích okresní soud, ke kterémužto názoru přistupuje plnou měrou také zemský výbor. Okres by čítal asi 20.000 obyv. Zemský výbor odporučuje protož zřízení nového soudního okresu pro jmenované obce se sídlem v Radnicích.

Ač zemský sněm český se usnesl již dne 6. ledna 1887 na tom, aby okresní soud pro uvedené obce byl v Radnicích zřízen, k opětovaným peticím a žádostem bývalá absolutistická vláda vídeňská oprávněné, k odůvodnění žádosti města Radnic se súčastněnými obcemi ze stranických důvodu usnesení toho neprovedla.

Nyní však možno oprávněné a plně odůvodněné tužbě vyhověti. Tím městu Radnicím a okolním obcím bude ulehčeno, že nebudou nuceny patřiti v úředním řízení soudním, berním atd., ke vzdáleným a špatným spojením vlakovým těžce a jen se ztrátou času přístupným okres. místům Rokycanům, Zbirohu a Kralovicům.

Vždyť Radnice byly až do roku 1850 sídlem magistrátu a patrimonálního úřadu a samostatné substituce úřadu horního a jen proto, že požárem skoro celé město lehlo popelem a nebylo v době zřizování okresu kam umístiti úřady, byl okresní soud dán do Zbiroha.

Mimo to nabídla Radnická obec usnesením obecního zastupitelstva bezplatně svoji dvoupatrovou radnici s 18. prostornými místnostmi zdarma k umístění příslušných úřadů po tak dlouho, dokud budou Radnice sídlem dotyčných úřadů.

Radnice jsou přirozeným střediskem celého okolí, v městě je čilý ruch a průmysl, jsou zde 4 větší mlýny, 2 parní pily, 1 kruhová cihelna, velkostatek, sklárny, 2 pivovary, místní elektrická centrála, poštovní, telegrafní a telefonní úřad atd. a v nejbližším okolí 2 pivovary, 4 lihovary, 2 sklárny, 11 otevřených uhelných dolů, 4 velkostatky, 12 mlýnů (parních i vodních), 2 hrnčírny, barvírna, brusírna, velkoelektrárna přespolní na vysoké napětí atd.

V místě je dále obecní spořitelna s ročním obratem přes 20 milionů a uloženými vklady skoro 6 milionů a je vyhledávána obyvatelstvem z celého okolí jako přirozené středisko, dále nejlépe dokumentuje přirozené důležité středisko města Radnice pro celé okolí i ta okolnost, že zde je umístěn okresní komisariát finanční stráže, jemuž podléhají veškeré stanice finanční stráže v politickém okresu Rokycanském.

Z těchto důvodů navrhují podepsaní:

Vládě se ukládá, aby podala Národnímu shromáždění předlohu zákona o zřízení okresního soudu v Radnicích.

Návrh budiž odkázán ústavnímu výboru k projednání.

V Praze 20. ledna 1920.

L. Pik,

Dr. Witt, Nádvorník, Skurský, Hybeš, Bechyně, Němec Ant., Dr. Meissner, Jaroš, Filipinský, Marek, Tayerle, Ulrich, Dědic, Stivín, Němeček, Johanis, Dr. Soukup, Prokeš, Svěcený, Charvát, Jirásek Ferd.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP