Národní shromáždění, račiž
se usnésti, aby vydán byl tento zákon:
Zákon ze dne 25. října 1896, č. 220
ř. z. o přímých daních osobních,
pozměněný zákonem daným dne
23. ledna 1914, č. 13. ř. z., má ve hlavě
IV. o dani z příjmu v § 155. takto zníti:
Osobní daně z příjmu jsou dále
zproštěny osoby, jejichž veškerý
příjem, čítajíc na jeden rok,
nepřesahuje 4.000 K.
Ustanovení toto vztahuje se k osobám, které
podle § 153 nejsou podrobeny dani ze svého veškerého
příjmu, toliko tenkráte, prokážou-li,
že veškerý příjem jejich, čítajíc
k němu příjem podle tohoto zákona
dani nepodrobený, nepřevyšuje sumy prosté
daně.
Účinnosti nabývá zákon tento
dnem vyhlášení.
Vláda se zmocňuje, provésti nařízením
změny, které vzniknou zvýšením
příjmu prostého daně, z 1.600 K na
6.000 K v zákoně ze dne 10. února 1907, z.
ř. č. 30, kterým byla změněna
některá ustanovení zákona ze dne 13.
června 1880, z. ř. č. 70, o vojenské
taxe, o fondu vojenské taxy a podpoře nuzných
rodin osob mobilisovaných, anebo v jiných zákonech.
Provésti zákon tento ukládá se ministru
financí, jemuž jest se ve věci článku
III. dohodnouti se zúčastněnými ministry.
Vzhledem k ustáleným drahotním poměrům,
jeví se roční příjem 1.600
K - 4.000 K tak nízkým, že stačí
s tíží k uhájení nejnutnějších
potřeb životních pro jednu osobu, a je tedy
snaha, sprostiti příjem ten daně z příjmu
a jiných platů, plně odůvodněna.
Ve směru formálním navrhuje se přidělení
návrhu toho výboru rozpočtovému.