Místa celních výběrčích
vyhražena jsou z pravidla příslušníkům
pohraniční finanční stráže.
Ministr financí může však jmenovati celními
výběrčími také jiné
vhodné osoby, vykonaly-li předepsanou zkoušku.
Celními výběrčími mohou býti
jmenováni příslušníci pohraniční
finanční stráže, kteří
jsou dobře kvalifikováni a s úspěchem
vykonali nařízenou zkoušku. Pro dobu přechodnou
klade se na roveň služba u dřívější
finanční stráže službě u
pohraniční finanční stráže.
Celní výběrčí náležejí
do skupiny E státních zaměstnanců
(§ 52. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15
ř. z.).
Celními výběrčími budou jmenováni
příslušníci pohraniční
finanční stráže do hodnostní
třídy a platového stupně podle dosavadního
služného. Nekryje-li se služné podúřednické
s platovým stupněm úřednického
schematu, nastupuje zařadění do stupně
nejblíže vyššího. Doba, ztrávená
v platovém stupni podúřednickém, na
základě kterého nastane zařadění,
započte se do postupu v úřednickém
schematu.
Byl-li podúředník na základě
těchto ustanovení zařaděn do některého
vyššího platového stupně, započte
se mu doba potřebná podle čl. I. § 2
zákona ze dne 7. října 1919, č. 541
sb. z. a n., k dosažení tohoto stupně, do lhůty
časového postupu, stanovené pro hodnostní
třídu, do které byl zařaděn.
Celní výběrčí právě
sloužící zařaďují se do
platových stupňů jednotlivých hodnostních
tříd podle celkové doby služební
takto:
do 14 let do XI. hodnostní třídy,
po 14 letech do X. hodnostní třídy,
po 22 letech do IX. hodnostní třídy,
po 32 letech do VIII. hodnostní třídy.
Celní výběrčí XI. hodnostní
třídy zařadí se do platových
stupňův úřednického schematu
podle výše platu, který by jim příslušel
podle jejich celkové služby ve stupnici pro podúředníky
(čl. I., § 3. zák. ze dne 7. října
1919, čís. 541 sb. z. a n.), při čemž
se přihlíží k zásadám
§ 3. tohoto zákona. Je-li celková služební
doba delší, než doba nahoře udaná,
započte se celním výběrčím
zařaděným do X. a IX. hodnostní třídy
z časového rozdílu část přesahující
čtyři léta, celním výběrčím,
zařaděným do VIII. hodnostní třídy,
pak časový rozdíl do nejvyšší
výměry tří let pro postup do vyšších
požitkův a poukáží se v daném
případě vyšší požitky
k výplatě. Ve všech případech
nesmí býti zařaděním přivoděna
újma v dosavadních služebních požitcích.
Nastala-li by taková újma, přísluší
celním výběrčím dočasný
přídavek ve výši rozdílu mezi
dosavadními a novými služebními požitky.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem 1. září 1919.
Provésti zákon ukládá se ministru
financí.
Celní úředníci československé
republiky zařaděni jsou do dvou skupin platových.
Do skupiny C (§ 52. zákona ze dne 25. ledna 1914 č.
15. ř. z., nařízení ze dne 1. února
1919 č. 34. ř. z. a čl. III § 1. zákona
ze dne 7. října 1919 čís. 541 sb.
z. a n.) náležejí celní úředníci
se středoškolským vzděláním
(včetně vojenských certifikatistů)
a s nižší a vyšší celní
zkouškou. Do skupiny druhé (E) náležejí
t. zv. celní výběrčí s nižší
celní zkouškou, kteří jmenováni
byli z mužstva finanční stráže,
po převratu i z vysloužilých účetních
poddůstojníků, ve správním
obvodu slezském též i z celních praktikantů.
Pro celní výběrčí byla systemisována
jen místa XI. hodnostní třídy, povyšování
byli ad personam do X. a IX. hodnostní třídy.
Ve Slezsku byli celní výběrčí
se středoškolským vzděláním
jmenováni celními oficiály v X. hodnostní
třídě a tím přeřaďováni
ze skupiny E do skupiny C státních zaměstnanců.
Celní výběrčí spravují
vedlejší celní úřady II. třídy
výminečně i I. třídy nebo užívá
se jich k vedení méně důležitých
celních odboček na celní hranici. Všechny
tyto celní úřady slouží potřebám
pohraničního styku obyvatelstva, pravomoc jejich
při proclívání a odbavování
zboží jest úzká, tak že činnost
celních výběrčích, omezujíc
se na několik druhů zboží, o něž
jde v dotyčné krajině, nevyžaduje důkladné
a podrobné znalosti celního tarifu. Je tedy služba
u jmenovaných celních úřadů
převahou službou pohraničně strážní.
Vzhledem k tomu, že uvedené celní úřady
nevyžadují, by úředníci, vedoucí
je, měli zvláštní a podrobné
vědomosti ve zbožíznalství, a správu
jejich obstarávali velice často zřízenci
(mužstvo) finanční stráže s nižší
celní zkouškou, možno vedení jejich i
na dále ponechati zaměstnancům s nižším
předběžným vzděláním,
totiž těm, kteří vyjdou z řad
pohraniční finanční stráže.
Bude to však i nutno z toho důvodu, aby byl zjednán
odliv pro příslušníky pohraniční
finanční stráže, zejména ty,
kteří se stanou tělesně nezpůsobilými
k výkonu pohraniční služby strážní.
Zaměstnáním příslušníků
pohraniční finanční stráže,
nezpůsobilých ke strážní službě,
ale hodících se k vedení vedlejších
celních úřadů, sníží
se státní výdaje úsporou odpočinkových
platů, jež by jim jinak bylo vypláceti.
Důsledkem příjímání
příslušníků dosavadní
finanční stráže k důchodkové
kontrole (skupina D státních úředníků)
a úpravy materielních poměrů příslušníků
pohraniční finanční stráže
jest odůvodněn požadavek, aby celní
výběrčí byli hospodářsky
aspoň na roveň postaveni úředníkům
pohraniční finanční stráže.
Byly tudíž zásady, platné pro jmenování
zřízenců pohraniční finanční
stráže úředníky u této
stráže, převzaty souhlasně do této
osnovy (§ 2. a 3.) s odchylkou, že jmenování
může se stát i do XI. hodnostní třídy.
Tato třída byla podržena z toho důvodu,
aby se při jmenování mohlo přihlížet
i k mladším příslušníkům
pohraniční finanční stráže,
aniž vznikne jich jmenováním nepoměrně
větší vydání. Z téhož
důvodu bylo nutno řešiti stejným způsobem
i otázku započtení delší celkové
služební doby celních výběrčích
právě sloužících pro postup do
vyšších požitků (§ 4. osnovy).
Na Slovensku a v Karpatské Rusi bude podle prozatímního
programu nutno, zřídit aspoň 71 vedlejších
celních úřadů. Nebude možno,
aby celní výběrčí pro ně
byli vzati jen z příslušníků
finanční stráže, a nezbude než
sáhnouti v případech nevyhnutelně
nutných i k jiným zaměstnancům (na
př. vysloužilým poddůstojníkům)
nebo civilním osobám. Bylo tudíž do
osnovy pojato zmocnění ministra financí,
že může jmenovati celními výběrčími
také i jiné vhodné osoby s nařízenou
zkouškou.
Ježto účinnost zákona o zřízení
důchodkové kontroly, jakož i vládního
nařízení o úpravě poměrů
příslušníků pohraniční
finanční stráže stanovena byla dnem
1. září 1919, dlužno z důvodů
na snadě jsoucích účinnost zákona,
jehož osnova se předkládá, určiti
týmž dnem (§ 5 osnovy).
Úprava služebních požitků celních
výběrčích vyžadovati bude vyššího
nákladu při celní správě
asi 210.000 K.
Vládní návrh budiž přikázán
výboru státně-zřízeneckému
a rozpočtovému s tím, aby o něm
podal zprávu ve lhůtě 4 dnů.