Všichni učitelé a učitelky, působící
při veřejných obecných a občanských
školách v celém území československé
republiky, kteří dosud nesložili služební
přísahy podle nařízení vlády
republiky československé ze dne 26. srpna 1919,
č. 495 sb. z. a n., zůstávají nadále
učiteli těchto škol, přihlásí-li
se a vykonají-li nařízený slib věrnosti
do měsíce.
Slib ten koná se písemně a zní: "Slibuji
na svou čest a svědomí, že československé
republice budu vždy věren a její vlády
poslušen, že budu veškery její zákony
zachovávati, své úřední povinnosti
podle platných zákonů a nařízení
vykonávati pilně, svědomitě a nestranně,
úředního tajemství neprozradím
a ve všem svém jednání jen prospěchu
státu a zájmu služby budu dbáti".
Den, kdy měsíční lhůta v odstavci
prvém ustanovená se počíná,
ustanoví pro jednotlivá území ministr
školství a národní osvěty.
Kdo včas, ač-li není nepřekonatelné
překážky, se nepřihlásí
a nesloží slibu, pozbývá svého
místa a všech nároků na plat a výslužné
pro sebe a svou rodinu.
Podrobnější ustanovení o tom, jak slib
jste vykonati, ustanoví ministr školství a
národní osvěty.
Ministr školství a národní osvěty
může zprostiti povinnosti, aby složili tento
slib, ony učitele, kteří tak již dříve
učinili podle jeho výnosu ze dne 27. listopadu 1918,
č. 320.
Zákon tento nabývá účinnosti
dnem vyhlášení a provedením jeho se
pověřuje ministr školství a národní
osvěty.
Podle došlých zpráv nesložili dosud někteří
němečtí učitelé obecných
a občanských škol slibu věrnosti republice.
Jeví se tudíž potřeba obdobného
opatření, jako se stalo zákonem ze 7. února
1919, č. 74 sb. z. a n. pro úředníky
státní. Příležitost je nyní
zvláště vhodná po ratifikaci mírových
smluv, kdy na Ratibořsku, Vitorazsku atd. půjde
také o převzetí učitelů, kteří
byli dosud cizími státními příslušníky.
Po stránce formální se navrhuje, aby tato
osnova zákona přikázána byla výboru
kulturnímu s uložením 3 denní lhůty
ku podání zprávy.