Na den 20. listopadu 1919 byla ústředním
vedením živnostníkův a obchodníků
československých prohlášena stávka
v obchodech a živnostech v republice československé,
jako protest proti dosavadní soustavě zásobovací,
proti protekčnímu prý zásobování
konsumních spolků, proti systému a hospodářství
různých ústředen a j.
Prohlášení této stávky způsobilo
nevoli u organisovaného dělnictva, které
v něm spatřovalo útok proti svým konsumním
družstvům.
Vláda, jsouc si vědoma, že by z tohoto rozporu
mohlo nastati ohrožení veřejného klidu
a pořádku, dala podřízeným
úřadům přiměřené
pokyny, uloživši jim, aby učinily potřebná
bezpečnostní opatření.
O průběhu událostí v Roudnici, dne
20. listopadu 1919 mohu uvésti po konaném šetření
toto:
Obchodnictvo a živnostnictvo okresu Roudnického ohlásilo
u okresní správy politické v Roudnici, že
bude konati dne 20. listopadu 1919 v 10 hodin dopoledne v sále
hostince "Řípu" na Poděbradově
náměstí v Roudnici protestní schůzi
proti stranické třídní zásobovací
politice atd.
Současně bylo oznámeno, že v ten den
od 9 hodin dopoledne až do 6 hodin večer budou všechny
krámy zavřeny.
Dělnictvo roudnické chystalo se uspořádati
protestní schůzi v týž den na Poděbradově
náměstí před hostincem Řípem
jako odvetu proti stávce živnostnictva a obchodnictva.
Přičiněním okresní správy
politické bylo stanoveno, že schůze dělníků
bude uspořádána před hostincem Řípem,
ježto byla obava, že dojde k střetnutí
mezi oběma stranami, nýbrž v hostinci asi 300
kroků vzdáleném. Důvěrníci
dělnictva uznali stanovisko okresní správy
politické správným a zaručili se při
té příležitosti za zachování
pořádku.
Tak se věci měly dne 19. listopadu k večeru.
Druhého dne po 10. hodině dopolední byla
schůze obchodníkův a živnostníků
v sále hostince Řípu za přítomnosti
asi 200 osob z řad obchodníkův a živnostníků
zahájena. Krátce potom přitáhlo na
náměstí asi 1400 - 1500 dělníků,
ale zástup neodebral se k místnosti, v níž
se měla dělnická schůze podle usnesení
z předchozího dne konati, nýbrž zahnul
k hostinci Řípu a zůstal před ním
státi.
Do schůze obchodníkův a živnostníků
bylo za souhlasu pořadatelů vysláno 10 důvěrníků
dělnických.
Schůze obchodníků byla úplně
klidná, trvala však déle, než jak bylo
původně zamýšleno, poněvadž
mluvili též delegáti dělnictva. Mezi
tím z davu před hostincem čekajícího
odešla valná část pryč. Zůstalo
tam však ještě přec několik set
hlav, k nimž promluvil redaktor "Rudých Proudů"
a předseda okresní správní komise,
Josef Beneš. Schůze živnostníků
skončila přijetím resoluce a důvěrníci
dělnictva odebrali se před hostinec, aby podali
venku shromážděným přehled jednání.
Když skončili své referáty výzvou
k rozchodu, lid neuposlechl a nehnul se. V tom okamžiku bylo
patrno, že vedení vymklo se z rukou důvěrníkův
a běželo o to, zameziti srážce účastníkův
obou protivných táborů. Okresní komisař,
který se schůze úředně súčastnil,
pokusil se lidi, kteří se nastavěli v hostinské
zahradě, kamž vedl postranní východ
ze sálu, spolu s důvěrníky uklidniti,
ale snaha jeho i pokusy důvěrníků
zůstaly bez výsledku. Důvěrník
Holai, který se vrátil z náměstí,
přinesl zvěst, že davy důvěrníkům
odepřely poslušnost a prohlásil, že nevidí
jiného rozřešení situace, než aby
lidu byli oznámeni největší lichváři,
kteří budou asi lynchováni.
Když účastníci sál opouštěli,
byli zástupem venku shluklým propouštěni
utvořenou uličkou a z části ztýráni.
Při tom bylo i několik důvěrníků
dělnictva napadeno a zbito.
Okresní hejtman byv upozorněn na situaci, odebral
se k starostovi města a požádal jej, aby šel
mezi lid a svým vlivem působil k zachování
klidu, čemuž starosta ihned vyhověl. Část
demonstrantův odebrala se však do Husovy ulice k zavřenému
konfekcionářskému obchodu Gustava Glücknera.
Majitel obchodu dal na vyzvání demonstrantů
krám otevříti, načež dav vnikl
do vnitř a jal se zboží odnášeti.
Ukradené zboží bylo však Glücknerovi
přičiněním důvěrníků
dělnictva z největší části
vráceno, takže celková škoda není
velká.
Část demonstrantů chystala se dále
vniknouti do tabákové prodejny Pospíšilovy.
Pokusu tomu však bylo zabráněno, ježto
důvěrníci dělnictva vchod obsadili;
majitel trafiky musel však lidem tabákové výrobky
proti hotovému zaplacení vydávati. Kolem
3. hodiny odpolední demonstrace ustaly.
Škody v hostinci Říp byly způsobeny
rozdrcením několika okenních tabulek následkem
tlaku lidstva ke zdi hostinské přitisknutého,
dále ulámáním několika větví
z poražených stromů v hostinské zahradě.
- Po schůzi, když již sál byl prázdný,
vniklo do něho a do divadelní šatny a pod jeviště
několik výrostků, byli však důvěrníky
dělnictva vypuzeni, aniž škodu způsobili.
Do hostinských místností však dav nevnikl
a hostinec nevykradl. Jen kus tlačenky byl odcizen.
Informace dané pánům tazatelům, že
dav vnikl do místností, že přinutil
hostinského, aby všechny místnosti a sklepy
otevřel a že vykradl, kde se co ukrásti dalo,
že při tom byla vyražena okna hostince u Řípu
a poškozeno též jeviště, nespočívá
tedy na pravdě.
Rovněž neshoduje se s pravdou, že okresní
hejtman dal po demonstracích obchodnictvu rozkaz, aby všechny
krámy otevřelo a vyvěsilo snížené
ceny. Žádost v tomto smyslu s dělnictvem tlumočenou
a starostou obce podporovanou sdělil předsedovi
obchodního Gremia doporučiv ji při tom.
Svolání schůze zástupců všech
politických stran, obchodnictva a živnostnictva, kterou
ustanovil okresní hejtman dne 21. listopadu ze svého
vlastního popudu (a ne, jak interpelace tvrdí, z
podnětu dělnictva) svědčí o
snaze okresní politické správy zajistiti
vhodnými prostředky klid. Zástupci dělnictva
prohlásili na této schůzi přímo,
že jsou pro potrestání pachatelů.
Tak se věci mají podle úředního
vyšetření.
Vláda lituje těchto událostí, při
nichž dav pustil uzdu své vášni, dopustil
se různých nezákonných skutků
a páchal hrubé nepřístojnosti. Byla
zde bohužel opět podána ukázka malé
sebekázně, nedostatku úcty před svobodou
spoluobčanů jiného politického přesvědčení
a nedostatku schopnosti, aby lid v nových poměrech
zvykl si pohlížeti na veřejné otázky
s klidem, aby projevil porozumění pro úkoly,
jež mu v demokratickém státě jsou vykázány,
přizpůsobil svoje veškeré jednání
ideálu demokracie, t. j. vlády lidu a pro lid a
řešil otázky jeho se týkající
zákonnou cestou, vědom jsa své zodpovědnosti
za každý čin, který podniká.
Výstřednosti jakéhokoliv druhu nechť
se jeví, jako na příklad v Roudnici dne 30.
ledna 1919 v obtěžování účastníků
zábavy pořádané určitými
hospodářskými kruhy, nebo znemožnění
schůzí jiné politické strany, jak
se stalo dne 30. května a dne 22. listopadu 1919, nepřispějí
ovšem nikterak ke zvýšení politické
vyspělosti a ohrožují vážně
naši dobrou pověst.
Výtržnosti, ke kterým došlo dne 20. listopadu
v Roudnici a na nichž, jak se prokázalo, nesl hlavně
vinu nevázaný, pustý dav, došly hned
v zápětí rázného odsouzení
všemi směrodatnými činiteli místními.
Městská rada, zastupující všechny
politické strany, vyslovila ve schůzi dne 1. prosince
1919 své hluboké politování nad těmito
pouličními násilnostmi a městská
správa vydala dne 2. prosince 1919 vyhlášku,
ve které projevila, že jsouc si plně vědoma
své povinnosti chrániti svobodu osoby a majetku
všech obyvatelů města bez rozdílu jejich
povolání a politické příslušnosti,
jest odhodlána použíti příště
všech zákonných prostředků, aby
udržen byl právní řád a veřejný
pořádek a varuje před všelikým
a svévolným porušováním veřejné
bezpečnosti s jakékoliv strany.
Přednosta okresní správy politické
jednal, jak se shora uvedeného patrno, s důvěrníky
dělnictva a snažil se přiměti je, aby
schůzi dělnickou uspořádali jinde
než před místností, kdež se konala
schůze živnostníků. Důvěrníci
uznali toto stanovisko správným a zaručili
se za úplný klid a pořádek. Na to
okresní hejtman přestal, spoléhaje, že
nenastane porucha veřejného pokoje, když důvěrníci
převzali zodpovědnost; pustil však úplně
se zřetele, že při podobných hromadných
demonstracích namnoze důvěrníci ztratí
vedení, které pak na sebe strhnou živly za
něž nikdo nechce převzíti záruku.
Vývoj událostí v Roudnici dne 20. listopadu
dal tomuto, již tolikrát shledanému úkazu
opětně za pravdu.
Povinností bezpečnostního úřadu
bylo však, aby za všech okolností a bez
ohledu na sliby důvěrníků o zajištění
veřejného klidu a pořádku pečoval
a událostmi se překvapiti nedal. Politováníhodné
výjevy, ke kterým v Roudnici došlo, lze tedy
do jisté míry přičítati také
nedostatečné prozíravosti okresní
správy politické, která v neoprávněné
důvěřivosti ve sliby a ve vliv důvěrníků
dělnictva neučinila takových opatření,
jež by byla udržení veřejného klidu
a pořádku za všech okolností zaručovala.
V tom směru koná se další šetření
a bude příslušné zařízeno.
Trestní řízení proti pachatelům
jest v proudu.
Pokud se týče náhrady škody, sluší
míti na paměti, že neexistuje dosud zákonné
ustanovení, které by stát přímo
neb nepřímo zavazovalo, aby byl povinen náhradou
za škody tohoto druhu. Stojíc na tomto stanovisku,
obírá se vláda návrhem zákona
o příspěvku k náhradě škod
výtržnostmi způsobených, jímž
by otázka tato byla upravena.