Páni členové Národního shromáždění
dr. Weyr a soudruzi podali na mne dne 19. listopadu 1919 dotaz
o osudu universitního odkazu bývalého arcibiskupa
olomouckého dra Kohna, odvolávajíce se na
to, že podle zpráv po politickém převratu
v denním tisku uveřejněných bylo soudní
projednávání pozůstalosti po arcibiskupovi
dru Kohnovi v důsledku státoprávních
změn zastaveno a od této doby o osudu jejím
ničeho známo není.
K tomuto dotazu dovoluji si odpověděti toto:
Jmění odkazu Kohnova na zřízení
české university v Olomouci po případě
na jiný kulturní účel s universitou
českou na Moravě souvisící, uloženo
jest jednak u zemského soudu ve Štýrském
Hradci, jednak - z menší části - v Olomouci.
U zemského soudu ve Štýrském Hradci
uložen jest jmenovitě útržek za velkostatek
Ehrenhausen, asi 700.000 K, různé hodnoty hypoteční
banky v nominále 600.000 K a další obnosy v
závěti naznačené a během času
u soudu deponované. Ve filiálce české
banky Union v Olomouci uložen jest obnos 341.000 K.
Ministerstvo školství a národní osvěty
již od prvních dob po převratu věnovalo
svoji pozornost tomu, aby jmění odkazu Kohnova bylo
zachováno pro účely v závěti
ustanovené. V této příčině
snažilo se jmenovitě svými rozkazy zemské
správě politické v Brně jakožto
úřadu nadačnímu docíliti toho,
aby jak správa jmění pozůstalostního,
tak i veškeré projednávání převedeno
bylo od zemského soudu ve Štýrském Hradci
na zemský soud v Brně. V tomto směru nepodařilo
se dosud docíliti určitých positivních
výsledků, ježto úřady štýrsko-hradecké,
které zprvu odmítaly příslušnost
moravské zemské správy politické jako
úřadu nadačního, "ježto
Němci osídlená oblast olomoucká jest
podle § 1. zákona ze dne 11. listopadu 1918, sb. st.
z. č. 40, částí republiky Německo
- rakouské", snaží se i dále rozhodnutí
své v této otázce odkládati, při
čemž jest výhodnou pro ně i okolnost
ta, že smlouva Saint-Germainská posud není
ratifikována. Nelze však pochybovati, že článek
266. uvedené mírové smlouvy plně požadavku
našemu na vydání jmění nadačního
odpovídá.
V právním směru jest stanovisko, ministerstvem
školství a národní osvěty zastávané
a v důsledku daných jím nařízení
zemskou správou politickou v Brně hájené,
zdůvodněno i samým rozhodnutím správního
soudu rakouského ze dne 9. února 1918, č.
2114, jímž byla sice stížnost, podaná
na ministerstvo kultu a vyučování ze dne
9. prosince 1916, č. 4283, o nepřijatelnosti universitního
nadání Kohnova zamítnuta, současně
však bylo vysloveno, že nebylo posud úřady
rozhodnuto o přijetí subsidiaerní nadace
pro jiný kulturní účel na Moravě
z toho důvodu, že strany v tomto ohledu posud žádných
návrhů neučinily. Moravská zemská
správa politická prohlásila k zdejšímu
poukazu zemskému soudu ve Štýrském Hradci
přípisem ze dne 21. června 1919, č.
8506 pres., že subsidiaerní nadání dra
Theodora Kohna na kulturní účel souvisící
s českou universitou na Moravě bezpodmínečně
přijímá.
Podle posledních zpráv v této věci
došlých nebylo při roku dne 15. října
1919 v této věci u zemského soudu ve Štýrském
Hradci konaném rozhodnuto, ježto podle prohlášení
zástupce finanční prokuratury štýrsko-hradecké
nebylo tu právoplatného prohlášení
zástupců metropolitního kostela v Olomouci
a chudobinského fondu v Olomouci, že dědictví
se zříkají. Tomuto nedostatku bylo metropolitní
kapitolou v Olomouci ihned odpomoženo, kdežto chudobinský
fond v Olomouci žádá, aby před vydáním
prohlášení nahraženo mu bylo 30.000 K
jakožto výlohy jemu z uplatňování
nároku na dědictví Kohnovo vzniklé.
Ministerstvo školství a národní osvěty
bude i na dále přesně sledovati vývoj
celé této věci a neopomene učiniti
všecky kroky, jimiž by bylo docíleno úspěchu.
Ve věci Kohnova odkazu bylo také jednáno
při poradách s delegací rakouskou ve dnech
10. a 11. ledna t. r.