Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2193.

Dotaz

člena Národního shromáždění prof. Jana Šrámka a soudruhů

na minist. předsedu a na ministra zemědělství

ve věci zprávy o změně zákona stran zajištění půdy dlouholetým pachtýřům, poslané kanceláři presidenta republiky.

Biskupský ordinariát v Hradci Králové a ostatní ordinariáty předložily p. presidentu republiky pamětní spis ve věci zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům.

Biskupský ordinariát v Hradci Králové dostal z kanceláře presidenta republiky jako odpověď na memorandum dopis ze dne 5. prosince 1919 č. R. 13.866/19 tohoto znění:

"K tamnímu přípisu ze dne 13. listopadu 1919, čís. jedn. 15.067, řízenému na pana presidenta republiky, klade si podepsaná kancelář za čest sděliti, že podle sdělení ministerské rady ze dne 16. listopadu 1919, čís. 23.690/19 m. r. v záležitosti memoranda biskupského ordinariátu v Hradci Králové k zákonu ze dne 27. května 1919, č. 318. sb. z. o zajištění půdy drobným pachtýřům, podalo ministerstvo zemědělství zprávu, že otázku tu uvážilo, že však nepovažuje za vhodno podati vládní návrh na změnu zmíněného zákona, jenž byl v Národním shromáždění jednohlasně přijat, jehož účinky jsou již v proudu.

Zároveň podotklo, že se strany lidové byl podán sice návrh na změnu citovaného zákona ve prospěch katolického kléru, že však de facto není vidět úsilí, aby zákon v tomto směru byl změněn.

Tuto zprávu vzala ministerská rada ve schůzi, konané dne 14. listopadu 1919 na vědomí."

Z dopisu toho je zřejmo, že ministerstvo zemědělství podalo kanceláři p. presidenta zprávu jednak neodpovídající skutečnosti, jednak s tendencí strannickou proti straně lidové, jakoby ve skutečnosti neusilovala, aby zákon byl změněn.

Naproti tomu uvádíme:

"Náš klub, když nemohl změniti pro jednání a hlasování o zákoně, snažil se všemožně, aby výjimečný a nespravedlivý zákon nebyl p. presidentem schválen.

Po přijetí zákona v N. S. obrátil se člen našeho klubu, tenkráte ministr československé republiky, Dr. M. Hruban, na kancléře Dra. Šámala, upozornil jej na řadu těžkých závad v zákoně, pochybností a námitek proti němu. Zvláště poukázal na výjimečnost zákona, dále na to, že se týká nadačního, účelového jmění, že by začasto účel tohoto jmění byl ohrožen a znemožněn, že tendence zákona není sociálně spravedliva, že také zákon nedává záruky, aby pozemky hned po výkupu nebyly dále a za vyšší ceny prodávány, a upozornil také na to, že není statistiky, o kolik a jaké pozemky se jedná.

Žádal, aby byly všechny tyto důvody bedlivě uváženy a zákon nebyl p. presidentovi doporučen ke schválení.

Z klubu našeho byly upozorněny také duchovenské organisace na předlohu. Deputace klubu duchovenstva čs. strany lidové vypracovala podrobné memorandum proti zákonu a předložila je dne 11. června 1919 p. kancléři s prosbou, aby bylo předloženo p. presidentu republiky.

Zákon byl přes to dne 12. června 1919 p. presidentem podepsán.

Náš klub rozhodl se na to, působit i na zmírnění tvrdosti zákona tohoto podáním návrhu na novelisaci jeho. Návrh na novelisaci podal člen N. S. Josef Šolle a soudruzi ve sněmovně dne 26. června 1919, č. tisku 1258.

Ve 27. schůzi výboru pro pozemkovou reformu dne 17. července 1919, přečetl předseda výboru pres. Prokůpek návrh a sdělil, že se o referát hlásí navrhovatel. Poslanec republikánské strany čs. venkova Vraný však prohlásil návrh za velmi významný a politicky důležitý, než aby se dostal do referátu člena lidové strany, která prý s ním provádí agitaci. Tvrdil, že by jeho uskutečnění způsobilo malou revoluci mezi drobným lidem a navrhl za referenta poslance prof. Němce jako muže při věci nesúčastněného. Tento návrh podporoval zástupce soc. dem. Ulrich. Navrhovatel posl. Jos. Šolle však znovu trval na referentství z důvodu, že se tím ještě opačné názory nezamítají a pak hlavně proto, že může co nejdříve ve výboru o návrhu podati zprávu na základě připravených dat. Předseda dal hlasovati nejprve o návrhu posl. Vraného, aby referentem byl prof. Němec, a tento návrh byl přijat.

Posl. Šolle uvedl k referentovi, jakož i k zástupcům klubů všech stran ještě téhož dne deputaci duchovenstva a žádal, aby novelisaci připustili.

Člen N. S. prof. Němec však v červenci již referátu nevypracoval a po letních prázdninách dne 12. září 1919 vrátil návrh s tímto odůvodněním: "Klub, jehož jsem členem, usnesl se, abych vrátil referát o návrhu kol. Šolle (č. 1250). Jest to věc politického rázu, jež může býti rozhodnuta dohodou všech stran. Na to nemohu míti vlivu. Vzdávám se referátu a děkuji za důvěru."

Posl. Vraný žádal na to, aby Šolle svůj návrh odvolal, což tento odepřel učinit s odůvodněním, že nemá práva návrh odvolati a žádal jeho projednání. Výbor o pozemkovou reformu rozhodl se pak požádati kluby o vyjádření.

Aby v zájmu věci samé nebylo u stran ostatních předpojatosti proti novelisaci, navrhované klubem čs. strany lidové, vešli zástupci strany Šrámek a Šolle v jednání s lidovými zástupci klubu slovenského, kteří uznávajíce nespravedlivost a výjimečnost zákona, ochotně uvolili se podati vlastní návrh na novelisaci zákona. žádajíce vyloučení slůvek "církevního a nadačního" z čl. 1. citovaného zákona.

Návrh ten (tisk 1541), podaný Drem. Kmeťkem a soudruhy, byl pak ve výboru pro pozemkovou reformu dne 2. října 1919 svěřen k podání zprávy členu Slovenského klubu soc. dem. Bendovi, jemuž posl. Šolle neprodleně nabídl všechen materiál.

Když pak seznal, že ve výboru pro pozemkovou reformu je vůbec neochota všech stran ku projednávání návrhu Dra. Kmeťka i jeho, podal se členem N. S. Drem. Stojanem nový návrh (tisk č. 1687) dne 9. října 1919, aby účinnost zákona o dlouholetých pachtýřích, pokud jde o nadační a církevní jmění, byla obmezena.

Ve schůzi výboru pro pozemkovou reformu byl mu dne 23. října 1919, č. 33, referát o tomto návrhu svěřen.

V téže schůzi při projednávání dalšího návrhu o zajištění půdy drobným pachtýřům žádal, aby z tohoto návrhu byla vypuštěna slůvka "církevního a nadačního", což se klubu strany lidové podařilo dosíci za pomoci klubu slovenského.

Ve schůzi výboru pro pozemkovou reformu dne 30. října 1919 (č. 34), urgoval zástupce strany lidové Šolle vyjádření klubu o obojím návrhu, tisk č. 1258, které dosud podle sdělení předsedy podáno nebylo.

Na to intervenoval osobně ve věci projednání novelisace zákona o dlouholetých pachtech se zástupci klubu rep. strany čs. venkova (Vraným, Drem. Viškovským, Kroiherem a Prokůpkem) a snažil se přiměti slovenský klub, aby o návrhu č. 1541 byla konečně podána zpráva.

Na místě referenta Bendy, jenž prohlásil, že mu jako socialistovi není dobře možno pro novelisaci se prohlásiti, převzal referát člen N. S. Záruba-Pfeffermann, který také skutečně ve schůzi dne 20. listopadu (č. 35) o návrzích novelisačních referoval a doporučoval odstranění tvrdosti ze zákona.

Zástupci republikánské strany čs. venkova Mašata a Vraný se rozhodně prohlásili proti novelisaci. Posl. Mašata protestoval jménem "prý 150.000 organisovaných členů Domovin" proti jakémukoliv pokusu změniti zákon. Každá změna způsobila by pobouření, a navrhl, aby se o referátu přešlo k dennímu pořádku.

Ve schůzi té zástupce strany Šolle ujal se vřele návrhu na novelisaci a přesvědčiv zástupce soc. dem. strany o výjimečnosti a nespravedlivosti zákona, způsobil, že socialisté kteří nepřáli změně zákona ve prospěch církevních a nadačních pozemků, navrhli aspoň rozšíření působnosti zákona na všechny dlouholeté pachty bez rozdílu. Tomuto návrhu se posl. Šolle přizpůsobil pro případ, že by k vyloučení slůvka "církevního a nadačního" ze zákona nedošlo.

Projednání návrhu na novelisaci pak odročeno až do podání návrhu meziministerské komise, která o této věci rovněž jedná.

Dobrozdání meziministerské komise urgoval člen N. S. Šolle pak ve schůzi dne 10. prosince 1919, č. 38, žádaje znovu konečné vyřešení této záležitosti.

Ve schůzi dne 8. ledna 1920 učinil posl. Šolle znovu dotaz na předsedu výboru pro pozemkovou reformu, zda-li vláda předložila již svoje návrhy nebo dobrozdání ve věci novelisace dlouholetých pachtů. Za vládu odpověděl zástupce ministerstva zemědělství Dr. Křovák, že již novelisování mělo býti předmětem jednání meziministerské komise předešlý pátek (dne 2. ledna 1920), ale pro nemoc referenta Dra. Křováka jednání bylo odloženo. Posl. Vraný prohlásil, že již během zasedání tohoto N. S. není možno novelisaci provésti.

Klub náš do dnešního dne usiluje všemi parlamentárními prostředky o změnu zákona do důsledků nepromyšleného a nespravedlivého, s nímž i úřady a zvláště soudy nevědí si rady.

Konečně podotýkáme, že zákon podle těsnopisného protokolu nebyl přijat v N. S. "jednohlasně", jak v citovaném přípisu ministerstva zemědělství se tvrdí, nýbrž jen většinou.

Tážeme se proto:

1. Jsou pp. ministerský předseda a ministr zemědělství ochotni vysvětliti, jakým způsobem byla tato skutečnosti odporující a stranicky zabarvená informace podána kanceláři pana presidenta republiky?

2. Jakým způsobem hodlají pp. ministerský předseda a ministr zemědělství na pravou míru uvést onu zprávu, podanou kanceláři p. presidenta, a zařídit, aby ordinariáty o skutečném stavu byly uvědoměny, a jaké zadostiučinění hodlají dáti našemu klubu a československé straně lidové.

V Praze, dne 16. ledna 1920.

Prof. Jan Šrámek,

Kadlčák, Dr. Hruban, Dr. Dolanský, Navrátil Fr., Dr. Stojan, Zavoral, Dr. Mazanec, Dr. Novotný, Mlčoch Frant., Jan Rýpar, Ševčík, Čapka, Jílek, A. Kaderka, Bezděk, Dr. Nosek, Valoušek, Frant. Šabata, Čurík, Sedláček, V. Myslivec.




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP