Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2181.

Zpráva

státně-zřízeneckého výboru

o vládním návrhu tisk č. 2136,

jímž stanoví se úchylka od ustanovení § 69, zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníků a státního služebnictva (služ. pragmatiky).

Státně zřízenecký výbor schválil navrhovanou osnovu zákona z důvodů, uvedených ve vládním návrhu. Při této příležitosti projednal zevrubně o nedostatku konceptních sil ve všech odvětvích státní služby, zvláště však o přímo katastrofálním nedostatku soudcovských sil v Čechách a na Moravě, a vzhledem k veliké potřebě soudců pro Slovensko a Karpatskou Rus. Bylo trpce stěžováno na to, že ministerstvo národní obrany zadržuje nejen studující práv, kteří tak nemohou svá studia skončiti, ale hlavně soudce, a to nejen v auditoriátě, nýbrž i v důstojnickém sboru. Byly uvedeny případy, že již před půl rokem sproštění soudcové nebyly z vojenské služby propuštěni, ani řádným způsobem nelze omluviti. Dále bylo poukazováno na to, že jednou z hlavních příčin nedostatku konceptního úřednictva ve státní službě jest podceňování středoškol. vzdělání v tom, že se používá v některých odvětvích státní služby úřednictva s vysokoškolským vzděláním - ať již v konceptní nebo technické službě - i tam, kde toho není skutečně a nutně zapotřebí. To platí hlavně o službě železniční a poštovní, kde by na mnohém místě konal stejně platné služby úředník s menším vzděláním, odbornou kvalifikaci a nutnou praxí. Bylo při tom poukazováno na veliké soukromé podniky, zvláště na generální ředitelstva velikých soukromých drah, kde se používá hlavně ve všech odvětvích komercielní služby středoškolských sil se skvělým výsledkem.

Další příčinou nedostatku právnického dorostu pro státní službu jsou neutěšené hospodářské poměry úřednických čekatelů, zvláště však ta okolnost, že se stále otálí se započítáním válečných let u těch, kteří bezprostředně z vojenské služby přestoupili nebo přestoupí do státní služby. Nesmí býti přehlédnuto, že se jedná veskrz o starší žadatele, kteří nemohou dlouhé doby válečné pro svůj služební postup postrádati a proto dávají přirozeně přednost soukromé, nepoměrně lépe honorované službě.

Konečně bylo vytknuto vládě, že vzdor opětným urgencím dosud nevyhověla žádosti st. zříz. výboru o předložení statutu veškerého úřednictva ministerstev a centrálních úřadů, aby konečně mohla býti jmenování přezkoumána.

Výsledkem porad jest připojeno 5 resolucí, jejichž přijetí spolu s připojeným návrhem zákona, st. zříz. výbor Národ. shromáždění doporučuje.

V Praze 16. ledna 1920.

Předseda:
Zpravodaj:
J. Smrtka v. r.
G. Navrátil v. r.


Zákon

ze dne ................................................... 1920,

jímž stanoví se úchylka od ustanovení § 69. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. o služebním poměru státních úředníkův a státního služebnictva (služ. pragmatiky).

§ 1.

Do konce roku 1921 mohou býti ke službě při ústředním úřadě nebo při úřadě, který jest ústřednímu úřadu bezprostředně přičleněn, povoláni v případě nutné potřeby i oni úředníci z administrativní konceptní služby, kteří mají kratší služební dobu než pětiletou, ale po celou dobu své služby vykazují kvalifikaci velmi dobrou. Povolání úředníka jest však v takovém případě vyhraženo ministerské radě.

§ 2.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem prohlášení a provedením jeho pověřují s veškerá ministerstva.

Resoluce.

I.

Vláda se vyzývá, aby bezodkladně předložila státně-zřízeneckému výboru podrobný status úřednictva všech ministerstev a úřadů bezprostředně k nim přičleněných. Zástupcové vlády na opětovnou žádost a urgenci výboru slíbili dodat státně-zřízeneckému výboru status úřednictva ministerského, ale dosud slibu nedodrželi. Poněvadž množí se stížnosti proti jednotlivým jmenováním a státně zřízenecký výbor zřídil k vyšetření stížností těch i komisi - používá výbor této příležitosti, aby nově se vším důrazem žádal vládu, aby slíbený status státně-zřízeneckému výboru předložila, aby výbor mohl všechny stížnosti s největším urychlením vyšetřiti.

II.

Jednou z hlavních příčin nedostatku konceptního úřednictva ve státní službě jest podceňování středoškol. vzdělání v tom, že se užívá v některých odvětvích státní služby úřednictva s vysokoškolským vzděláním - ať už v konceptní nebo technické službě - i tam, kde toho není skutečně a nutně potřebí. To platí hlavně o službě železniční a poštovní kde by na mnohém místě konal stejně platné služby úředník s menším vzděláním, odbornou kvalifikací a nutnou praxí. Vláda se proto vyzývá, aby neodkladně ve smyslu resoluce, navržené v Národním shromáždění při projednávání rozpočtu ministerstva železnic na rok 1919, prozkoumala skutečnou potřebu vysokoškolského předběžného vzdělání na jednotlivých místech všech služebních odvětví státní služby.

III.

Vláda se vyzývá, aby vzhledem ke kritickému nedostatku právníků ve službě státní vůbec, kterýžto nedostatek při budování naší státní správy při tvoření nových úřadů pravděpodobně nejen potrvá, nýbrž ještě vzroste, se postarala o to, aby studující práv, kteří pokročili ve svých studiích a konají vojenskou službu, byli z této propuštěni, aby mohli ve studiích svých pokračovati. Ježto pak studijní náklady udržovací dnes jsou několikráte vyšší než před válkou a ježto mnohým studujícím by následkem toho bylo znemožněno ve studiích pokračovati, vyzývá se vláda, aby zvláštními podporami toto studium umožňovala.

IV.

Vláda se vyzývá, aby vzhledem ke katastrofálnímu nedostatku soudcovských sil v Čechách a na Moravě a vzhledem k veliké potřebě soudců pro Slovensko a Přikarpatskou Rus postarala se o to, aby všichni soudci, konající dosud službu vojenskou, byli jí neprodleně sproštěni a vráceni svému civilnímu povolání.

V.

Se zřetelem na nedostatek zvláště kvalifikovaného dorostu v občanských službách státních, jakož i na základě dotčeného jednání se zástupci vlády při projednávání zákona ze dne 7. října 1919, jakož i práva, dožadovati se úplné rovnosti mezi všemi státními zaměstnanci, kteří v této své vlastnosti vykonávají ve válce službu vojenskou, na straně jedné, a zaměstnanci a čekateli, kteří teprve po vykonané službě vojenské do státní služby občanské byli přijati, na straně druhé, vyzývá se vláda, aby s urychlením vypracovala a ještě v tomto zasedání Národního shromáždění předložila návrh zákona o započtení doby vojenské služby za války, jakož i válečných let, posléze jmenovaných, podle těchto zásad:

1. Úředníkům a úřednickým čekatelům, jakož i zaměstnancům, nezařaděným do hodnostních tříd, a učitelům škol obecných i občanských, kteří měli podmíněnou kvalifikaci pro přijetí do přípravné služby státní dotčené kategorie služební, nebo pro veřejnou službu školní, a kterým bylo zabráněno vojenskou službou za války žádati o přijetí do státní služby občanské či veřejné školské služby, a ji také nastoupiti, budiž doba vojenské služby za války započítána do postupu plně i s tak zvanými válečnými léty (to jest s připočtením půl roku za každý válečný rok, a do pense dvojnásobně, jako mobilisovaným státním úředníkům a zaměstnancům nezařaděným do hodnostních tříd.

2. Úředníkům a úřednickým čekatelům, kteří teprve během služby vojenské, nebo po ukončení její nabyli kvalifikace pro přípravnou službu státní dotčené kategorie, budiž až do dne nabytí této kvalifikace započítána vojenská služba za války jednoduše a ode dne nabyté kvalifikace s válečnými léty, jako úředníkům a čekatelům úřednickým skupiny prvé. Doba, které úředníci a úředničtí čekatelé této skupiny získali započtením semestru u kategorie A, B, válečnou maturitou u kategorie C, nebo jinou výhodou, jež jim byla poskytnuta, budiž dotčeným před započtením z celkové doby takto zjištěné, odečtena. Do pense budiž i této skupině započtena doba vojenské služby za války dvojnásobně bez jakéhokoliv omezení.

Započtení toto budiž provedeno při dosažení definitivy.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP