V odpovědi své na dotaz pp. členů
Národního shromáždění
Dra. Lukavského a soudruhů (tisk 548) ze
dne 14. dubna 1919 cís. 13771 jsem uvedl, že byly
vládě podrobně známy obtíže,
se kterými se v bývalém Rakousku setkávalo
zřizování menšinových škol
v okresích jazykově smíšených,
vzhledem ku pravidlům, podle nichž bylo při
zřizování škol těch postupovati.
Proto považovala správa školní za přední
svou povinnost pečovat o to, aby byla zjednána náprava
co nejdříve, a aby školy menšinové,
kde jich jest potřeba, byly zřizovány co
nejrychleji.
Zákon ze dne 3. dubna 1919 čís. 189 sb. z.
a n. proti dřívějším ustanovením
zjednodušil podstatně řízení
při zřizování menšinových
škol a přispěl k tomu, že v době
poměrně nedlouhé oprávněným
nárokům v otázkách školských
a kulturních v míře zajisté nikoli
nepatrné, bylo možno vyhověti.
Nebylo-li někdy možno nárokům těm
vyhověti s urychlením takovým, jak místní
činitelé sobě toho přáli, dlužnou
uvážiti, že třeba z pravidla přesvědčiti
se šetřením na místě samém,
zda podmínky, stanovené zákonem pro zřízení
školy jsou splněny a že jest pojednati též
se zemským správním výborem, zejména
za tím účelem, aby převzal náklad,
spojený se zřízením a vydržováním
nové školy.
Opatřování místností pro školu
nově zřízenou usnadněno nyní
tím, že možno místnosti, potřebné
pro školu, zabrati podle pravidla § 7. zákona
ze dne 3. dubna 1919 čís. 189 sb. z. a n., ovšem
za modalit stanovených tam.
Při známé tísni bytové však
ani na základě toho pravidla nelze vždy místnosti
školní opatřiti s urychlením žádoucím,
i jest velmi často třeba značného
úsilí a vlivu úřadů školních,
aby otevření povolené školy mohlo se
provésti. Uvádí-li dotaz, že státní
orgány s nedostatečnou energií řeší
otázku školskou, musím prosit, aby mi konkrétní
případy toho druhu byly sděleny, načež
zajisté neopomenu zjednat odpomoc.
Notorický nedostatek učitelstva, který také
bývá příčinou, že nelze
nově povolené školy okamžitě otevříti,
zaviněn byl válkou, odchodem mnohých učitelských
sil na Slovensko a nedostatkem učitelského dorostu.
Jen malá část učitelstva hlásí
se dobrovolně na školy menšinové, i nezbude,
potrvá-li tento stav, než aby zemská školní
rada z příčin služebních překládala
učitelstvo i proti jeho vůli, na školy tyto.
Pokud dotaz uvádí, že při zřizování
škol, o něž jde, způsobeny bývají
průtahy neodůvodněnými námitkami
okresních školních rad a orgánův
autonomních, dovoluji si poukázati k tomu, že
podle § 6. zákona ze dne 3. dubna 1919 čís.
189, sb. z. a n., ani obce, ani okresy, ani místní,
ani okresní školní rady nejsou zájemníky,pokud
jde o školy, zřizované podle tohoto zákona.
Pokud jde o účast obcí, místních
a okresních školních rad ve věcech týkajících
se menšinových škol, zřízených
podle dřívějších ustanovení,
nelze činitelům těm odpírati právo,
by se snažily názory své k platnosti přivésti
v mezích zákona; i jest na úřadech
školních, aby se postaraly v takových případech
o provedení platných ustanovení zákonných.
Školní úřady staraly a starají
se o to, aby i v okresích jazykově smíšených
zřizovány byly s urychlením nejen obecné
a občanské školy, nýbrž i školy
střední, odborné a pokračovací,
tam kde potřeba jejich je prokázána.
Konkretní případy zaviněných
průtahů ve směru tom mi nejsou známy
a dotaz jich také neuvádí. Ministerstvo školství
a národní osvěty věnovalo vybudování
veškerého školství vždy plnou svoji
péči a neopomene ani v budoucnosti, kdyby závada
někde se objevila, nápravu zjednati.