Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2169.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na dotaz člena Národního shromáždění K. Brožíka

a soudruhů tisk č. 1811

o poměrech a Vybudování českého školství v jazykově

smíšených okresích.

V odpovědi své na dotaz pp. členů Národního shromáždění Dra. Lukavského a soudruhů (tisk 548) ze dne 14. dubna 1919 cís. 13771 jsem uvedl, že byly vládě podrobně známy obtíže, se kterými se v bývalém Rakousku setkávalo zřizování menšinových škol v okresích jazykově smíšených, vzhledem ku pravidlům, podle nichž bylo při zřizování škol těch postupovati.

Proto považovala správa školní za přední svou povinnost pečovat o to, aby byla zjednána náprava co nejdříve, a aby školy menšinové, kde jich jest potřeba, byly zřizovány co nejrychleji.

Zákon ze dne 3. dubna 1919 čís. 189 sb. z. a n. proti dřívějším ustanovením zjednodušil podstatně řízení při zřizování menšinových škol a přispěl k tomu, že v době poměrně nedlouhé oprávněným nárokům v otázkách školských a kulturních v míře zajisté nikoli nepatrné, bylo možno vyhověti.

Nebylo-li někdy možno nárokům těm vyhověti s urychlením takovým, jak místní činitelé sobě toho přáli, dlužnou uvážiti, že třeba z pravidla přesvědčiti se šetřením na místě samém, zda podmínky, stanovené zákonem pro zřízení školy jsou splněny a že jest pojednati též se zemským správním výborem, zejména za tím účelem, aby převzal náklad, spojený se zřízením a vydržováním nové školy.

Opatřování místností pro školu nově zřízenou usnadněno nyní tím, že možno místnosti, potřebné pro školu, zabrati podle pravidla § 7. zákona ze dne 3. dubna 1919 čís. 189 sb. z. a n., ovšem za modalit stanovených tam.

Při známé tísni bytové však ani na základě toho pravidla nelze vždy místnosti školní opatřiti s urychlením žádoucím, i jest velmi často třeba značného úsilí a vlivu úřadů školních, aby otevření povolené školy mohlo se provésti. Uvádí-li dotaz, že státní orgány s nedostatečnou energií řeší otázku školskou, musím prosit, aby mi konkrétní případy toho druhu byly sděleny, načež zajisté neopomenu zjednat odpomoc.

Notorický nedostatek učitelstva, který také bývá příčinou, že nelze nově povolené školy okamžitě otevříti, zaviněn byl válkou, odchodem mnohých učitelských sil na Slovensko a nedostatkem učitelského dorostu.

Jen malá část učitelstva hlásí se dobrovolně na školy menšinové, i nezbude, potrvá-li tento stav, než aby zemská školní rada z příčin služebních překládala učitelstvo i proti jeho vůli, na školy tyto.

Pokud dotaz uvádí, že při zřizování škol, o něž jde, způsobeny bývají průtahy neodůvodněnými námitkami okresních školních rad a orgánův autonomních, dovoluji si poukázati k tomu, že podle § 6. zákona ze dne 3. dubna 1919 čís. 189, sb. z. a n., ani obce, ani okresy, ani místní, ani okresní školní rady nejsou zájemníky,pokud jde o školy, zřizované podle tohoto zákona.

Pokud jde o účast obcí, místních a okresních školních rad ve věcech týkajících se menšinových škol, zřízených podle dřívějších ustanovení, nelze činitelům těm odpírati právo, by se snažily názory své k platnosti přivésti v mezích zákona; i jest na úřadech školních, aby se postaraly v takových případech o provedení platných ustanovení zákonných.

Školní úřady staraly a starají se o to, aby i v okresích jazykově smíšených zřizovány byly s urychlením nejen obecné a občanské školy, nýbrž i školy střední, odborné a pokračovací, tam kde potřeba jejich je prokázána.

Konkretní případy zaviněných průtahů ve směru tom mi nejsou známy a dotaz jich také neuvádí. Ministerstvo školství a národní osvěty věnovalo vybudování veškerého školství vždy plnou svoji péči a neopomene ani v budoucnosti, kdyby závada někde se objevila, nápravu zjednati.

V Praze dne 7. prosince 1919.

Ministr školství a národní osvěty:
G. Habrman v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP