Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2159.

Návrh

členů Národního shromáždění Jaroše, Konečného, Bradáče a soudr.,

aby město Vysočany bylo zařazeno do pražské třídy místních

přídavků k platům státních zaměstnanců.

Město Vysočany souvisí bezprostředně s hlavním městem Prahou; dokladem toho jest, že dítky školou povinné z některých ulic VIII. části Prahy (Paříkovy, Podviní a Rubešovy) navštěvují školy vysočanské, poněvadž mají do nich mnohem blíže nežli do nejbližších škol v Praze-VIlI. Blízkost Prahy má na poměry, zejména vyživovací, vliv velmi dobře známý již z dob předválečných: mnohé věci, i původ z Vysočan mající, lze koupiti spíše na trzích pražských nežli ve Vysočanech. V létech válečných i poválečných pak doléhá drahota na místa v pražské periferii tím úporněji, činíc pobyt v nich téměř nesnesitelným. Nákupy potřeb životních státem neobhospodařovaných, potřeb oděvních a jiných ději se v Praze, a zdražují se o jízdné. Nedostatek bytů vyhání úřednictvo, učitelstvo a zřízenectvo do měst a míst okolních. Toho dokladem jest na př., že ze 34 učitelův a učitelek, působících na obecných a občanských školách vysočanských, bydlí ve Vysočanech pouze 12, kdežto 22 jich bydlí v Praze, v Karlíně, na Smíchově a na Vinohradech, tedy v obcích, jež jsou vesměs zařazeny do pražského místního přídavku. Výkon jejich úřadu jest jim ovšem stížen a mimo to musí vydati za jízdné ročně slušný peníz. Podobně je tomu u úřednictva poštovního a průmyslových závodů.

Tyto poměry jsou jistě takové, že jest plně odůvodněna nutnost, aby město Vysočany se zpětnou platností od 1. září 1919 bylo za řazeno do pražské třídy místních přídavků k platům státních zaměstnanců. O to bylo usilováno již při projednávání osnovy zákona o platech učitelských v r. 1911-1913 a tehdejší školská komise sněmovní přeložila Vysočany do lIl. třídy místních přídavků. Daleko větší porozumění pro poměry vysočanské mělo však rakouské ministerium železnic, které úřednictvo a zřízenectvo vysočanského nádraží zařadilo do pražské třídy místního přídavku. Lze tedy očekávati, že Národní shromáždění československé napraví starou, dlouholetou křivdu, páchanou na úřednictvu, učitelstvu a zřízenectvu vysočanském a zařadí Vysočany do pražské třídy místních přídavků aspoň splatností od té doby, kdy má účinnost zákon o nových platech státních zaměstnanců, aby se tak dostalo aspoň částečné náhrady těm, kdo po léta nevinně trpěli a strádali.

Návrh tento budiž přikázán výboru státně-zřízeneckému a finančnímu.

V Praze 13. ledna 1920.

Jaroš, Konečný, Bradáč,

Kouša, Pik, Kříž, Jakubka, Filipinský. Johanis, A. Němec, Dr. Velich, Zavadil, Bechyně, Svěcený, Marek, Slavíček, Hybeš, F. Svoboda, Teska, Ferd. Jirásek, Srba.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP