Zasedání Národního shromáždění československého r. 1920.

Tisk 2156.

Návrh

členů Národního shromáždění Vlad. Hatláka, Dra Jar. Budínského,

Vil. Votruby a druhů

o zřizování soukromých skol obchodních a odborných.

V československé republice začíná se poslední dobu rozmáhati snaha po zřizování jednoročních neb dvouletých obchodních škol, různých odborných škol a akademií soukromými podnikateli.

Třeba, že ve všech kruzích uvažuje se o socialisaci věd a umění, přece na druhé straně povolaní činitelé vším právem dovolávají se toho, aby odstraněna byla hlíza t. zv. soukromých škol obchodních, odborných, uměleckých atd. zařizovaných jednotlivci, které jsou zařizovány zejména po vzoru německém, kdež rozmohly se měrou netušenou na úkor vzdělání dorostu živnostenského.

O kontrole těchto škol se strany úřadů není řeči. Žákovský materiál bere se bezohledně bez neb s nějakým předběžným vzděláním na základě veliké reklamy. Slibují se mu hory doly při rychlém a laciném vzdělání. Reklama děje se pro ústavy tyto překotně a ne vždy v nejvybranější formě. Kdežto řádně vedené školy počítají na určité předběžné vzdělání žactva a musí žactvo nepřipravené odmítati, na všech soukromých školách srovnává se tato zásada se zemí, neboť správce takové školy každé předběžné vzdělání úsudku prostému obecenstvu prohlašuje za zbytečné. Učební osnova těchto škol může se také pochlubiti jistou komikou; tak vycvičí se podle ní někdo na dílovedoucího za 3 měsíce, pro technika jest třeba dvojnásobné doby, kreslič nábytku musí studovati 9 měsíců, pro umělce-architekta je třeba plného roku, obchodní škola vychovává odborné úředníky za 3, 6, 9 měsíců podle výše honoráře.

V naznačené době lze se naučiti všemu, čeho žádá si obchodní, řemeslný a umělecký dorost. Podle určitých továrních šablon docílí se skutečně určitého povrchního vzdělání, které v laických kruzích bez dostatečných odborných znalostí platí za úplně dostačující. Žáci a jich rodičové děkují takovým školám veřejně za vzdělání a stát žádán je, aby uděloval žákům ještě stipendia. Účetnictví, kalkulaci, zákonodárství společenstevnímu a družstevnímu, mathematice, kreslení ornamentálnímu, detailnímu, perspektivnímu, akvarelnímu atd. atd., všemu se učí.

V Německu nejnovější vymožeností v tomto směru jsou společnosti s obmezeným ručením, které obchodní, živnostenské a umělecko-průmyslové vzdělání umožňují písemně. Za pomoci reklamních prostředků a tím, že svým chovancům slibují příjemné zaměstnání při značném výdělku při výchovné době asi 3/4 roku, vychovávají tyto společnosti značné množství nezkušených a potom nešťastných mladíků.

Že takový způsob výchovy přináší žákům úhonu na charakteru, na životních názorech a ve všech jiných směrech, jest samozřejmé. Tito při zcela povrchním vzdělání nemohou přece nabýti názoru o skutečné a svědomité práci, a proto také se jim uzavírají veškerá lepší a lépe placená místa, neboť je dobře a všestranně vycvičených sil takový výběr, že ani zcela nemohou býti zaměstnány. Nesvědomité lákání nezkušených mladíků k takové výchově úředníků, dílovedoucích, kresličů a uměleckých průmyslníků je proto jednak neoprávněné, za druhé musí se však proti němu co nejrozhodněji zakročiti, jelikož přináší nejen svedeným, ale také příslušnému oboru škodu, vychovávajíc fušeráky nejhoršího smyslu na jedné a živnostenský proletariát a nešťastné lidi na druhé straně. Je tudíž věcí obcí, země, státu, i správ řádných obchodních, živnostenských a umělecko-průmyslových škol, aby se této hlíze školské čelilo a přivedena byla se světa. Od širokého kruhu obyvatelstva nelze očekávati, aby zde spolupůsobilo, neboť právě toto neporozumí nikdy, jak je to možno, aby jedna škola potřebovala k výchově dorostu několik let, jiná pak že za několik měsíců tutéž jistotu výchovy slibuje. Největší nebezpečí rozvoje živnostenského spočívá právě v těchto pokoutních školách.

Proto podepsaní navrhují, aby zřizování takového školství učiněna byla přítrž, tím, že úřady československé republiky budou příslušným nařízením poukázány, aby koncesí ke zřizování podobných škol neudělovaly, neboť dosavadní snaha po vzdělání dorostu obchodního a živnostenského přesvědčila nás o tom, že je dosti veřejnoprávních korporací a obcí, kteréž cestou svépomoci, zvláště k tomu ustanovenými kuratorii školství obchodní, odborné, dívčí a chlapecké podle prokázané potřeby zřizují. A aby toto svépomocné školství, které je jednak oprávněno, podrobuje se všem ustanovením platným pro vyučování na těchto školách a šetří všech disciplin školských, bylo z veřejných prostředků podporováno a nebylo mu odpíráno oprávnění.

Z ohledů formálních navrhuje se přikázání tohoto návrhu výboru kulturnímu a živnostenskému.

V Praze. 7. ledna 1920.

Vladimír Hatlák Dr. Jar. Budínský, Vil. Votruba

Sís, Dr. Franta, Petrovický, Dr. Lukavský, Jan Veselý, A. Sládek, Jar. Špaček, Nohel, Dr. Adolf Stránský. K. St. Sokol, Dr. Metelka, V. Čipera, B. Král, Dr. Kramář, Dr. Mareš, Dr. Jaroslav Stránský, D. Hajn, Viková-Kunětická, Dr. Vratislav Čern, Boh. Fischer, Rebš.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP