§ 115. odst. 6. z nějž následovně:
»Ostatní peníze pro potřeby společenstev
nutné, kromě příspěvků
do nemocenské pokladny (§ 121.) rozvrhují se
pokud nejsou hrazeny úrokem ze jmění, na
členy společenstva (§ 106.) podle míry
předepsané daně výdělkové.
Výši přirážek společenstevních
schvalují politické úřady a tyto vybírají
je jako přirážky k daním výdělkovým
příslušnými berními úřady,
současně s přirážkami komorními.«
Společenstevní organisace trpěla vždycky
tím, že nebyla finančně řádně
vybudována. Tato vada zavinila také, že společenstva
nemohla nikdy řádně svých úkolů,
které jim svěřeny byly zákonodárcem,
řádně plniti. Má-li instituce společenstevní
v republice československé nabýti náležitého
významu pro hospodářský, osvětový,
sociální a technický vývoj živnostnictva,
není naprosto možno, aby ponechána byla finanční
stránka společenstev libovůli členské
a ochotě tohoto členstva, chce-li příspěvky
společenstevní platiti, čili nic.
Pováží-li se jaké úkoly čekají
společenstevní organisaci v době nynější
ve směru vzdělání dorostu živnostenského,
kterýž za doby válečné nejvíce
trpěl a vrací se do živnosti naprosto nevyučen,
dále pokud se týče výchovy mladistvého
pomocnictva,které stejně nedoučeno vrací
se do závodů živnostenských, tu dojista
musí býti v intencích zákonodárce,
aby instituce, které jsou povolány k tomu, aby dorost
tento ve svém středu sdružovaly a o jeho výchovu
se staraly, byly vybaveny tak, aby těmto úkolům
náležitě hověti mohly. Mimo tyto uvedené
starosti náleží do oboru společenstevní
činnosti také starost o hospodářské
zvelebování. Po této stránce připadnou
v době budoucí společenstevní organisaci
stejně těžké úkoly, jelikož
živnostnictvo své existence nově zakládající
bude přímo na organisaci svojí odkázáno.
Také technické a sociální záležitosti
živnostenské mají plné oprávnění,
aby jednotliví členové společenstev
mohli s důvěrou obraceti se na organisaci jim nejbližší,
kterouž jest dojista společenstvo. Ke všem těmto
úkolům zapotřebí jest však hmotných
prostředků, které nelze ponechati jenom dobrovolnému
usnášení hromad společenstevních,
a dobrovolnému jich placení se strany členů,
poněvadž jak v prvém, tak i v druhém
případě společenstvo nikdy na svůj
účet nepřijde. Jest důležito
proto, aby prostředky společenstvům byly
zákonně zaručeny.
Formálně přikazuje se návrh výboru
živnostenskému.