Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Ministerstvo spravedlnosti předložilo návrh zákona hlavně z toho důvodu, aby nařízení ze dne 24. dubna 1919, č. 223, které pozbylo platnosti koncem roku 1919, bylo nahrazeno zákonným ustanovením. Na rozdíl od vládního nařízení navrhuje se v návrhu zákona o ochraně zaměstnancův užívajících bezplatných bytů, by také zaměstnanci zemědělští byli pojati do ochrany zákona před libovolným vypovídáním z bytů. Kdežto v původním nařízení v § 6. ustanoveno, že tento zákon se nevztahuje na zaměstnance v zemědělských podnicích, je v návrhu zákona toto ustanovení vypuštěno.

Výbor sociálně-politický jednal o tomto návrhu dne 9. a 13. ledna a při tom nezabýval se ani tak obšírně obsahem celého zákona, jako spíše námitkami zástupce ministerstva zemědělství a zástupců republikánské strany, kteří žádali, by ustanovení o zemědělských zaměstnancích bylo vypuštěno, ježto by nebylo správno zasahovati do poměrů v zemědělské produkci vázáním zaměstnavatelů na výpověď u okresních soudů.

Naproti tomu namítáno velmi vážně, že poměry vyžadují takové ochrany zákona, by proti zvůli jistých zaměstnavatelův i v zemědělství mohlo jí býti použito. Čím víc ochrany bude míti dělnictvo zemědělské, tím spíše přilne k zemědělské práci.

Jinak ochrana zaměstnanců, kteří při svém zaměstnání užívají bytů továrních a jiných, je nutna v době, kdy je nedostatek práce, a poměry jsou neurovnány. Tu zákon musí zasahovat a slabším vrstvám musí býti poskytnuta možnost své námitky přednést u nestranné instance, a tou jistě jsou naše soudní úřady.

Sociálně-politický výbor učinil v předloze pouze nepatrné změny jako: V § 3. v 2. odst. v prvé větě místo slova vykonává ponecháno slovo »vykoná«. § 4. prodloužen o tento dodatek: »..., avšak nesmí se tak státi z důvodů mzdového a pracovního hnutí«. Do § 6. za slovo přeložení vsunuta »,« a slovo »propuštěni«.

§ 7. pozměněn tím, že místo 1. ledna 1920 dáno »14 dní po vyhlášení« a citováno též nařízení »ze dne 23. prosince 1919, č. 674 sb. zák. a nař.«. V první větě posledního odstavce vsunuta za slovo »kdy«, slova »tento zákon«. Ostatní §§ jakož i nadpis zákona schváleny beze změny.

Proto navrhuje výbor sociálně-politický:

Národní shromáždění, račiž návrhu tomuto dáti ústavní schválení.

Po dobu bytové nouze může zaměstnavatel vypověděti pracovní smlouvu zaměstnanci, který podle smlouvy používá místo mzdy neb její částí bezplatného bytu a pro něhož neplatí zákon o ochraně nájemců (domovníkům, vrátným a pod.) jen z důležitých důvodů se svolením okresního soudu, v jehož obvodu jest byt.

Příčiny takové jsou:

1. chová-li se přes napomenutí zaměstnanec neslušně, urážlivě nebo hrubě k zaměstnavateli neb osobám v domě bydlícím nebo nezabrání-li, aby se tak nechovali členové jeho rodiny;

2. vede-li pohoršlivý nebo nemravný život, anebo zanedbává-li, byv napomenut, po delší dobu konati převzaté práce nebo jinak plniti své povinnosti;

3. nemůže-li konati svěřených prací.

Výpověď lze dáti jen na dobu stanovenou nebo v místě obvyklou pro výpovědi nájemních smluv.

Zaměstnavatel musí učiniti písemně neb protokolárně svůj návrh u okresního soudu, v § 1. naznačeného, uvésti v něm vedle označení bytu dobu, po kterou výpověď dává a důvod a nabídnouti jeho osvědčení.

Soud, vyslechna při nařízeném roku odpůrce, vykoná v nesporném řízení potřebná šetření, rozhodne usnesením, zda připouští výpověď a uzná-li na ni, vyřkne, po kterou dobu jest účinnou. Uplynula-li výpovědní lhůta smluvená nebo v místě obvyklá v době, kdy usnesení prohlašuje, určí její účinnost tak, jako by výpověď byla dána v následující výpovědní lhůtě.

Usnesení jest účinným prohlášením, při roku, nebo bylo-li vydáno po konaném šetření bez nového roku, doručením; doručí se jen na žádost strany nebo nebyla-li přítomna. Do usnesení lze si stěžovati do 8 dnův od prohlášení, neb od doručení nepřítomné straně, ke sborovému soudu 1. stolice; další opravný prostředek se nedovoluje. Vypovězenému náleží při výslechu všechny své námitky uplatniti, jinak jsou vyloučeny.

Usnesení, nabyvší právní moci, nahrazuje platnou výpověď.

Řízení provede soudce, kterému náleží jinak rozhodovati ve sporech toho druhu. O útratách rozhodne podle zásad sporného řízení.

Jsou-li tu jiné důvody, které z viny zaměstnancovy opravňují zrušiti před časem námezdní poměr, jest volno zaměstnavateli domáhati se okamžitého jeho zrušení a vyklizení bytu i mimo období, v § 2. stanovené, avšak nesmí se tak státi z důvodů mzdového a pracovního hnutí.

Protokoly a podání podléhají poplatkům určeným pro sporné řízení; z usnesení zaplatiti jest poplatek rovnající se polovičnímu rozsudečnému, které by podle hodnoty předmětu bylo zaplatiti.

Tato ustanovení se nevztahují na veřejné zřízence, kteří mají bezplatný služební byt a byli služebně přeloženi, propuštěni nebo do výslužby dáni.

Zákon nabývá účinnosti 14 dní po vyhlášení a nastupuje místo nařízení ze dne 24. dubna 1919, č. 223 sb. zák. a nař. a ze dne 23. prosince 1919, sb. zák. a nař.

Vláda se zmocňuje, aby nařízením vyhlásila, kdy tento zákon pozbude platnosti. Po dobu jeho působnosti obmezena jest vypověditelnost poměru podle zákona o domovnickém poměru.

Zákon tento provésti náleží ministrům spravedlnosti a sociální péče.