Zasedání Národního shromáždění československého roku 1920.

Tisk 2141.

Odpověď

ministra průmyslu, obchodu a živností

na dotazy člena Národního shromáždění Bohumila Jakubky se soudr.

tisk č. 1882

a člena Národního shromáždění Tučného a druhů tisk č. 1900

o počínání firmy Waldes a spol. ve Vršovicích, vztažmo

o vyvážení obráběcích strojů z továrny téže firmy

za hranice.

V dotaze prvním se tvrdí, že majitelé továrny hodlají výrobu knoflíků přenésti, jednak do Ameriky, jednak do Francie a že již bylo několik vagonů strojů a polotovarů odvezeno.

Druhý dotaz uvádí, že v září a říjnu t. r. bylo z továrny vyvezeno do new-yorkské filiální továrny téže firmy 5 vagonů strojů k výrobě stiskacích knoflíků ve váze asi 700 kg. a mimo to vagon karet na stiskací knoflíky, že k dalšímu vývozu jsou ještě nachystány dva vagony karet pro New-York a že pracuje se o 2 vagonech nových strojů na stiskací knoflíky pro pařížskou filiálku firmy.

K tomuto vývozu měla firma podle udání úřední povolení vývozního a dovozního syndikátu.

Oba dotazy souhlasně poukazují na to, že tímto vývozem zvětší se nezaměstnanost dělnictva u nás a sníží se schopnost, vyvážeti hotové výrobky od nás, což má citelný vliv i na stav naší měny, a žádají, aby nesměl se již vyvézti ani jediný stroj ani polotovary, kterých potřebujeme k zachování domácí výroby, aspoň v obstojném stavu.

Přednes obou těchto stížností vyšetřen byl jak úřední prohlídkou továrny, tak i výslechem majitelů firmy a důvěrníků dělnických i úřednických.

Úřední prohlídce v továrně byl přítomen i pan dotazovatel Bohumil Jakubka. Firma podala ve věci samé ministerstvu toto memorandum:

"Výroba stiskacích knoflíkův u firmy Waldesovy byla před válkou průmyslem ryze exportním. Jen nepatrná část výroby se zkonsumovala v tuzemsku, největší procento činil vývoz. Následující tabulka podává statistiku z roku 1914, jakým způsobem jednotlivé země na celkovém vývozu participovaly:

Země bývalého Rakousko-Uherska 18%,
Západní země evropské 38%,
Balkán, Rusko a východní země 20%,
Amerika14%,
Ostatní země10%.

Statistika ukazuje jasně, že vývoz směřoval hlavně na západ do zemí s vyšší kulturou a většími požadavkami modními.

Již před válkou objevila se celá řada konkurenčních podniků více nebo méně významných, s nimiž sváděny byly boje o primát v tomto odvětví výroby. Již tehdy bylo postřehnuto, že v některých případech lze s úspěchem konkurovati jen založením filiálky v zemi konkurence, aby docíleny byly stejné neb podobné podmínky hospodářské. To vedlo k založení filiálky v Drážďanech roku 1904, ve Varšavě roku 1909, v Paříži roku 1913, a konečně těsně na počátku války v New-Yorku, kteráž poslední filiálka byla po vstupu Ameriky do války zabavena a od našich tamějších zástupců nepoctivým způsobem zabrána.

Za války výroba byla přirozeně silně omezena. Export přestal a mosaz, kterého se před válkou spotřebovalo 13 až 15 vagonů měsíčně, byl rekvirován. Nezbývalo firmě tedy nic jiného, než aby kromě výroby muniční, o níž bylo známo, že je jen přechodnou výpomocí z nouze, hledala nové výrobky ze surovin nerekvirovaných, které lze u nás opatřiti. Vrhla se tedy na výrobu zboží drátěného (špendlíků, háčků, vlásniček, zavíracích jehel, přasek atd.) a pak na výrobu cigaretových dutinek a papírků. Situace poválečná ukázala, jak správné bylo toto odhodlání. Dnes výroba stiskacích knoflíků je minimální, činíť pouze 8-10 % výroby předválečné, kdežto obě nová oddělení utěšeně se rozvinují. O tom, jakým způsobem se dál vývoj továrny, poučí nejlépe následující statistická data o počtu dělníků zaměstnaných v jednotlivých odděleních před válkou a dnešního dne (inklusive žen a učňů).

Počet dělníků
dne 28. července 1914
dne 28. listopadu 1919
Stiskací knoflíky-výroba
289
97
Stiskací knoflíky-úpravny
194
65
Kalhotový a rukavicový knoflík
44
24
Výroba drátěného zboží
3
92
Výroba cigaretových dutinek a papírků
-
170
Tiskárna a kartonáže
27
70
Strojnické oddělení
169
287
Oddělení pomocná a režijní
118
165
884
970

Příčiny, proč výroba stiskacích knoflíků tak silně poklesla, jsou hlavně dvě: v prvé radě situace obchodní a pak katastrofální nedostatek materiálu.

Ani před válkou nemohla býti potřeba našich mosazných pasů a bronzového drátu zdaleka u nás kryta, a největší procento muselo býti odebráno z ciziny hlavně z toho důvodu, že závody naše neměly zařízení dovolujícího výrobu dostatečného množství slabých pasů a jemného drátu. Dnes přistupuje k tomu nedostatek mědi a cínu a nemožnost tyto suroviny v dohledné době v dostatečném množství opatřiti a u mnohých závodů kromě toho i nedostatek uhlí, takže všechny tuzemské hutě dohromady nejsou s to, dodati nám dostatečné množství materiálu ani pro dnešní výrobu Ocitáme se proto již dnes v té nepříjemné situaci, že budeme v nejbližších dnech nuceni výrobu podstatně omeziti.

Stejně neutěšena jest také situace na světovém trhu. Na počátku války jevil se v zemích dohodových a neutrálních velký nedostatek zboží, čímž ocitly se tam stávající podniky ve velmi výhodné situaci, rychle se rozvíjely a celá řada podniků nových se utvořila, takže nyní je většina těchto zemí, pokud se týče stiskacích knoflíků, nejen soběstačna, nýbrž ještě exportuje. Vlády samy chrání své nové odvětví průmyslové cly, která dosáhla na př. ve Spojených státech amerických výše téměř trojnásobné oproti době mírové. Některé země, jako Francie, uzavřely se dokonce úplným zákazem dovozu tohoto zboží.

První návštěva za hranicemi ukázala jasně, že export jako před válkou není v budoucnosti naprosto možný a že jediný způsob uvésti naše zboží na bývalé trhy leží v tom, že zřídí se v dotyčných zemích filiální továrny. Tím dána směrnice dalšího podnikání. Ze závodu zdejšího mohou býti zásobovány nejvýše státy bývalého Rakousko- Uherska, Balkán, Rusko a země východní. Podle zpředu uvedené statistiky doufáme, že pražský závod bude vyráběti v budoucnosti nejvýše 35-40 proc. výroby předválečné, bude-li ovšem míti dostatek suroviny, a samozřejmě, až Rusko a balkánské země budou konsolidovány, což bude trvati více roků. Oddělení pro výrobu stiskacích knoflíků třeba tedy redukovati tak, aby bylo s to oněch 35-40 proc. předválečné výroby zhotoviti. Stroje přebývající jsou zde nepotřebné a zbytečným balastem. Po delším ležení byly by pouhým starým železem. Nemůže tedy nikoho překvapiti rozhodnutí, stroje tyto použíti ve filiálkách rozšiřovaných, případně nově zakládaných. Ovšem stroje tyto mají tam býti jen okamžitou výpomocí, neboť z obchodních důvodů jest nutno, aby filiálky tyto byly uvedeny v chod co nejrychleji, neboť každý den zpoždění poskytuje konkurenci výhody obchodní.

Současně přikročeno bylo k značnému rozšíření stávajících dílen strojnických, které mají naše vývozní stroje pro všechny naše filiální továrny po seriích hotoviti. Oddělení toto jest již dnes našim nejsilnějším oddělením, jak ze statistiky počtu dělnictva vyplývá, a bude se ještě rozšiřovati. Předpokladem je ovšem, že budeme míti možnost stroje tyto do filiálek vyvážeti. Kdyby nám to vládou povoleno nebylo, byli bychom nuceni celou strojírnu přenést do státu jiného, kde podobných obtíží nestává.

Nově zřízená oddělení: (drátěné zboží a cigaretové dutinky) jakož i stále vzrůstající tiskárna a kartonáž trpí již velkým nedostatkem místa, který nám nedovoluje oddělení ta zvětšiti, tak, jak by bylo potřebí. Odhodlali jsme se proto vzdor nepříznivým poměrům postaviti novou tovární budovu o ploše 1300 m2 a v ceně 21/2 milionu K. Současně objednána byla rada speciálních strojů částečně i v cizině, částečně ve vlastní továrně, takže do roka lze očekávati další mohutný vzrůst těchto oddělení a založení oddělení nových pro výrobky, které na trh hodláme uvésti.

Připomínáme, že závod náš jest téměř jediným v naší republice, který má pobočné závody v zemích cizích. Naproti tomu jest známa celá řada velkých závodů zahraničních, které zakládají filiálky po celém světě a také v naší republice a vzdor tomu jejich mateřský závod stále mohutní. Ostatně v dnešních obtížných dobách vděčíme pouze našim filiálkám, že pomocí nich mohli jsme si opatřiti různé výrobní suroviny, bez nichž byli bychom nuceni již dávno výrobu zastaviti.

Zmenšením výroby stiskacích knoflíků tedy nejen nenastalo snížení počtu dělnictva, nýbrž naopak jeho počet je nyní větší, a stále se zvětšuje. Zvětšování a podnikavost je ovšem kromě situace hospodářské závislá hlavně od postupu vlády. V podniku, jako je náš, bude se pravděpodobně vícekráte opakovati, že, selže li možnost vyráběti předmět jeden, přejde se na výrobu předmětu jiného. V takové době, která jest pochopitelně pro závod kritickou, zasluhujeme zajisté plnou podporu vlády. Podnik náš ukázal již v letech dřívějších a také dnes plné pochopení pro potřeby svého zaměstnanectva, naprostou reelnost a loyalitu ve všem podnikání a pracoval vždy pro rozkvět národního hospodářství našeho státu. Z těchto důvodů zasluhuje zajisté, by podnikání tomu věnována byla ze strany vlády plná důvěra a podpora, které se těšil dříve a která nebyla nikdy zneužita.

"Při komisionelní prohlídce továrny bylo toto memorandum firmy přezkoumáno na místě samém a shledáno úplně pravdivým, takže lze s jistotou prohlásiti, že není se obávati následků, které vylíčeny byly v dotazech pánů interpelantů; při této komisi prohlásili též zástupcové důvěrnického sboru dělnictva v továrně Waldesově, že, kdyby správa továrny byla dříve svoje úmysly a plány v memorandu obsažené vysvětlila, že nebylo by vůbec došlo k veřejnému rozšíření věci.

V Praze, dne 7. ledna 1920.

Ministr obchodu:
Dr. Heidler v. r.




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP