Ve vložce čís. 265 zemských desk zapsáno
jest panství Ouřiněves jako vlastnictví
Jana knížete z Lichtenšteinu v základě
odevzdací listiny úřadu nejvyššího
dvorského maršálka ze dne 10. října
1893 čís. 931. Podle prohlášení,
daného ve Vídni dne 21. prosince 1900, byly sub
praes. 7. února 1901 čís. 11083 z knihovní
vložky čís. 265. zemských desk odepsány
lesy tak zvané Jirenské, v ohromné výměře
a v ceně mnoha millionů korun, ležící
v katastrální obci Kolodějské a podle
usnesení okresního soudu v Říčanech
ze dne 16. ledna 1901 č. j 76/1 jako vlastnictví
téhož knížete z Lichtenšteinu byly
zapsány do knihovní vložky čís.
213 katastrální obce Kolodějské v
pozemkových knihách okresního. soudů
v Říčanech.
Přes to, že tyto lesní plochy zapsány
byly do pozemkové knihy okresu Říčanského
jako neplodná půda, (unproduktiver Boden),
nepřestaly býti ve skutečnosti nikdy součástkou
deskového statku Ouřiněvského, pod
jehožto hospodářskou a lesní správou
také až do dnešního dne stále a
nepřetržitě se nalézají.
Zákonem z 9. listopadu 1918 čís. 32 sb. zák.
a nař. jest zakázáno scizení, zastavení
a reální zatížení statků,
v deskách zemských zapsaných.
V důsledku toho volné disposici zůstaveny
byly plochy a objekty, kteréž, ačkoli nesporně
byly a jsou i nadále součástkou statků
deskových, z těchto zemských desk dříve
byly vyloučeny a do pozemkových knih okresního
soudu přeneseny.
Za tohoto stavu věci prodává správa
panství Ouřiněvského z tohoto celkového
komplexu lesních ploch jednotlivé části
přes zákaz v zákoně obsažený
a to osobám, které s nabytou plochou jako s lesní
půdou ve smyslu lesního zákona nenakládají.
Tak v poslední době se provádí kácení
lesa na parcele čís. kat. 605/2. Uvedené
lesy jsou nejbližší lesní plochou od hlavního
města Prahy, tvoříce rozsáhlý,
souladný a celkově souvislý lesní
komplex, který jest zejména spůsobilým
vyhověti zdravotním potřebám obyvatelstva.
Kromě toho pro svoji blízkost asi 17 km. od hlavního
města Prahy jsou vhodnými plochami pro účele
stavební, ať s taveb veřejných nebo
staveb soukromých.
Veřejný zájem vyžaduje tudíž,
aby ony plochy pro účele blízké budoucnosti
byly neztenčeně zachovány, aby zejména
se nedostaly do rukou a do vlastnictví osob, které
především jenom z důvodů zištných
a výdělečných na úkor zájmů
veřejných by jich zneužívaly, jako se
tomu nyní v hojné míře bohužel
již stalo. Plochy ty nejsou ovšem zapsány v deskách
zemských.
Jest nyní ovšem velice spornou otázka, zda-li
odepsání toto bylo odůvodněno v zákoně
a stalo-li se spůsobem řádným a platným
a zdali naopak stav věci nenutká k tomu, aby nařízeno
bylo zavedení předešlého stavu v tom
smyslu, že tyto lesní plochy znova převésti
se mají do desk zemských, odkud byly spůsobem
záludným a protizákonným jako neplodná
plocha (unproduktiver Boden) odepsány, ačkoliv přece
na první pohled zřejmo jest a zřejmo býti
musí, že se jedná o plochy, lesem nejrůznějšího
druhu porostlé a to plochy velice rozsáhlé,
celkově souvislé a cenu několika milionů
korun representující!
Jsou-li tu podmínky pro zavedení předešlého
stavu, což s veškerým právem nutno
předpokládati, pak logickým důsledkem
toho býti musí, že uvedené lesní
plochy zapsány budou zpět do desk zemských
k deskovému statku Ouřiněvskému,
tím pak v zájmu veřejném a v zájmu
republiky docíleno bude toho, že jako celé
kmenové panství Ouřiněvské,
tak také tyto neprávem oddělené lesní
plochy ve smyslu zákona z 9. listopadu 1918 čís.
32. sbírky zák. a nař. budou obstaveny
a k patrnému prospěchu veřejnosti a republiky,
jakož i k veřejnému dobru ziskulačné
a výdělečné disposici kupujících
jednotlivců, kteří jenom za účelem
spekulačním ploch těchto získali,
aby jimi a porostem lesním spekulovali a ceny dříví
do výše vyháněli, odňaty budou!
Z uvedených důvodů jest nutno, aby za
účelem zavedení tohoto předešlého
stavu, nařízena a předsevzata byla revise
řízení, v základě kterého
uvedené lesní plochy svého času od
deskového statku Ouřiněvského byly
odděleny a do zvláštní vložky čís.
213 pozemkové knihy kat. obce Kolodějské
zapsány byly.
2. Avšak i kdyby odepsání uvedených
lesních ploch z desk zemských se bylo stalo způsobem
legálním, nepřestaly býti tyto lesní
plochy takovými, jaké má na zřeteli
zákon ze dne 16. dubna 1919 čís. 215 sbírky
zák. a nař. o "zabrání velkého
majetku pozemkového", poněvadž výměra
těchto lesních ploch činí daleko více
než 150 ha, ano daleko více než 250 ha, takže
zákon ze dne 17. prosince 1918 čís. 82 sbírky
zák. a nař. o prozatímné ochraně
lesů i na ně se vztahuje, poněvadž plochy
tyto jsou lesem a to souvislým komplexem lesním,
jež podle pravidel pro lesní hospodářství
platných mají býti spravovány a pěstovány.
Podle ustanovení § 7. zákona z 16.dubna 1919
čís. 215 sb. z. a n. nemají plochy tyto
jako plochy státem zabrané býti ani scizeny
ani děleny. Přes to však již po vydání
zákona z 16. dubna 1919 čís. 215 sb. z. a
n: a to podle smlouvy z 2. června 1919 a z 21. května
1919 prodala knížecí Lichtenšteinská
správa Ouřiněvského panství
od tohoto lesního komplexu les čís. kat.
605/34 Adolfu Stejskalovi v Klanovicích a byl také
tento jemu odprodaný les čís. kat. 605/34
v Kolodějích z knihovní vložky č.213
pozemkové knihy kat. obce Kolodějské okresu
Říčanského odepsán a jako vlastnictví
téhož Adolfa Stejskala do knihovní vložky
čís. 348 pozemkové knihy kat. obce Kolodějské
zapsán.
Kromě toho odprodala správa deskového statku
Ouřiněvského Adolfu Stejskalovi ještě
další komplex lesní plochy v celku asi 40.000
čtv. m. za 120.000 K.
Adolf Stejskal dal veškeré tyto lesní plochy
obehnati trojnásobným ostnatým drátem
a dříví tam porážeti.
Mimoto odprodala správa panství Ouřiněvského
od téhož souvislého lesního komplexu
svých lesů rozsáhlou část a
to pole a les čís. kat. 605/3 a 605/35 v Kolodějích
Jaroslavu Stockarovi, pro něhož jako jeho vlastnictví
do knihovní vložky čís. 349 pozemkové
knihy Kolodějské zapsány byly.
V obojím případě jedná se o
lesní plochy na západní straně od
silnice, vedoucí od nádraží Jirenského
ku Klanovicům a to po celé délce od Klanovic
až k tomuto nádraží a kdyby mělo
dojíti k vykácení i těchto lesů,
případně i všech ostatních lesů
v Klanovicích a Kolodějích, jež správa
panství jednak již počala rozprodávati,
jednak i nadále rozprodávati zamýšlí,
spůsobena by tím byla nenahraditelná škoda,
které v zájmu veřejném a v zájmu
republiky nutno čeliti.
Podepsaní se proto táží: Je pan ministr
zemědělství ochoten učiniti opatření:
a) aby zcizení lesních parcel čís.
kat. 605/34, zapsaných do knih. vložky čís.
348 poz. knihy kat. obce Kolodějské a cís.
kat. 605/3 a 605/35, zapsaných do knih. vložky cís.
349 téže pozemkové knihy bylo prohlášeno
vůči státu za bezúčinné
(§ 7. zákona z 16. dubna 1919 čís. 215
sbírky zák. a nař.).
b) aby dle § 16. téhož zákona zabrání
majetku, zapsaného v knihovních vložkách
čís. 213, 348 a 349 pozemkové knihy kat.
obce Kolodějské knihovní poznámkou
bylo uvedeno v patrnost,
c) aby vklady práva vlastnického k parcelám
čís. kat. 605/34, vložka čís.
348 Adolfu Stejskalovi a čís. kat. 605/3 a 605/35,
vložka čís. 349, Jaroslavu Stockarovi byly
prohlášeny za neplatné a aby okresnímu
soudu v Říčanech jako soudu knihovnímu
bylo nařízeno restituci in integrum v pozemkových
knihách vykonati a posléze
d) aby, ježto jest naléhavé nebezpečí
dalších odprodejů a kácení lesů,
dle § 6. zákona ze dne 17. prosince 1918 čís.
82 sbírky zák. a nař. byla nařízena
a provedena sekvestrace lesů v knihovních vložkách
čís. 213, 348 a 349 poz. knihy kat. obce Kolodějské
zapsaných.