Návrh má za účel, aby pro veškeré
otázky péče o dorost živnostenský,
která spadá do kompetence tří ministerstev,
a to: ministerstva národní osvěty, sociální
péče a ministerstva obchodu, byly těmito
ministerstvy vybudovány zvláštní orgány
pro péči o dorost živnostenský v každé
zemí republiky československé.
Důvody pro nutnost tohoto zařízení
sneseny jsou v návrhu. Péče tato zaujímá
tyto složky pracovní:
1. Zavádění řemeslných zručností
do škol.
2. Vybudování náležitého sprostředkování
míst učňům.
3. Poradny pro volbu povolání.
4. Vybudování náležitého mistrovského
učení.
5. Vybudování živnostenského školství
pokračovacího: všeobecné, odborné,
dívčí, kupecké.
6. Vybudování denního živnostenského
školství odborného chlapeckého i dívčího.
7. Využití všech pomocných zařízení
výchovných pro výchovu dorostu živnostenského
jako: Zařizování učednických
besídek a útulen, tělesná výchova,
pořádání místních, okresních
a ústředních výstavek učednických
prací za účasti živnostenských
škol pokračovacích a živnostenských
organisací se všemi důsledky, majícími
vliv na výchovu dorostu živnostenského:
a) zavedením pojišťování učňovských
výbav,
b) udělování premií učňům,
c) udílení cestovních stipendií a
diplomů,
d) rozdílení diplomův a uznání
za mistrovské učení,
e) zavedení podporovaného učení mistrovského,
f) pořádání krátkodobých
odborných kursů pro učně všech
druhů živností, které za přímé
ingerence a dozoru ústavu pro zvelebování
živností konati dlužno samostatně těmito
ústavy za pomocí společenstev nebo přičlenění
k živnostenským školám pokračovacím,
zejména pak ke školám odborným,
g) zkoušky tovaryšské jako průkaz vyvrcholení
doby učebné organisovati tak, aby zavedeny byly
ve všech společenstvech,
h) poskytovati stipendia vyučencům pro další
jejich vzdělání, zejména k návštěvě
vyšších učelišť neb vzorných
dílen živnostenských doma i v cizině,
i) umožniti tovaryšům za stejných okolností
návštěvu mistrovských kursů a
jiné.
Program péče o dorost živnostenský jest
v podstatě dalekosáhlý a pro výchovu
dorostu živnostenského přímo ideální.
Jaký je dorost, takový je i příští
stav, proto jest přední povinností všech,
kdož mají zájem na mravní a hospodářské
zdatnosti příštích našich výrobních
vrstev a zejména živnostnictva, aby starali se o správnou
výchovu dorostu a usilovali o její prohloubení
a zdokonalení.
Vzhledem k úkolům právě uvedeným
nelze však otázku učednickou při jejím
mnohostranném rozvětvení a zasahování
všech organisačních složek společenstevních
luštiti ochotnicky a nutno také podříditi
kompetence jednotlivých ministerstev zájmu věci
a přenést je na činitele, kteří
by se zabývati mohli věcmi učednickými
plně a všestranně.
Navrhovatelům nešlo by o zřízení
nových samostatných institucí, které
by se otázkou učednickou specielně zabývati
měly, kdyby vedle živnostenské rady moravské,
kteráž pojala veškery akce učednické
do oboru své působnosti a od r. 1907 je provádí
co nejdůsledněji, byly podobné instituce
zřízeny i v ostatních zemích a byly
záležitostmi učednickými pověřeny
a po této stránce náležitě vybaveny.
Vzhledem k tomu, že tomu tak není, že ostatně
ani činnost Zemské rady živnostenské
pro nedostatek prostředku není ideální
a tím méně může býti ideální
činnost Československého dorostenského
odboru v Čechách jako instituce dobrovolné,
jakouž máme také již po deset let v Zemské
ústředně pro péči o dorost
živnostenský na Moravě, je nejvýš
nutná potřeba, aby zřízeny nebo vybaveny
byly dosavadní vyvolené k tomu účelu
instituce, by v ušlechtilé konkurenci pečovaly
o mládež živící se výdělkem.
Navrhovatelům nejde a nešlo o akci proti žádné
kompetenci, nýbrž jedině o programatické
vytčení toho, co jest zahrnuto pod všeobecným
pojmem péče o dorost učednický (učednická
otázka). Z toho důvodu mají za to, že
utvoření zemských komisí pro mládež
živící se výdělkem znamená,
půjde-li v dohodě s ministerstvy národní
osvěty, sociální péče a obchodu
utvoření zvláštních výborů,
které by mohly býti pro počátek přičleněny
v Čechách snad ke státnímu ústavu
na zvelebování živností, na Moravě
a ve Slezsku snad k zemské radě živnostenské,
v ostatních zemích republiky československé
k příslušným nově se tvořícím
orgánům zvelebovací akce živnostenské.
Do těchto výborů jmenováni by býti
mohli zástupcové ministerstev různých
úřadů a korporací živnostensko
- průmyslových, po případě
úředníci, kteří mají
na tomto oboru práce zvláštní zájem.
Práce výborů a péče o mládež
živící se výdělkem dála
by se na příště v těchto orgánech
po úradě a za spolupůsobení všech
povolaných činitelů.
Vzhledem k tomu pak, že ministerstvo obchodu svým
výnosem ze dne 11. srpna 1919, čís. 25607,
sdělilo, že uvítalo by soustředění
péče o dorost živnostenský a že
chce podporovati snahy po zřízení zemských
komisí pro péči o mládež živnostensko-průmyslovou,
pokud by péči tuto se žádoucím
výsledkem nebyly s to obstarávati dosavadní
organisace, že ministerstvo školství a národní
osvěty výnosem ze dne 3. srpna 1919, čís.
34050, vítá zřízení komisí
a je ochotno k soustředění akce učednické
pracovati, pokud v kompetenci ministerstvu přikázané
je možno, protože mimoškolská péče
o dorost živnostenský svěřena jest ministerstvu
sociální péče, s nímž
možno by bylo organicky péči o dorost vybudovati,
a že konečně ministerstvo sociální
péče výnosem svým ze dne 22. srpna
1919, čís. 2272, oznamuje, že od počátku
své činnosti usiluje o prohloubení a organisování
dorostenské péče ve všech jejich směrech
jednak subvencováním všech příslušných
podniků, jednak i tím, že po předběžných
poradách s odbornými pracovníky a zástupci
korporací a institucí, jimž záleží
na řádném provádění
dorostenské pece, vyvolalo v život Československý
dorostový sbor, jehož úkolem jest býti
ústředím pro ochrannou činnost dorostenskou
v celé republice Československé. Podle téhož
výnosu sbor tento ujal se horlivě své činnosti
a ve svých odborech radí se o tom, jak by bylo nejúčelněji
v jednotlivých otázkách postupovati. Pokud
jde o zřízení komisí pro péči
o dorost, že přistoupí v době nejbližší
Čs. D. Sb. k vybudování místních,
okresních, eventuelně zemských nebo krajských
odborů, které by byly pověřeny vlastním
prováděním dorostové péče
za účasti všech povolaných činitelů,
je vidno, že věc sama je toho rázu, že
bude nutno ji luštiti programaticky jednotně a za
účasti všech ministerstev.
Tak, třeba že ministerstvo sociální
péče podle dalšího výnosu ze
dne 3. září 1919, čís. 2897,
nepokládá za účelné převzíti
úhrady veškerých nákladů sboru
a jeho odboček na fond státní, nýbrž
že omezuje se na subvencování jejich činnosti
a pokládá za správné, aby na tuto
činnost přispívati byli povinni i v budoucnu
všichni příslušní činitelé,
je dlužno znovu trvati na tom, že ochotnická
práce, která v tomto oboru provádí
se po desítiletí, nebude míti ani na příště
daleko toho účele a výsledku, jako když
pro úkoly péče o dorost za výdělkem
jdoucí zřízeny budou zvláštní
veřejnoprávné instituce, anebo když
některá ze zřízených již
institucí úkoly těmito se pověří,
což nevylučuje, aby stejně, jak je to v ústavech
na zvelebování živnosti, t. j. vedle státu
i jiní veřejnoprávní činitelé
na úkoly této instituce nepřispívali.
Živnostenský výbor proto navrhuje:
Národní shromáždění,
račiž se usnésti:
Ministru sociální péče se ukládá,
aby v dohodě s ministry obchodu, národní
osvěty a zdravotnictví vykonal co nejdříve
příslušné práce pro zřízení
a vybudování zemských komisí pro soustředěnou
péči o dorost za výdělkem jdoucí
v každé zemi republiky československé.