V Černovsi, okr. Netolice, nařízen byl konc.
drem. Říhou, přednostou okres. obil. úřadu
v Prachaticích, nucený výmlat u rolníka
Fr. Šafaříka, který chtěl dodati
toliko 1 q pšenice a 4 q ječmene a u něhož
z loňské sklizně 19. března 1919 zabaveno
23 q zatajeného, v cihlách a v kolně uschovaného
obilí.
Fr. Šafařík má touž výměru
pozemků jako Fr. Petrášek, který uvolil
se dáti 40 q chlebovin a 8 q ovsa. Jelikož Šafařík
jest příslušníkem strany lidové,
stal se nucený výmlat signálem k šikanám
rolníků, kteří byli příslušníky
strany republikánské a vždy kontingenty odvedli
i letos odvésti se zavázali, a postupováno
za pomoci místní hospodářské
rady (lidovců a čiperovců) výkupními
komisaři, zedníkem Tvrdkem a býv. četnickým
strážmistrem Němcem J. Volfem takovým
způsobem, že nemohli ani osíti pozemky ozimem,
připraviti pole k jarní setbě a že semenový
jetel zapadl sněhem a teprve před vánočními
svátky byl sklizen.
Když započato s výmlatem u Fr. Šafaříka,
výkupní komisař Buben vyžádal
si od tehdejšího starosty J. Vláška osevní
statistiku a předepsaný obci kontingent a podle
toho vyměřil každému rolníku
na něho vypadající výši množství
obilí k odvedení. Fr. Petrášek č.
8 uvolil se dodati na něm požadovaných 40 q
chlebovin a 8 q ovsa. S výkupním komisařem
Khunem pak vyjednal, že do 10. října dodá
3 q žita! a 3 q pšenice, do konce října
pak ještě 14 q chlebovin a to ještě 3
q pšenice, 6 q žita a 5 q ječmene, tedy polovinu
kontingentu, ostatní že dodá, až zaseje
vše a vybere brambory. Také výkupní
lístky na to obdržel.
Přes to, že 9. října odvezl slíbených
6 q obilí do Netolic, zabavil mu dne 10. října
za jeho nepřítomnosti výkupní orgán
Tvrdek s četníky obilí na sýpce,.
jež měl připraveno pro sebe k živobytí
a k osevu. Tvrdek chodil po staveních a určoval
každému, co a do kolikátého má
dodati. Některým nařídil bez ohlodu
na to, zda jest to možno, zda budou míti zaseto a
vybrány brambory, že musí dodati celý
kontingent do 18., jinému do 31. října.
Proti příslušníkům republikánské
strany bylo bezohledně Tvrdken postupováno, termíny
museli dodržovati, u lidovců a čiperovců,
ač měli vézti do 10. října,
tak postupováno nebylo, vozili později, na př.
Jan Soukup, V. Havel, Fr. Pajer.
Za podklad zabavení vzali výpověď ženy
Petráškovy Marie, které se ptali po zásobách
a která jim odpověděla, že o žádných
neví, aby počkali, až přijde muž,
že se o to nestará, že má 4 malé
děti a za zásoby nepokládala obilí
k setí, živobytí a trochu ovsa pro 4 koně.
Ostatně řekla, mají všude klíčky
a mohou si stavení prohlédnoutí. Mezi zabavenou
pšenicí byla část již mořena
k setí a byl i 1 q, patřící Tomáši
Vladykovi, kterou mu Petrášek zároveň
se svou chtěl vzíti do mlýna, a která
později Vladykovi vydána.
Petrášek chtěl, až zaseje v několika
dnech, k namlácené již pšenici domlátit
žito a ječmen a dodat, jak se zavázal, ke konci
října, polovici kontingentu. Vždyť 4 q
zabaveného žita nestačily mu k osetí
4.10 ha plochy žitné a musil mu dozorce nad výmlatem
J. Volf ještě žito vydávati.
Petráška také výhrůžkami,
ze nepodepíše-li, uvidí, co se s ním
stane, donutil Tvrdek, že podepsal protokol, kterým
se potom proti němu operovalo, že obilí bylo
zatajeno, ač Petrášek protokolu nečetl
a nevěděl, co v něm jest.
Marné byly intervence na okresním obilním
úřadě, u okresní správy politické,
kde Petrášek spolu s obecním starostou dokazoval,
že nevzpírá se obilí dodat, ano chtěl
i ono připravené obilí k setí, když
podle tvrzení dra. Říhy bylo obilí
k výživě obyvatelstva potřebno, odvézti
do Netolic, ale marně. Dr. Říha dal zapečetit
stodolu, aniž by byl vyslechl jaké svědky,
jak dokáže i rolník Král z Hracholusk,
a nařídil výmlat.
Že však zabavená neprávem pšenice
nebyla dodána pro veřejné zásobování
lidu, zjevno z toho, že 18. října odvezena
povozy do vsi Truskovic, kde přidělena k setí
různým lidem, z nichž jeden, Ignác Švec,
měl vlastní pšenici na poli v mandelích
až přes polovinu listopadu. Petráškovi
se pšenice pro osev jeho vlastních polí vzaly
a dala takovým, kteří se ani o sklizeň
vlastní nestarali.
Vedle nařízeného výmlatu učiněno
ještě na Fr. Petráška trestní oznámení
u okresního soudu v Netolicích, že nechtěl
dodávat, a Petrášek volán k výslechu,
kde udivenému vyšetřujícímu soudci
předložil doklady, že dodávat chtěl,
a to všechno, co na něm bylo žádáno,
a že skutečně dodával. Doklady zůstaly
u soudních spisů.
Výmlat prováděn takovým způsobem,
že celá obec byla v nejvyšším rozčilení.
Vojáci a četníci tahali lidi po staveních
ke stroji, některým vyhrožováno, že
půjdou na vojnu a pod. Koncipista dr. Říha,
jehož stálé cesty po okrese a jich výsledek
by měl býti řádně skontrolován
ministerstvem zásobování, byl asi třikráte
u Petráška a nutil ho k podpisu jakéhosi prohlášení,
že přistupuje na nucený výmlat. Marné
bylo zakročení i u správce okresní
správy politické taj. Pižla, a když na
zakročení v Praze měl býti výmlat
přece zastaven, byla výkupním orgánem
Tvrdkem a členy hospodářské rady,
příslušníky lidové strany, podána
žádost k ministerstvu zásobování,
aby výmlat byl proveden, načež přijeli
30. října dva revidenti ministerstva zásobování
k okresnímu obilnímu úřadu do Prachatic
věc vyšetřiti, odkud jeli do Černovsi.
Zde za vsi očekáváni již byli příslušníky
strany lidové, kteří, nevědomo jakým
způsobem o příjezdu jejich byli zpraveni,
u starosty vůbec nebyli, u Petráška nic nevyšetřil,
jen pokračování nuceného v mlatu nařídili.
Výmlat prováděn tak, že obilí
bylo samá pleva, takže 1. prosince musil přijíti
sám.Volf s vojáky je přečistit. Tento
výkupní komisař.Volf, který bere od
stát 600 K měsíčně, za 2 měsíce
neudělal nic, než že téměř
denně vodil na Petráška místní
hospodářskou radu nebo četníky a vojáky,
ač týž se vůbec ničeho nevšímal.
Nuceným výmlatem získáno 62 q, Petrášek
dával požadovaných 48 q, tedy pro 14 q byl
prováděn nucený výmlat u člověka,
který se nevzpíral dodávati. Za to u Šafaříka
mlátilo se "pod dozorem", ale jakým, bude
zajisté zřejmo po provedeném šetření
nestranném, kolik jím, ač má o dvě
osoby k živobytí méně a stejné
hospodářství jako Petrášek, bylo
odvedeno.
Za 38 hodin nuceného výmlatu napočítáno
Petráškovi komisařem Tvrdkem přes 4000
K, které okresním obilním úřadem
upraveny na K 2006.50, při čemž počítáno
i přitažení stroje ze sousední obce,
ač stroj stál u Šafaříka v Černovsi,
dále počítáno 11 vojákům
po 6 K za práci, ač ti byli jen na asistenci, vedle
toho 27 půldnů mužských a 42 půldnů
ženských, což nikterak neodpovídá
38 hodinám mlácení.
Nyní, když Petrášek obilí podle
výpočtu výkupního komisaře
odvezu, srazil mu kolář Staněk v Netolicích,
zástupce komisionáře klerikálního
svazu, premii 20 K z každého centu a odepřel
mu vyplatiti peníze vůbec, neboť prý
"hejtmanství tak nařídilo"; Petrášek
dostal by za obilí tolik, kolik napočítali
mu za 38 hodin nuceného výmlatu. Kde vezme peníze
na daně a výplatu čeledě?
Proč nebylo tak postupováno u lidovce Frant. Šafaříka,
který vedle starosty měl exposituru mlecích
výkazů z hejtmanství, tak že starosta
vůbec kontrolovati nemohl, zda lidovci lístků
nezneužívají? Proč nebylo mláceno
v Hošticích, kde nechtěli dodávat, kde
stroj již byl přitažen, ale pak ani zpět
vlastníku do Těšovic neodevzdán?
Podepsaní se táží:
1. Jest p. ministru znám postup okresního obilního
úřadu v Prachaticích a jeho orgánů
při výkupu obilí v Černovsi a zvláště
proti Fr. Petráškovi v Černovsi?
2. Jest p. ministr ochoten dáti nestrannými úředníky
za účasti všech zúčastněných
stran vyšetřiti neoprávněné
nařízení výmlatu u Fr. Petráška
a postarati se, aby mu všecko obilí plnou cenou bylo
zaplaceno a aby náklady nuceného výmlatu
nesl ten, kdo ho zavinil, resp. nařídil?
Ant. Slavík, F. Němec, F. Hybš, K. Sáblík,
J. Klega, Šolle, Kypr, Fr. Mašata, Adolf Prokůpek,
Dr. Černý Jos., Hyrš, Dr. Rolíček,
Dr. Kyjovský, Vraný, Hübner.