Zasedání Národního shromáždění republiky československé roku 1920.

Tisk 2124.

Návrh

členů Národního shromáždění dra. Budínského, dra. Weyra, Konečného, M. Piláta, Roučka, Šrámka a soudruhů, aby byla hudební konservatoř v Brně sestátněna,

Vynesením ministerstva školství a národní osvěty ze dne 10. prosince 1919 c. 55094/5993 má brněnská konservatoř trvati jako prozatímní ustav soukromý na zkoušku na rok, jak se osvědčí. Intencí takových neměl ani návrh poslance dra. Weyra, ani školský výbor, ani Nár. shrom. a je těžko pochopiti, kterak české ministerstvo školství a národní osvěty může srovnati se svým posláním tento rozpor mezi úmysly zákonodárných činitelů a svým opatřením. Když nyní konservatoř pražská byla sestátněna jest zjevno, že při tomto macešském stanovisku ministerstva má býti brněnská konservatoř ohrožena ve svém vývoji a trvání.

Brněnská konservatoř je sice ústavem novým, ale vývojovým článkem velmi staré hudební školy, jejíž počátkv sáhají až do prvé í polovice sedmnáctého století. Roku 1648 založen byl v Brně při Klášteře Králové Alumnatus fundationis Sybyllae Polexinae de Montani natae comitisse de Thurn-Wallesessina na výchovu mladíků k ctnostem hudebním a pokroku ve vědách" základem 15.000 zl. Chovanci ústavu byli řádní a mimořádní. Vyučovalo se denně kontrapunktu, zpěvu, hře na všechny hudební nástroje, kvartetové souhře, zvláště hře na klavír a varhany. Při přijímací zkoušce požadovala se znalost zpěvu "z listu" a dovedná hra na některý hudební nástroj. Učitelé byli placeni za hodinu a výsledky a prospěch vyučování byly zjišťovány zvláštními zkouškami. Chovanci byli vyhledáváni jako pěvci, hudebníci a kapelníci pro veřejné hudební a divadelní produkce byli zváni k hudebním hrám při oslavách, plesích, nocturnech a tabulích, pořádány a navštěvovány koncerty a provozovány opery (Mozartova "Kouzelná flétna"). Dne 21. prosince 1828 byla konána oslava 18letého trvání ústavu, brzy na to pořádána byla oslava druhého zakladatele ústavu opata Nappa koncertem o 70 účinkujících silách, při němž provedena byla Beethovenova symfonie C-dur, klavírní koncert Humlův s průvodem celého orchestru. Oslavný text kantáty sepsal Matouš Klácel, slavnosti řídil skladatel a proslulý učitel kontrapunktu Novotný. Byla studována a reprodukována díla Beethovenova. Mozartova, Cherubiniho, Rosiniho a j., byl pěstován ballet i opera.

Ze zápisů zachovány podrobné zprávy z let 1825-29 a z let 1833-1866 za ředitelování P. Fulg. Süssra a P. Pavla Křížkovského.

Z této brněnské hudební školy vyšli světový pěvec basista Paleček, tenorista Lukeš, houslista Janda a skladatel Vojáček, z ovzduší této školy vyšel Křížkovský i jeho žák Leoš Janáček.

V roce 1881 byla zřízena z této staré hudební školy brněnské varhanická škola v Brně, jež stala se základní složkou nynější konservatoře brněnské. Máť konservatoř brněnská staleté kořeny v pro třetí moravském, osvědčila se v minulosti a není pochybnosti, že osvědčí se i v budoucnosti. Kulturní svéráz Moravy byl vždy a bude, ať již hranice země budou zachovány či nic, moravské hudební ovzduší živilo Jana Blahoslava (Musíka), vychovalo věhlasného skladatele Galluta, zrodilo Diviše, Ernsta i proslavené Nerudovo kvarteto dalo nám svéráznou moravskou lidovou píseň z níž tak bohatě kořistilo naše hudební, umění.

A třeba konservatoř byla jen článkem v řetězu kulturních podniků moravských, jest pro Moravu nezbytnou potřebou, jelikož podstatně přispívá ke zvýšení kulturní úrovně a pomáhá vytvářeti kulturní ovzduší, jehož potřebuje celá země, její svéráz a zejména Brno, její duševní středisko.

Sestátnění konservatoře pražské a ponechání konservatoře brněnské ústavem soukromým na zkoušku na rok s ponižující podmínkou, osvědčí-li se, chová v sobě všechny zkázonosné důsledky, jež ohrožují trvání brněnského ústavu měrou nejvyšší a ve všech směrech jeho vývoje, jelikož nestejné podmínky jak na straně profesorského sboru a vybavení ústavu, tak na straně posluchačů znemožní naprosto jakoukoli uměleckou soutěž, a musí dříve či později vésti k jeho zániku nebo nedůstojnému živoření.

Podepsaní moravští poslanci proto navrhují:

Národní shromáždění račiž se usnésti, aby brněnská konservatoř byla počátkem studijního roku 1920/21 sestátněna.

Návrh tento budiž přikázán kulturnímu výboru a výboru finančnímu k urychlenému projednání.

V Praze dne 7. ledna 1920.

Dr. Budínský, Dr. Weyr, Konečný, M. Pilát, Rouček, Šrámek,

Dr. Adolf Stránský, F. Němec, Dr. Kyjovský, K. Sáblík, Vacula, Kopeček, Pelikán, Nohel, Votruba, Vil. Hatlák, Dr. Jar. Stránský, Dr. Dolanský, Heinrich, Ševčík, Šamalík, Marek, Charvát, Cingr, F. Svoboda, Burian, Felix Časný, Filipínský, Hybeš, Merta, Skurský, Čuřík, Bezděk, Jan Rýpar, Prokeš, Štěpánek, Pavlán.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP