Podepsaní navrhují:
Slavné Národní shromáždění račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby Národnímu
shromáždění předložila osnovu
zákona, kterým se soudy zmocňují zrušiti
obchodní smlouvy uzavřené před 1.
srpnem 1914, zavazují-li tyto smlouvy k postupním,
anebo na pozdější dobu odloženým
výkonům, a požádá-li o to jedna
ze smluvních stran.
Zrušení takové smlouvy povoluje se tehdy, je-li
prokázáno, že splnění smlouvy
by mělo z důvodů válečných
pro obě strany nebo pro jednu z nich v zápětí
břemena, jichž nebylo lze předvídati
při uzavření smlouvy.
Podle oznámení vyslanectví československé
republiky v Bruselu byl uveřejněn v belgické
sbírce zákonů a nařízení
ze dne 29. října 1919 zákon, jímž
obchodní smlouvy předválečné
v Belgii se zrušují.
Občanský zákon náš nečiní
u smluv rozdílů; podmínky k jich platnosti
jsou stejné. Tento v Belgii vydaný zákon
přiléhá na naše zde platné smlouvy
a byli by jím obšťastněni lidé,
kteří v důsledcích našich platných
zákonů utrpěli značných škod.
Jde o tisíce nešťastných lidí,
kteří válečnými poměry
téměř k šílenství byli
uštváni a od válečných vydřiduchův
a vyssavačův úplně ožebračeni.
Jde zejména 1. o prodej realit které prodány
byly hluboko pod cenou a bývalí vlastníci
nemohli předvídati, že naše valuta klesne
až na bod mrazu. 2. Všichni tito lidé nebyli
s to, aby předvídali, že ceny za životní
potřeby se vyšinou do závratné výše,
pročež nebyli s to, aby v určitých směrech
konali své závazky.
Ministerstvo spravedlnosti sděluje toto:
"Aby zabráněno bylo lichvě s nemovitostmi
a překotnému, nerozvážnému zcizování,
vydáno bylo císařské nařízení
ze dne 9. srpna 1995, č. 234 ř. z. Jím obmezeno
bylo podstatně zcizení zemědělských
(hospodářských) a lesních pozemků,
takže jen zřídka provedeno býti mohlo,
ježto pozemkové komise postupovaly přísně.
Nařízení to zrušeno bylo teprve nařízením
z 30. ledna 1919, číslo 53 sb. z. a n. Učiniti
jakékoliv opatření o prodejích takových
pozemků po dobu války není tudíž
příčiny; mohlo by jíti tedy jedině
o domy bez pozemků. A tu opět jen o dovolené
prodeje. Byť prodávající tísněn
válečnými poměry se odhodlal svůj
dům prodati, mohl by přece jen, dokud není
věc promlčena a nemovitost jím prodaná
dosud jest ve vlastnictví původního nabyvatele
žádati zrušení smlouvy pro neplatnost
pouze tehdy, když dopustil se kupující lichvy
podle císařského nařízení
ze dne 12. října 1914,.č. 275 ř. z.
nebo jiného snad trestního činu (vyhrožování
a pod.) nebo, možno-li mu prokázati, že prodávajícího
lstí neb nedůvodnou bázní ke smlouvě
přiměl (§ 870. obecného zákona
občanského). nebo konečně, že
byl prodávající o podstatné části
smlouvy v omylu a kupující tento omyl přivodil,
nebo jemu omyl byl patrným, nebo ještě v čas
se o něm dověděl (§ § 871. a násl.
879. č. 4. z. obč.). O takovýchto smlouvách
za odporovatelné označených jest tu platné
zákonné ustanovení a nového zákona
není třeba.
K tomu dlužno podotknouti, že zpravidla v každé
smlouvě jest ustanovení, že se strany vzdávají
práva, odporovati platnosti pro zkrácení
nad polovici obecné ceny a že již proto nebude
většinou možno domáhati se zrušení
smlouvy z tohoto důvodu. Ale i rozdíl mezi cenou
vyplacenou na př. r. 1915 a dnešní nemůže
býti rozhodným: kdyby naopak klesla cena značně
proti dřívější nebo až snad
za 5 nebo 10 roků klesne proti nynější,
mohlo by přiznáno býti kupujícímu
právo, žádati zrušení smlouvy proto,
že věc přeplatil? Kdyby zrušeny býti
měly smlouvy učiněné za války,
důsledně musely by také za neplatné
prohlášeny býti smlouvy učiněné
před válkou za tehdejších cen. A kde
by byla pak hranice? Za pět, deset let musely by důsledně
zrušeny býti zase smlouvy dnes učiněné.
Jest tedy zjevno, že by nastal tím úplný
rozvrat, že by pominula veškerá právní
bezpečnost, všechen řád a důvěra
smluvní i důvěra v knihy pozemkové.
Tím méně by bylo myslitelno, zrušiti
smlouvy o nemovitostech, kterých nabyly již jiné
osoby na kterých pojištěny jsou pohledávky
a práva pro jiné po onom zcizení. A kdyby
byly zrušeny smlouvy o nemovitostech, nebylo by důvodu
zrušiti také všechny smlouvy kupní vůbec
po celou dobu války, a jaké nedozírné
následky by toho byly?
Smlouvu, již ujednala strana svéprávná
a příčetná, ze svobodné vůle
a bez omylu, prohlašuje zákon za platnou. Zákon
nelze změniti nařízením. Jest tedy
vyloučeno, nařízením prohlásiti
smlouvy o nemovitostech vůbec za neplatné; smlouvy,
jež jsou neplatné z některého důvodu
shora uvedeného, spadají již pod zákonná
ustanovení §§ 870. a násl. ob. z. obč.
Z příčin tu vyložených musím
tudíž prohlásiti, že nelze pomýšleti
na to, aby byl navržen zákon toho obsahu, jak si ho
přejí žadatelé, a že nemohu převzíti
zodpovědnost za dalekosáhlé následky,
které by takový zákon měl pro právní
řád, bezpečnost veřejnou a trvání
naší republiky."
Podle toho bylo by to tedy vyloučeno, aby všichni
takovým způsobem postižení mohli se
zachrániti a chápeme proto onen výkřik,
který z těchto řad vychází.
Z důvodů formálních navrhují
podepsaní, aby návrh tento přikázán
byl právnímu výboru.