Množství válečných poškozenců
nevrátí se již ku svému dřívějšímu
povolání. Povaha zranění nebo onemocnění
znemožňuje namnoze činnost výrobní
a výdělečnou, tak že nutno pomýšleti
na takové existenční zaopatření
válečných poškozenců, které
by bylo úměrné s fysickými i duševními
schopnostmi těchto státních příslušníků.
Jestliže k zaopatření dřívějších
invalidů stačil kolovrátek, dnešní
doba zajisté vyžaduje opatření daleko
pronikavějšího, které jest úkolem
zdravé sociální politiky státní
správy. Státní správa má možnost
zabezpečiti veliký počet válečných
poškozenců a to bez jakékoliv hospodářské
újmy ostatního obyvatelstva.
Tak na př.: tabákový monopol byl do poslední
doby téměř celý v rukou nám
nepřátelských. Tabákové prodejny
byly a bohužel jsou namnoze i dnes ještě nedotknutelným
majetkem živlů, jejichž činnost za války
z naší paměti nevymizela. Sta poměrně
velmi zámožných držitelů trafik
prodává tabák, aniž by prodej byl dán
existenční potřebou. Zde bude nutno vykonati
co nejrychlejší revisi všech držitelů
tabákových prodejen za tím účelem,
aby byla zjištěna existenční závislost
na prodeji tabáku. Bude jistě příkazem
sociální spravedlnosti, aby zámožným
a na prodej tabáku neodkázaným trafikantům
byly prodejny vyvlastněny ve prospěch nezámožných
a ku práci nezpůsobilých válečných
poškozenců. Povolování nových
prodejen budiž bezpodmínečně prováděno
v dohodě se zemskými úřady pro péči
o válečné poškozence v Praze, Brně
a v Bratislavě. Místnosti vyvlastněných
trafik buďtež přikázány novým
držitelům.
Rovněž zadávání různých
kantin, dále pak nádražních restaurací,
budiž prováděno vždy se souhlasem a za
plné součinnosti výše řečených
úřadů, za tím účelem,
aby zájem válečných poškozenců
byl plně ochráněn a jejich hospodářská
stabilita zabezpečena.
Takové existenční zabezpečení
válečných poškozenců neznamená
jen vděčnost národa oproti těm, kteří
v jeho službách zdraví ztratili, ale také
prvořadý zájem republiky, která bez
viny vlastní musí všemi prostředky co
nejrychleji vyřešiti problém invalidní
se všemi jeho důsledky.
Podepsaní proto navrhují:
Vláda se vyzývá, aby v době nejkratší
předložila Národnímu shromáždění
předlohu zákona, kterým se stanoví
zásady pro udělování trafik, nádražních
restaurací a kantin válečným poškozencům.
Návrh budiž přikázán sociálně-politickému
výboru.