Zasedání Národního shromáždění republiky československé roku 1920

Tisk 2115.

Návrh

členů Národního shromáždění O. Kypra, Bradáče, Dubického a soudruhů, aby byly upraveny služební poměry učitelů-válečných poškozenců.

České učitelstvo prodělalo za vlády Habsburků všechny fáse persekuce. Světová válka české učitelstvo přímo decimovala. Úbytek učitelstva jest tak značný, že v některých školních obcích není do dnes možno zahájiti pravidelné vyučování a jsou i takové školy, kde vyučování jest omezeno na nejmenší míru.

V naší republice máme několik set učitelů-válečných poškozenců, kteří právem volají po úpravě svých poměrů služebních. Máme na mysli takovou úpravu těchto poměrů, která by pozvedla každého učitele-invalidu na roveň ostatních zdravých příslušníků stavu učitelského.

Jedním z hlavních požadavků válkou poškozených učitelů jest, úprava poměrů služebních. Podle osnovy zákona o požitcích válečných poškozenců budou všichni státní a jim na roveň postavení zaměstnanci vyloučeni z dobrodiní zákonem stanovených.

Těmto zaměstnancům nemá býti invalidní renta vůbec vyplácena. To znamená, že všichni státní zaměstnanci utrpí velmi značnou újmu existenční, která bude tím bolestnější, uvážíme-li, že životní náklady každého válečného poškozence jsou poměrně daleko větší než člověka zdravého. Aby tato újma byla spravedlivě vyrovnána, bude nezbytně nutno přiznati všem státním zaměstnancům invalidům, aby za každý kalendářní rok, v němž nejméně 3 měsíce vyžádala služba vojenská, byl započítán nejen do pense, ale aby válečná léta vůbec byla všem státním zaměstnancům započítána do postupu i služby. Jestliže se započítávají většině státních zaměstnanců 2 1/2 léta, jest zajisté spravedlivo, aby také učiteli-invalidovi byla započítána celá doba válečná - tedy nejméně pět let - čímž by učitelstvo bylo odškodněno za rentu, která bude ponechána všem jiným poškozencům.

Učitelé-invalidé, kteří působí na venkově žijí životem málo závidění hodným. Vzdáleni železničního spojení, lékaře i léčeben, jsou odkázáni na skromné prostředky venkovských míst. Jest proto v zájmu těchto poškozenců, aby byli služebně přidělováni jen do takových míst, kde jest železniční stanice, lékař a t. p. - když již lékaře, léky, orthopaedické pomůcky a t. d. ze svých skrovných příjmů platiti si musí.

Zemská školní rada upozornila sice okresní školní rady, aby podle možnosti byl při obsazování míst brán zřetel na potřeby učitelů-invalidů, ale okresní školní rady zpravidla učitelů-invalidů nedbají. Bude proto nutno stanoviti zásadu, aby, žádá-li o uvolněné místo v kterémkoliv městě učitel-invalida, mající dostatečnou kvalifikaci, bylo zpravidla rozhodnuto v jeho prospěch před žadateli jinými.

Poněvadž poměry učitelů-invalidů jsou přímo kritické, bude nutno, aby vláda učinila v nejkratší době přiměřená opatření na ochranu těchto státních občanů.

V ohledu formálním budiž tento návrh po slyšení kulturního a státně zřízeneckého výboru předložen výboru sociálně-politickému k projednání.

V Praze dne 7. ledna 1920.

O. Kypr, Bradáč, Dubický,

Chaloupka, Vacula, F. Hybš, Otm. Hrejsa, Dr. J. Černý, Jar. Rychtera, Prokůpek, Jos. Sechtr, K. Sáblík, Slavík, F. Němec, Jonáš, Vraný, K. Svoboda, Hübner, J. Tomášek, Zíka, J. Malypetr, Donát, Hyrš, Dr. Hnídek, Frant. Mašata, R. Beran, Dr. Kubíček, Dr. Srdínko, Dr. Rolíček, Dr. Kyjovský.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP