Zasedání Národního shromáždění republiky československé roku 1920

Tisk 2114.

Návrh

členů Národního shromáždění Jana Hrizbyla, Slavíčka a spol. na zřízení nového vojenského oděvního skladiště ve Velké Praze.

Důvody politické, strategické a hospodářské nezbytně toho vyžadují, aby co nejrychleji přistoupeno bylo ku zřízení druhého oděvního skladiště. Události poslední doby, jmenovitě pak agitace vlivů nám nepřátelských, nenasvědčují tomu, že by rozčeřená hladina v brzké době se již uklidnila. Vidíme naopak, že musíme býti stále na stráži a to nejen dnes, ale i pro budoucno. K opatrnosti této nutí již rozloha Československé republiky, která postrádajíc bezprostředního spojení se svými přáteli, musí stále býti pohotovou k odražení každéhokoliv nájezdu.

Má-li vojenská naše síla býti v každém okamžiku mobilní, musí o pohotovost výzbroje a výstroje armády účelně býti postaráno a nelze nikterak za dostatečnou považovati existenci jediného oděvního skladiště, které nachází se toho času v Brně.

Mohlo by míti těžké následky v zápětí, kdyby jediná naše zásobárna vojenská byla napadena, nebo kdyby v případě nebezpečí musily zásoby na rychlo býti převáženy na místo jiné a k tomu ještě nevyhovující. Víme dobře, jakou důležitost této otázce přikládalo bývalé mocnářství, které mělo kromě zeměbraneckého skladiště ve Vídni ještě 5 dalších skladišť (v Brně, Kaiser-Ebersdorfu, Brunnu, Göstingu a v Budapešti).

Jest v eminentním zájmu vojenské správy, aby, nehledíc k strategickým důvodům, postarala se o druhé své skladiště. Nejen ministerstvo Národní obrany, ale i vojenští dodavatelé ví předobře, jak zatíženo jest brněnské oděvní skladiště a jak následkem toho těžkopádným jest postup s dodáváním materiálu, s jeho vydáváním, a odběrem hotového zboží, se súčtováním výdělkových částek a pod. Jest všeobecně známo, jak velice trpí a to nejen vojenská správa, nýbrž i dodavatelé tím, že dopravní nádraží v Král. Poli, které pro oděvní skladiště v Brně jest určeno, pro své nedostatečné zařízení není s to, aby věci vojenské dopravy se žádoucí rychlostí vyřizovalo.

Jestliže brněnské oděvní skladiště již v dřívějších dobách nevyhovovalo, nevyhoví tím méně za dnešních poměrů, poněvadž k jeho obvodu přibylo ještě Slovensko.

Posléze přicházejí v úvahu též zájmy hospodářské, které plaidují pro brzké vybudování druhého skladiště. Stačí prostě podotknouti, že největší kontingent dodavatelů tvoří průmysl a živnostnictvo z Čech. Jak neracionelním jest vůbec a při nynějších dopravních těžkostech obzvláště, musejí-li výrobci materiálu z Čech dopravovati týž do skladiště brněnského, odtud pak zasílá se materiál zpět do Čech konfekcionářům! Jaké výlohy vzcházejí tím dodavatelům, jak vleklým tempem děje se celé objednávací řízení a co útrap snášeti musejí dodavatelé z Čech, kteří vážíce dalekou cestu do Brna, často i vícekráte s nepořízenou se vracejí.

Z uvedených důvodů činí podepsaní tento návrh:

Ministru národní obrany se ukládá, aby co nejrychleji přistoupil ku zřízení druhého oděvního skladiště se sídlem ve Velké Praze.

Tento návrh budiž přidělen výboru brannému a finančnímu k dalšímu projednání.

V Praze dne 7. ledna 1920.

Jan Hrizbyl, Slavíček,

Rambousek, Kopeček, St. K. Neumann, V. Drobný, Dr. Krejčí, Landová-Štychová, Dr. Uhlíř, Dr. Klouda, Dr. Heidler, Dr. Boh. Vrbenský, Freimann, J. Svozil, Dr. A. Bartošek, Biňovec, Kvidera, Stříbrný, Holejšovský, Emil Špatný, Srnec.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP