Říšský zákon o školách
obecných ze dne 14. května 1869 mění
se tak, že § 64. má toto znění:
Zákonodárství zemskému zůstavuje
se, aby zřídilo zvláštní fondy
zemské neb okresní na zapravení nákladu,
jehož je potřebí k nadání veřejných
škol obecných, ač nemá-li některá
škola nebo nepřidá-li se jí zvláštních
důchodů.
Ve spojení s tím rozhodne také zákonodárství
zemské, kdo má míti právo presentační
(jmenovací).
K úhradě nákladu nesmí se vybírati
školní plat ani poplatek za přijetí
do školy, ani zvláštní plat za vyučování
některému předmětu.
Odůvodnění:
Podle platného zákona školního ze dne
14. května 1869 ponechává se zemskému
zákonodárství rozhodnut, má-li se
vybírati školní plat. V mnohých zemích
bývalého Rakouska byl školní plat během
času zrušen. V Čechách, na Moravě
a ve Slezsku vybírá se do dneška. Školní
plat se nijak nesnáší se všeobecnou povinností
školní. Byl vždy břemenem obtížným
a nespravedlivým. Platí jej jen občané
někteří, ti, kteří mají
děti ke škole. Vzdělání mladého
dorostu občanského není však zájmem
jen rodičů školních dítek, ale
celé společnosti, protože jí také
prospívá. Není pochyby, že by sněmy
zemí českých, kdyby v nynější
době zasedaly, školní plat zrušily. Jeho
výnos přispívá také na školní
vydání zlomkem velmi nepatrným.
Po stránce formální navrhujeme, aby návrh
byl odkázán kulturnímu výboru
a výboru finančnímu, aby o něm
podaly do týdne zprávu.