Společný bytový úřad v Nymburce
zabral výměrem ze 4. srpna 1919 č. 89 dva
prázdné a nepronajaté byty v domě
čp. 704 v Nymburce podle §u 6. odst. č. 1.
nařízení ze dne 22. ledna 1919 č.
38. sb. zák. a nař.
Že byty jsou prázdny, nepronajaty, bylo mu správcem
domu K. Krupkou, poštovním zřízencem
v Nymburce, dne 4. srpna 1919 oznámeno. Při tom
správce domu zastupující majitele prohlašoval,
že majitel domu František Brixi jej zmocnil, dům
čp. 704 v Nymburce prodati.
Zabíraje byty nevěděl Společný
bytový úřad v Nymburce, že Brixi se
chce sám do svého domu nastěhovati a nemohl
k tomu přihlížeti, poněvadž Brixi
nevyžádal si vůbec svolení, aby se směl
do obce nastěhovati, což měl podle §u
1. a 2. zákona ze dne 1. dubna 1919 č. 181 sb. zák.
a nař. o omezení práva stěhovacího,
alespoň měsíc napřed učiniti.
Svolení soudu, aby majitel domu dal nájemní
straně výpověď z bytu z důvodu,
že bytu potřebuje pro sebe, nenahrazuje povolení
k přestěhování.
Do zabraných bytů nastěhoval Společný
bytový úřad se zřetelem na bytovou
nouzi v Nymburce a v okolí panující, a s
ohledem na to, že právě v týž den
rodina Jaroslava Lejska, nádražního zřízence,
byla se svými svršky na náměstí
úplně bez přístřeší,
tuto rodinu současně s rodinou Dastychovou, poštovního
to zřízence v Nymburce.
Zabírací nález byl téhož dne
Frant. Briximu zaslán do Počernic.
František Brixi stěžoval si do postupu Společného
bytového úřadu k ministerstvu sociální
péče a také v kanceláři presidenta
republiky, která stížnost tu postoupila ministerstvu
sociální péče.
Briximu bylé ministerstvem sociální péče
sděleno, že podle §u 1. a 2. zákona ze
dne 1. dubna 1919 č. 181 sb. zák. a nař.
o omezení práva stěhovacího je přesídlení
i do vlastního domu nutno oznámiti bytovému
úřadu, a dokud týž nedodá písemného
povolení, není přesídlení povoleno.
F. Brixi byl poučen, že měl ve své věci
podati v osmi dnech po dodání odmítavého
rozhodnutí stížnost k zemskému politickému
úřadu; ministerstvu nepřísluší
o ní rozhodovati. Poněvadž ve stížnosti
své žádal současně za podporu
v nezaměstnanosti, bylo mu naznačeno, že nutno
se se žádostí tou obrátiti na okresní
politickou správu v Karlíně, která
převzala agendu demobilisačního výboru.
Jednání Společného bytového
úřadu v Nymburce bylo odůvodněno nařízením
ze dne 22. ledna 1919 č. 38 sb. zák. a nař.
o zabírání bytů obcemi a zákonem
ze dne 1. dubna 1919 č. 181 sb. zák. a nař.
o omezení práva stěhovacího. Brixi
pochybil v tom, že nevyžádal si včas svolení,
aby se mohl do Nymburka nastěhovati.
Společnému bytovému úřadu bylo
nařízeno, aby náhradu, která přísluší
Briximu za používání zabraných
bytů, pokud se tak dosud nestalo, neprodleně zaplatil.
Ministerstvem sociální péče bude na
základě spisů zjištěno, zda-li
v tomto případě byl zachován zákon
i po stránce formální, aby byla zjednána
náprava, nebylo-li zákona v některém
směru šetřeno.