Národní shromáždění československé 1918 – 1920

Kladensko-Nučická dráha byla zřízena již r. 1857 jako důlní dráha, sloužící výhradně dopravě rudy a uhlí mezi jednotlivými podniky Pražské železářské společnosti.

Celková délka její činí 31.55 km.

Při požadavku zveřejnění přichází v úvahu část trati od stanice "Výhybka" do Velké Mořiny v délce 28.57 km.

Zveřejnění dopravy na této dráze bylo by možné buď tím, že by si majitelka vymohla koncesi pro dráhu veřejnou aneb tím, že by stát dráhu vykoupil a sám provozoval.

Jak při jednání vedeném bývalým ministerstvem železnic ve Vídni, tak při jednání se zdejším ministerstvem vyjádřila se majitelka dráhy, že zásadně se staví proti prvému způsobu zveřejnění dopravy a to ne tak z toho důvodu, že by se vyhýbala finančním obětem, jež by vyžadovaly k zavedení veřejné dopravy nutné investice (vybudování stanice, výhybky a rozšíření všech stanic), jako spíše, že rozsah podniku toho nepřipouští, aby správa jeho na se brala ještě další úkoly spojené se správou veřejné železnice. Podotknouti dlužno, že není právních prostředků, aby byla tato dráha donucena ke zveřejnění.

Naproti tomu jest však Pražská železářská společnost ochotna dráhu státu prodati, ovšem s tou podmínkou, že by doprava zboží pro její závody nijak netrpěla, a že by jí byly povoleny zvláště výhodné dopravní poplatky.

Za těchto okolností doporučuje dopravní výbor, aby se dala přednost výkupu dotyčné trati a aby vláda pokračovala v jednání v tom směru navázaném. Za účelem dosažení příznivějších podmínek dlužno však vyčkati sestátnění Buštěhradské železnice vzhledem ku vlivu státu na provozní podmínky v přípojných stanicích.

Malodráha Král. Dvůr-Beroun-Koněprusy jest veřejnou drahou pro dopravu nákladní. Koncese poslední ze dne 5. prosince 1908. V úvahu přicházejí trati: Král. Dvůr-Beroun-Koněprusy, s odbočkami: k Bílému lomu, k Císařskému lomu a k lomu na Damilu.

Dráha tato obstarává téměř výlučně dopravu vápence na podkladě dovozních smluv s majiteli lomů, zejména též s Králodvorskou cementárnou. Smlouva s touto vypršela 31. prosince 1918, aniž by byla obnovena, ježto si Králodvorská cementárna opatřuje dovoz suroviny vlastními visutými lanovkami a to nejprvé z Král. Dvora do Kosova, jež prodloužila r. 1918 do Koněprus. Stavba tohoto prodloužení byla okresním hejtmanstvím povolena, malodráhou byl poslán však rozklad k zemské politické správě.

Malodráha jest veřejnou drahou, avšak jen pro dopravu nákladní.

Koncesní listina neukládá malodráze povinnosti dopravu i na osoby rozšířiti.

Stát má právo dráhu vykoupiti na základě průměrného výtěžku posledních 7 let (s odečtením dvou nejnepříznivějších).

Za těchto okolností nelze přinutiti majitele této malodráhy k uvedení pasivní osobní dopravy a nutno pokračovati v jednání o výkupu za koncesních podmínek, které budou v dohledné době vzhledem ku pokračující pasivitě podniku příznivé.

Majitel vléčky, Stránčice-Velké Popovice firma Ringhoffer, projevil ochotu připustiti dopravu osob na své vléčce, ovšem s podmínkou, že by neutrpěla doprava jeho nákladů. Podotknouti dlužno, že i doprava nákladů jest jen fakultativní a že není překážek, aby byla pravidelná doprava nákladů zavedena.

Pokud se jedná o osobní dopravu, bylo by potřeba 4 dvojic vlaků, jež by opatřovaly připojení k vlakům hlavní trati ve Stránčicích.

Přistavení strojů, vozidel a mzdy nutného personálu, nehledě ani k zúročení kapitálu, jehož by bylo potřeba k nutné úpravě vléčky pro osobní dopravu, vyžadovaly by značného nákladu ročně, který by nebyl v žádném poměru k příjmu z placeného jízdného, ježto lze očekávati pouze 10-15 cestujících denně.

Vzhledem ku velikému nedostatku lokomotiv a personálu, doporučuje dopravní výbor, aby se se zavedením osobní dopravy na této vléčce vyčkalo, až nastanou příznivější provozní poměry na státních drahách.

Dopravní výbor doporučuje Národnímu shromáždění ku přijejí následující resoluci:

Vláda se vyzývá, aby urychlila zahájené úřední jednání v tom směru, aby se mohlo co nejdříve přikročiti:

1. k výkupu a zveřejnění Nučicko-Kladenské dráhy,

2. k rozšíření provozu na místní dráze Beroun-Koněprusy na dopravu osob a zavazadel a

3. k neodkladnému zavedení pravidelné dopravy nákladů na průmyslové dráze Stránčice-Velké Popovice a k zavedení dopravy osob v příhodné chvíli.